Předseda Senátu Miloš Vystrčil v neděli dorazil s delegací 90 lidí včetně pražského primátora Zdeňka Hřiba na Tchaj-wan. Čínská diplomacie reagovala agresivně. „Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování a politický oportunismus,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang I. Na co všechno nás Vystrčilova cesta upozornila?

Zpochybňování principu jedné Číny podle Wanga znamená znepřátelit si 1,4 miliardy Číňanů. „Čínská vláda a lid nebudou tolerovat takovou otevřenou provokaci předsedy českého Senátu a protičínských sil, které stojí za ním,“ dodal s tím, že návštěva Tchaj-wanu je pouhou provokací.

Peking v posledních letech vyostřil svou komunikaci směrem ke všem zemím, se kterými udržuje diplomatické vztahy. Pokud neuznávají politiku jedné Číny, tak jim vyhrožuje. Není to jediná věc, na kterou tato kauza upozornila. Pojďme nahlédnout na to, proč je Vystrčilova cesta na Tchaj-wan důležitá pro Českou republiku a co nám ukázala.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

1. Zkouška suverenity naší země

Je to jednoduché: Čína si k nám nemůže dovolit všechno. Měli bychom jí být schopni ukázat naši suverenitu. Ačkoli Pekingu jeho vymáhání moci až příliš dlouho procházelo, je potřeba nastolit hranice servilnosti, kterou dosud předváděl Hrad, premiér i někteří další vysocí představitelé naší země. Státy, proti kterým se Čína obrátí, musí reagovat rázně. Nesmí se nechat zastrašit vyhrůžkami.

Když po vypuknutí koronavirové pandemie u nás neměli čeští lékaři k dispozici dostatečné množství ochranných pomůcek a vláda ignorovala snahy českých firem na tuto poptávku reagovat, Čína poslala do naší země 1,1 milionu nedostatkových respirátorů. Neudělala tak nezištně – naopak šlo o běžnou obchodní zásilku, za kterou Česko muselo zaplatit. I tak se někteří politici snížili k přehnaným projevům vděku, které přesně zapadají do dikce čínské propagandy.

Poté, co se ministr vnitra Jan Hamáček rozplýval, jak je Česká republika jedinou zemí ve střední Evropě, která dokázala zajistit dodávky v takovém objemu, jedním dechem děkoval snad všemu čínskému. „Poděkuju panu velvyslanci a poděkuju všem, kteří se v Číně podílejí na tom, že přiletělo toto letadlo,“ říkal Hamáček na letišti.

Přidal se k němu i premiér Andrej Babiš. „Děkuju panu velvyslanci. Taky děkuju panu Tvrdíkovi, který to organizuje v Číně, a taky děkuju samozřejmě našemu prezidentovi, který, jak je známo, měl vždycky excelentní vztahy s Čínou.“

Aby toho nebylo málo, prezident Zeman pak v rozhovoru pro deník Blesk ještě přihodil poznámku o Číně jakožto jediné zemi, která nám pomohla. Nebyla to pravda. Pomocnou ruku podala například Evropská unie schválením okamžitého použití 30 miliard korun a později třeba i právě Tchaj-wan. Zdarma.

Zatím jsme se Číně spíše nekriticky klaněli, ale právě Vystrčilova cesta může ukázat, že i toto podlézání má své hranice.

2. Vliv na morální povědomí národa o diktatuře a svobodném státu

Cesta na Tchaj-wan je obrovským politickým i společenským tématem, během kterého by nám neměla ujít připomínka toho, co je Čína doopravdy zač. Porušuje lidská práva.

Ať už jde o cílené snižování populace Ujgurů a jejich genocidu v internačních táborech, regulaci katolické církve, špiclování vlastních občanů pomocí nejnovějších technologií, zatýkání odpůrců vlády, silnou formu cenzury, která posiluje od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga… Pro režim je důležitý ekonomický rozvoj a rozšiřování svého vlivu, který prorůstá do celého světa.

Je zvláštním paradoxem, nikoli však překvapením, že cestu na Tchaj-wan u nás nejvíce kritizují komunisté a extrémní pravice. Tato zdánlivě vzdálená politická spektra společně preferují zájmy diktátorského režimu před svobodnou zemí. Musíme to umět rozlišovat a pojmenovávat.

3. Vztahy s Tchaj-wanem, které jsou pro nás důležitější

Spolu s Vystrčilem, Hřibem a dalšími delegáty odletěla na Tchaj-wan i čtyřicítka zástupců českých firem. „Budeme se snažit podpořit naše podnikatele, kteří s námi letí na Tchaj-wan, aby uzavřeli dobré kontrakty. Jsem přesvědčen, že ta cesta bude úspěšná a že přispějeme k restartu ekonomiky správným směrem,“ poznamenal Vystrčil.

Miloš Zeman naletěl Pekingu už v roce 2016, kdy uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou do pěti let celkem 230 miliard korun. Skutečnost za těmito představami značně pokulhává a ze „strategického partnerství“ není vlastně nic.

Jak už jsme v deníku FORUM 24 psali, podle analýzy IRCC u nás v letech 2014–2018 Čína investovala 42 miliard korun, za poslední dva roky pak ještě méně. Míra čínských investic tak tvoří pouhých 0,27 procenta jejich celkového objemu.

Investice Tchaj-wanu mají pro Česko mnohem větší význam – už jenom v tom, že jsou už nyní 14krát vyšší než investice Číny. Například výrobce elektroniky Foxconn zaměstnává v Pardubicích a Kutné Hoře kolem 5000 lidí.

4. Čínští politici předvedli, co jsou zač

Mnoho tuzemských politiků čínskou hrozbu dlouhodobě bagatelizovalo a posilování jejího vlivu u nás zlehčovali. Pokud si ale kdokoli myslel, že s Čínou je radno se přehnaně přátelíčkovat, výroky čínského ministra zahraničí Wanga I směrem k Česku jen ukázaly, co jsou vládnoucí čínští komunisté skutečně zač.

Je otázka, do jaké míry myslí Čína své vyhrůžky vážně. Měli bychom se zabývat tím, co v jejím pojetí může pro Českou republiku znamenat „zaplatit vysokou cenu“. Ať už z toho ale pro nás vyjde cokoli, je nesmírně důležité se proti takto nepatřičnému chování důrazně vymezit. Což ale od našeho nejvyššího ústavního činitele bohužel nejde očekávat.

Prezident Zeman se měl vymezit už dávno, jenže aby dál chránil zájmy svých byznysových přátel, raději se zastal Číny. Například v nedávné kauze čínského dopisu Jaroslavu Kuberovi, který chtěl na Tchaj-Wan odletět, a spustil tím vlnu vyhrůžek čínské ambasády.

Podle Deníku N si vyhrůžný dokument vyžádal přímo Hrad. S diplomaty o jeho vzniku jednal kancléř Vratislav Mynář. Hradní kancelář tuto informaci opakovaně odmítá, i když nijak nevysvětlila mnoho nejasností.

5. Vystrčil ukázal, jak se chová suverénní politik a jak se chová Zeman

„Základní motivací pro pobyt v politice je zabránit v úspěchu těm, kteří, kdyby k nám dnes přišli Číňané, si zítra nechají zešikmit oči na praktické chirurgii, pozítří se nechají infikovat žloutenkou, aby měli tu správnou barvu pleti, a popozítří začnou psát do svých kádrových dotazníků, že již od dětství milovali rýži.“ Toto je výrok Miloše Zemana z roku 1996 pro Lidové noviny.

O 18 let později v čínské televizi s Krtečkem v ruce servilně podlézal a tvrdil, jak se přišel od Číny učit „stabilizovat společenský řád“. Tohoto výroku mimochodem později litoval, i přesto jeho čínské přitakávání víc a víc sílilo a vyvrcholilo okázalým příjezdem čínské hlavy státu na oficiální návštěvu České republiky v roce 2016.

Podle opozice je současné chování Číny jen důsledkem Zemanova ohýbání hřbetu. „Vyjádření, že Miloš Vystrčil za svou návštěvu Tchaj-wanu zaplatí vysokou cenu, je nehorázné. Sklízíme plody patolízalství prezidenta, premiéra a ministrů na letišti, kteří vytvořili dojem, že si k nám Čína může dovolit vše. Nemůže! A naše diplomacie to musí dát silně najevo,“ okomentovala situaci předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Miloš Vystrčil ukázal, že postoj k Číně může být i jiný. „Cílem je ukázat, že Česko je svobodnou, suverénní a demokratickou zemí,“ zdůraznil před svým odletem na Tchaj-wan.

Kromě posílení ekonomických vztahů plní Vystrčil svou cestou ještě jednu misi. Převezme v Tchaj-peji významné ocenění pro svého předchůdce Jaroslava Kuberu, který se na cestu na Tchaj-wan chystal – a to i přes silný nesouhlasný nátlak Číny a Miloše Zemana. Kubera ji nestihl absolvovat, protože na konci ledna letošního roku náhle zemřel.