Robert Fico a Vladimir Putin FOTO: Kremlin.ru / se souhlasem
FOTO: Kremlin.ru / se souhlasem
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Ten obrázek vstoupí do historie jako černá stránka dějin Slovenska. Premiér Robert Fico stojí v předklonu před Vladimirem Putinem. Srovnání s fotkou, na níž prezident Slovenského štátu Jozef Tiso panáčkuje před Adolfem Hitlerem, se vysloveně nabízí. Putin je zločinec, který roste do formátu vůdce třetí říše.
Jsou tu ale i značné rozdíly. Zatímco Německo v roce 1939 bylo na koni, tak Putinovo Rusko je v izolaci a jeho ekonomika se potápí. Putinovi se proto Ficova servilita náramně hodí pro jeho domácí publikum. Ukazuje, jak se Západ drolí v odporu vůči jeho agresi proti Ukrajině.
A je tu ještě podstatnější rozdíl. Tiso stál v čele rozpadající se zemičky, která upadla do spárů nacistického Německa. Dnešní Slovensko je ale členem NATO a Evropské unie. Fico ve skutečnosti Putinovu lásku nepotřebuje. O proudění ruského plynu na Slovensko rozhoduje více Ukrajina, která nechce obnovit tranzitní smlouvu. Takže vzniká otázka, proč se Fico chová jako osel. Vysvětlení zřejmě nenajdeme v Kremlu, ale spíše na slovenské vesnici.
Ficova vláda se otřásá v základech a její veřejná podpora závisí na proruských voličích, kteří jsou tradičně vyznavači vesnického fašismu. A ti Ficově antizápadní a zrádcovské politice zuřivě tleskají. Líbí se jim také, jak se Fico „moudře stará“ o levný plyn.
Nyní má ovšem Robert Fico novou výmluvu. Donald Trump naznačil, že chce rovněž jednat s Putinem. Když chce s Putinem jednat prezident nejsilnější západní země, proč by s ním nemohl jednat i premiér Slovenska?
Jenže tady jednak žádné srovnání není ani trochu namístě s ohledem na nesouměřitelnost váhových kategorií Slovenska a Spojených států. A jednak i u Trumpova záměru vidíme neblahou rovinu legitimizace zločinného režimu v Rusku. A je to ještě horší tím, že Trump tak připouští možnost, že se bude o Ukrajině rozhodovat na principech mnichovské konference, kde bylo v roce 1938 rozhodnuto o nás bez nás.
Putin se tetelí blahem, že s ním chce Trump jednat. Prý je připravený na kompromis. Ve skutečnosti Putin potřebuje rychle válku zmrazit, protože je v zoufalé situaci, a také se přece nebude o ničem bavit s Ukrajinou. On chce velmocenský formát debaty a Trump mu ho poskytne.
Je prakticky nemožné, aby případná ujednání byla pro Ukrajinu spravedlivá, a je také otázka, zda je přijme. Jenže i ona je v zoufalé situaci.
Jistěže chceme, aby válka skončila. Ale měli bychom si být vědomi toho, že kompromisy se zločinci posilují pouze tyto zločince a podrážejí jejich oběti. Slavná reálpolitika neměla v minulosti takové úspěchy, jakými se vytahoval její architekt Henry Kissinger. Podrazila Jižní Vietnam a ponížila Tchaj-wan. Podlomila sice sovětskou dominanci, ale zato umožnila vyrůst Číně. Nemůžeme tu předestřít celou složitost tohoto přístupu, ale skutečný úspěch měl Západ tehdy, když za Ronalda Reagana ctil rozlišování mezi svobodou a diktaturou a donutil sovětského protivníka chovat se podle pravidel. Ukrajina je na straně svobodného světa. Rusko je hnusná a zaostalá diktatura. A Vladimir Putin není Gorbačov.
Nyní lze očekávat, že Trump, který bohužel není novým Reaganem, v podstatě zachrání režim Vladimira Putina, čímž podrazí nejen Ukrajinu, ale i Evropu a také ten smutný hlouček demokraticky smýšlejících Rusů.
Jaký má tohle všechno vliv na naši situaci? Nedobrý.
Ficův přítel Andrej Babiš potřebuje, aby pravidla a normy demokratického světa byly co nejvíce nalomeny a rozloženy. Jeho ideálem jako šéfa Agrofertu je, aby se celé politické prostředí stalo hnojištěm, na němž se daří jeho politice národního egoismu.
