
Premiér Petr Fiala (ODS) na návštěvě u papeže Františka FOTO: Vatican Media / se souhlasem
FOTO: Vatican Media / se souhlasem

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Je to stará česká písnička. Už před více než sto lety zazněl od našich tehdejších pokrokářů bojový pokřik „Pryč od Vídně, pryč od Říma“. První republika instalovala do české státní ideologie praštěný mýtus o hrdinném husitství, které se vzepřelo cizácké církvi.
Na tento ahistoricky zmanipulovaný balast pak navázali komunisté, kteří vylíčili katolickou církev jako ohnisko tmářství a reakce. Dnes na tento husitský boj s katolickou církví navazují Piráti, někteří politici STAN a senátor Václav Láska, když prohlašují uzavřenou česko-vatikánskou smlouvu za projev selhání Fialovy vlády i konkrétně ministra zahraničí Jana Lipavského, který sám přitom vzešel právě z Pirátské strany.
Hlavním bodem vypjaté debaty je zpovědní tajemství, které má podle smlouvy stát respektovat za podmínek stanovených zákonem. Piráti přitom tvrdí, že smlouva tímto ustanovením nahrává pachatelům sexuálního násilí a otevírá prostor pro zneužití církevních privilegií k utajování trestné činnosti.
Je opravdu záhadou, kde na to přišli. Jestliže smlouva výslovně uvádí, že přednost mají podmínky stanovené zákonem, tak není o čem mluvit. Každá civilizovaná společnost respektuje tajemství každého člověka, pakliže tím není dotčen zákon. Smlouva tak vyjadřuje úctu k lidské důstojnosti i k osobní víře. Opravdu nic víc a nic méně.
Na další výtky je specialistou senátor Láska, který se sugestivně ptá, zda smlouva nevytváří privilegované postavení jedné církve, zda neohrožuje suverenitu českého státu a dokonce zda neomezuje vědecké bádání. To je opravdu už vrchol trapnosti.
Starost, aby katolická církev neměla náhodou na společnost přehnaný vliv, je vážně dojemná. Ve skutečnosti má katolická církev vliv pouze takový, jaký si dokáže vlastními prostředky zjednat, a rozhodně nejsme ve společnosti, kde by mohla mít mocenské ambice.
To ale nebránilo Pirátům, aby proti smlouvě vyrobili pamflet s karikaturou tlustého preláta, který má symbolizovat všechny špatné vlastnosti církevních činitelů. Přesně stejnou propagandu pořádali komunisté. Ve skutečnosti tou hrozivou a reakční církví byly statisíce slušných farníků a tisíce statečných a vzdělaných kněží, s nimiž režim hanebně zametal. Několik kněží popravil, desítky jich umučil a stovky kněží a řeholníků zavřel. Přitom jim vzal možnost sloužit společnosti.
Smlouva, kterou má ratifikovat parlament a podepsat prezident, je ve skutečnosti prostou deklarací o vzájemné úctě mezi Českou republikou a Svatým stolcem a také deklarací o lidské důstojnosti. To patří spíše do kategorie slušného a normálního chování než do kategorie nějakého zlomového právního aktu. A toto slušné a normální chování našeho státu vůči církvi, která představuje kus naší vlastní historie a obrovský kulturní odkaz, je zcela namístě.
Člověku je líto těch zmatených a bloudících lidí, jimž se tato elementární kulturní výbava v životě vyhnula. Je to něco jako umění jíst příborem. A senátor Láska by se měl nechat přejmenovat, protože to jméno k jeho činnosti moc nesedí. Láska je totiž klíčové slovo křesťanské víry.