Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Je jasné, že existuje řada důvodů, proč měla sněmovna na základě vládního návrhu vyřešit platy ústavních činitelů. V květnu 2024 Ústavní soud zrušil s platností od roku 2025 zákonný koeficient pro výpočet jejich platů, a to včetně politiků, soudců a státních zástupců. Tím vznikla potřeba nově stanovit mechanismus pro výpočet, aby bylo možné je od ledna 2025 legálně vyplácet, což by se týkalo 5000 lidí.
To ale nic nemění na tom, že celé téma, které se sice nesprávně, ale bohužel celkem logicky jmenuje „platy politiků“, vůbec nemělo být v této podobě na stole. Samotný premiér Petr Fiala byl zaskočen tím, když se na ministerstvu práce a sociálních věcí náhle objevil inkriminovaný dokument, který mířil do vlády. Úřední stroj se bezmyšlenkovitě prokousal důsledky rozhodnutí soudu a vyplivl řešení tak, aby byla splněna lhůta. Vláda pak schválila navýšení platů vrcholných politiků, soudců a státních zástupců pro rok 2025 o 6,95 %.
Opozice to pochopila – opět zcela logicky – jako dar z nebe. Lépe řečeno: dar z vládních kruhů. Pro Babiše a Okamuru je to vynikající zbraň proti vládním stranám. Zbraň, kterou jim vláda sama od sebe věnovala. Poslanci ANO tak mohli, věrni své lidové politice, slavnostně navrhnout pětileté zmrazení platů poslanců, senátorů, členů vlády a prezidenta. Ukázali tím, jak oni jsou připraveni nést oběti na oltář vlasti.
Babiš mohl díky této situaci křičet, že vláda „odrbala důchodce, živnostníky, studenty, zkrátka všechny“ a teď plivla „do tváře každému občanovi této země“. Jinými slovy, Babiš je šťastný, že má zase nabito. A on sám by navíc opravdu nepocítil, kdyby se platy politiků zmrazily. Copak mu právě neroste byznys s reprodukčními klinikami? Prý už mu výroba dětí hodí miliardu ročně a s tímto byznysem expandoval i do Rumunska. A co teprv to máslo. To taky nese. Takže nějakých hloupých 7100 korun, které mají získat poslanci, je mu šumafuk.
Redakce Seznam Zpráv napsala, že platy politiků rostou za poslední roky méně než příjmy zaměstnanců i důchodců. Nejvíce ovšem rostly v letech, kdy byl Babiš ministrem financí a premiérem. Jiné střízlivé hlasy doplňují, že z hlediska výdajů státu jde o zcela zanedbatelné peníze a je to vlastně jedno, kolik přesně politici berou. Upřímně řečeno, oproti západním kolegům jsou i jejich platy směšné. Jenže to všechno vůbec nemá žádný význam. Jediné, o co tu jde, je, že vláda 11 měsíců před volbami už proboha nemá vyrábět žádné nové argumenty proti sobě. Má vymyslet cokoli, aby se nyní taková věc vůbec nedostala na pořad jednání. A o řádné vyplácení těch pěti tisíc zaměstnanců se měla postarat už před půl rokem. Proto, aby tato agenda naprosto zmizela, protože otravuje vzduch a dovoluje opozici vesele křepčit.
Tuto příhodu naší politiky můžeme převést do formy tragikomického návodu: Chcete zničit západní kurz státu? Spustťe debatu o platech politiků. Tak totiž bohužel přesně funguje politická soutěž v době nadvlády marketingu nad rozumem. Když se člověk někdy dívá na naše demokratické strany, tak má někdy pocit, že se jejich lídři dočista zbláznili. A nebo už všechno zabalili a fatalisticky směřují k porážce. A tak si jedou svoje, děj se co děj.
Přitom by stačilo rozhodnout se, že budou dělat všechno pro vítězství. Že budou dávat najevo zájem o konkrétní a hmatatelné problémy běžných lidí a nebudou vyklízet prostor podvodníkům a šejdířům.
Naší tragédií je, že tu nyní kromě Pirátů nemáme demokratickou opozici. Máme strany, které chtějí znovu vést stát do zaostalého a barbarského skanzenu, jak se to už Babišovi jednou málem povedlo. A bylo to otřesné ze všech hledisek. Proto je projevem nezodpovědnosti tak hanebným silám hloupě nahrávat.
