Odborníci z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR digitalizují archiv prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celkem je potřeba převést do digitální podoby přes 500 metrů dokumentů, mezi kterými je mimo jiné korespondence Masaryka s významnými osobnostmi, zápisky, předměty, které patřily jeho rodině a nejbližším spolupracovníkům, a tisíce fotografií. ČTK o tom informovali zástupci Masarykova ústavu.

Archivní fond prezidenta Masaryka čítá 125 metrů. Když se přidají i materiály rodiny, jeho nejbližších spolupracovníků a institucí, které založil, je to asi 550 metrů. „Jde o korespondenci T. G. Masaryka s významnými osobnostmi u nás i v zahraničí, různé zápisky, věci jeho rodiny a nejbližších spolupracovníků a také sbírku zhruba 10 000 historických fotografií a 2000 negativů na skleněných deskách,“ uvedl Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Prioritou při digitalizaci jsou podle vědců fotografie a negativy, poté přijde na řadu korespondence. Díky digitalizaci bude archiv zpřístupněn badatelům on-line.

Nedávné otevření obálky s Masarykovým vzkazem podle Kučery ukázalo, že dědictví prvního československého prezidenta je stále u veřejnosti aktuální. „Rozsáhlý archiv T. G. Masaryka je proto příliš cenný na to, aby ležel pouze v krabicích. Naším úkolem je otevřít ho 21. století. To je ovšem finančně i technologicky velmi náročné,“ řekl Kučera.

Odborníci na digitalizaci získali dotaci od Akademie věd a také příspěvek od České spořitelny. Akademie dává ústavu ročně na digitalizaci jeden až 1,5 milionu korun. Dalšími 300 000 korunami přispěje spořitelna.

„Část z této podpory se soustředila primárně na fotografie a negativy, které nejvíce podléhají zubu času. Z celkového počtu 12 000 máme zdigitalizováno zhruba 5000,“ napsala ČTK Jitka Jindřišková, která má v Masarykově ústavu na starosti PR. Díky finanční podpoře by měla být digitalizace fotografií dokončena zhruba do čtyř let. „Digitalizace celého archivu T. G. Masaryka je však vzhledem k jeho rozsahu práce na výrazně delší dobu,“ doplnila Jindřišková.

Už před dvěma lety vědci převedli do digitální podoby kompletní vydání Masarykových spisů, šlo o 39 svazků různého zaměření.

Masarykův ústav a Archiv AV ČR spravuje kromě sbírek s vazbou na T. G. Masaryka také další kilometry materiálů k dějinám vědy či vědeckých institucí, osobní pozůstalosti význačných vědců nebo pozůstalost prezidenta Edvarda Beneše.

Odborníci z Masarykova ústavu byli také u nedávného otevření obálky s Masarykovým vzkazem, která čekala v archivu 20 let na zpřístupnění. Masaryk svůj vzkaz, původně považovaný za jeho poslední slova, podle archivářů adresoval v Lánech koncem srpna 1934 tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi. Vážně nemocný prezident abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš.