Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii na Staroměstském náměstí v Praze. FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / V noci ze soboty na neděli Putinova armáda zavraždila v Kyjevě dvanáctiletou dívku. Vraždí ukrajinské civilisty každou noc a lže svým lidem, že podnikají pouze chirurgicky přesné zásahy na vojenské cíle. Přitom bombardují sídliště, dětská hřiště, nemocnice i porodnice. Naši proruští pseudovlastenci těm vraždám tleskají a těší se, až „pan Babiš“ zastaví vojenskou pomoc Ukrajině. Jejich recept na zastavení války je bezbranná Ukrajina, která se poddá Moskvě.
Je odporné, že tito lidé se vydávají za české vlastence a jejich skupinky každý rok viditelně šmejdí ve Staré Boleslavi na svatováclavské pouti. Dělají, že je to jejich svátek a jejich kníže. Přivlastnili si vlastenectví a chtějí si přivlastnit i hlavního národního světce. Ono to ale dost dobře nejde bez manipulace a lži, o jakou se pokusili už nacisté, když z knížete dělali Němcům povolného kolaboranta. Teď by podle nich měl nejspíš kníže sloužit Rusům v Kremlu.
Při dnešní svatováclavské pouti ale došlo k roztomilé situaci, která se xenofobům z SPD nemohla úplně líbit. Hlavním celebrantem slavnostní mše na staroboleslavském náměstí byl papežský nuncius, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který pochází z Nigérie. Když si vzpomeneme na velkoplošný rasistický plakát Tomia Okamury, jehož cílem bylo vzbudit nenávist vůči „doktorům z dovozu“, tedy proti černochům, tak je opravdu dobře, že nám o knížeti Václavovi vyprávěl a o jeho přímluvy v nebi prosil „arcibiskup z dovozu“, a SPD nemůže ani kecnout.
Je známo, že i mezi katolíky jsou lidé, kterým se nelíbí otevřený svět a děsí je pluralitní společnost. Když se Dominik Duka minulý týden modlil u hrobu slovenského kněze a luďáckého politika Andreje Hlinky, potvrdil tím, že se hlásí více k jistému politickému kurzu než ke křesťanskému poselství. Hlinka zemřel dříve, než se z jeho strany stala totalitní moc fašistického státu, nicméně svojí činností nastoupil cestu k autoritářství a otevřel na Slovensku dveře antisemitismu, což mělo katastrofální důsledky, které vyústily v odvážení židovských rodin do Osvětimi. Hlinka to nedělal, ale otevřel tomu dveře, když kritizoval Židy jako „vykořisťovatele“ a „cizorodý prvek“.
Dukovu katolicismu to nevadí. Zřejmě se míjí s osobnostmi a mučedníky z éry nacismu, jako byla filosofka a řeholnice Edith Steinová, kněz Maxmilian Kolbe nebo kanovník katolické katedrály v Berlíně Bernhard Lichtenberg, který se zastával pronásledovaných Židů.
Zdá se, že u kardinála Duky se jedná spíše o katolicismus, jaký fungoval za generála Franca ve Španělsku, Antónia Salazara v Portugalsku či Augusta Pinocheta v Chile.
Kníže Václav, ačkoli byl panovník, ale patří spíš do té první skupiny. I když nás dělí neproniknutelný oceán času, je zřejmé, že to byl panovník, který usiloval o slušnou zemi, kde se umí odpouštět odsouzeným a kde se nedá obchodovat s otroky. Je velmi pravděpodobné, že tento styl, jemuž bychom dnes mohli říct progresivní, odpuzoval domácí opozici v čele s jeho bratrem a nakonec bratrovrahem Boleslavem. Václavovy vazby na bavorské a saské prostředí neměly žádný rozměr kolaborace, jak s chutí lže Dukův přítel Miloš Zeman, nýbrž šlo o kulturní a duchovní vazbu, jež později přispěla k napojení českých zemí na kulturu západní Evropy. Václav není rozhodně knížetem ultrakonzervativních pseudovlastenců, kteří obdivují Putina a siláckou politiku. Historické pravdě je bližší přesný opak.
Pražský arcibiskup Jan Graubner měl ve Staré Boleslavi inspirativní promluvu, během níž také řekl: „Hranice mezi dobrem a zlem není totožná s hranicemi států, národností či politických stran nebo různých názorových bublin. Ta bojová linie mezi dobrem a zlem prochází každým lidským srdcem. Tam musí vítězit dobro.“
Ano, to je určitě důležité hledisko. Vzhledem k aktuální agresi proti slabší zemi a vzhledem k dramatickému politickému konfliktu, který graduje v předvolebním Česku, je třeba se pokusit o realističtější popis situace.
Ohledně států i politických stran tu jistě není konflikt mezi silami Dobra a silami Zla. Ale jde tu o to, že slabí a hříšní lidé mají za úkol se zlu postavit. Západ nereprezentuje Dobro, nýbrž často selhávající a chybující skupinu států, které ale spojuje myšlenka slušného fungování uvnitř i navenek. Pravda, někdy se ani nelze domluvit, jak má to slušné fungování vypadat, ale ta hlavní myšlenka je pozitivní. Rusko je naopak nyní říší Zla, v čemž se Putinovi podařilo navázat na Sovětský svaz.
Analogicky lze říci, že strany, které u nás koketují s touto říší Zla, představují také skutečně zlé vyhlídky i pro českou společnost. Nestojí proti nim žádné jednoznačné a svaté Dobro. Stojí proti nim více či méně chybující, ale demokratické strany. Stojíme proti nim jako lidé bez svatosti a bez nároku na morální nadřazenost, ale jako lidé, kteří chtějí slušnější a otevřenější zemi. A také bezpečnější, tudíž silnější. Vždyť koneckonců i arcibiskup Graubner dnes řekl, že „zbabělost nepřináší mír, jen rozklad“.
V neděli večer se konala velká demonstrace proti extremismu svolaná iniciativou Milion chvilek pro demokracii. Lidé zde volali, že tu nechtějí Rusko. Myslím si, že právě to byli ti skuteční a upřímní vlastenci. Ačkoli se o tom nepotřebují ubezpečovat.