Bývalý prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Čtenáři nedělní nabídky článků našeho internetového deníku FORUM 24 mohli zažít podivné překvapení. Mezi články v hlavním proudu se objevil text podepsaný jménem Jiřího Ovčáčka a fotografie autora potvrdila, že jde o text bývalého mluvčího prezidenta republiky Miloše Zemana. Někdo si možná řekl, že jsme se zbláznili.
Jiří Ovčáček byl skutečně dost nestandardním mluvčím prezidenta. Nejde jen o to, že se za svého šéfa bil jako lev, a to doslova celým srdcem. On byl ale přitom často agresivní a také často urážel Zemanovy oponenty. Podivné bylo třeba to, že na Twitteru hodnotil ostatní ústavní činitele, což vedlo i tehdejšího předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského k tomu, aby ho upozornil, že je to od státního úředníka zcela nepatřičné chování.
Pak Ovčáček také kryl Zemanovo lhaní o jeho zdravotním stavu. Asi to měl jako mluvčí v popisu práce, ovšem přistoupil k tomu ovčáčkovsky kreativně. Když se ho lidé na Twitteru ptali na prezidentovo zdraví, místo odpovědi publikoval žalmy krále Davida ze Starého zákona. Ten samý Jiří Ovčáček, kdysi hvězda proruských médií, nyní přináší zprávy z Ukrajiny. Oženil se totiž s ukrajinskou ženou, starají se společně o jejího syna a Ovčáček má na západní Ukrajině příbuzné.
Když nám Jiří Ovčáček nabídl své svědectví o ruském útoku na město Luck, trochu jsme váhali. Nebude to zase nějaký blázinec? Jak to vezmou naši čtenáři, že publikujeme článek od mluvčího Miloše Zemana, krále českých dezolátů?
Pak jsme si ale ten text přečetli a šéfredaktorka se rozhodla, že Ovčáčkovo svědectví publikuje. Udělala dobře. Je to docela zásadní, třebaže krátký článek. Ovčáček píše bravurně: „Prožil jsem v noci na středu 9. července 2025 dosud nejmasivnější útok nového moskevského samoděržaví na Ukrajinu. Byl jsem tam, když hořel Luck a noc byla nekonečná.“ Je to svědectví, které má hloubku a autenticitu. Ovčáček naprosto zásadně odsuzuje ruskou agresi a vyzývá Čechy, aby stáli při napadených lidech na Ukrajině. Chce, abychom měli rádi Ukrajince, kteří mají rádi nás.
Toto jsme museli publikovat a publikovali jsme to rádi.
K osobě Jiřího Ovčáčka je třeba říci: Ačkoli jsme nezapomněli na jeho excesy a celé jeho absurdní divadlo, tak každý má právo se polepšit. Ovčáček by mohl sloužit jako vzor pro ostatní tvory ze Zemanovy party a celou dezolátskou scénu z okruhu Parlamentních listů. Zatímco řada z nich servilně podlézá vražednému ruskému režimu, Jiří se snaží pomáhat na Ukrajině. Třeba mu tato poloha vydrží. A třeba ne, ale i tak to mělo smysl, co teď dělá a co teď píše.
Všichni můžeme selhat, všichni máme právo se polepšit. Třeba i Andrej Babiš nebo Tomio Okamura. Jenom to zatím není moc pravděpodobné. Proto by si tito obchodníci se strachem a šiřitelé nenávisti vůči Ukrajincům měli vzít z Jiřího Ovčáčka dobrý příklad.