Jan Skopeček, Petr Fiala a Zbyněk Stanjura FOTO: Archiv ODS / se souhlasem
FOTO: Archiv ODS / se souhlasem
PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Na vládních stranách je až překvapující, jak dokážou vyvolat averzi velké části veřejnosti. Přitom jde mnohem více o taktiku a „umělecký dojem“ než o reálné kroky, které jsou vesměs správné nebo prostě odpovídají vládnímu programu.
Nyní máme možnost sledovat každý den neuvěřitelně únavné martyrium parlamentního rokování, jemuž dominují nenáviděné platy politiků, nenáviděné televizní poplatky a nepopulární výpovědi bez udání důvodu. Ten negativní vztah ke jmenovaným zákonům nevyjadřuje jen odpor opozice a jejích příznivců, nýbrž i většiny médií, a v podstatě vystihuje celkovou atmosféru, která tyto zákony provází. Dílem jistě nespravedlivě, protože tyto normy jsou buď nutné, anebo legitimní z hlediska politiky vládních stran.
To, co je ale skutečně zarážející, je jejich načasování na poslední předvolební rok.
Flexibilní trh práce skutečně potřebujeme a výpověď bez udání důvodu tu měla být už dávno. Naopak je nehorázné, že majitel firmy musí prosit neschopného zaměstnance, aby proboha už odešel, a k tomu je třeba vypisovat vytýkací dopisy či vytvářet iluzi reorganizace, která teprve umožní firmě se zbavit zbytečného darmožrouta. Taková socialistická pravidla jsou brzdou ekonomiky a tím srážejí celkové bohatství země. V důsledku tím socialistický pseudohumanismus poškozuje i ty nejslabší lidi ve společnosti.
Potrava pro opozici
Problém je ale v tom, když vláda poskytne naší zcela populistické a cynické opozici prostor, aby si na takovém tématu, které je složitější na rozumné vysvětlování, ale o to jednodušeji zneužitelné v překřikování, sbírala body nyní, právě před volbami. Mělo to být prostě hotové již dávno.
Televizní poplatky jsou spornější, a také je zcela zbytečné s nimi zahlcovat veřejný prostor právě nyní. Jde o to, že veřejnoprávní média jsou velmi důležitá u hlediska zpravodajství, publicistiky a prostoru pro různá menšinová témata a udržení kvalitního obsahu ve veřejné nabídce. Ale Česká televize a Český rozhlas jsou nesmyslné kolosy, které patří do mediálního pravěku. Iritující téma tak nyní před volbami nahrává barbarské babišovské opozici, která chce celý veřejnoprávní charakter médií zlikvidovat tak, jako to udělal Robert Fico na Slovensku.
Vládní koalice nedokázala přistoupit k médiím koncepčně, a tak nesmyslně okradla mimořádně špatnou novelou autorského zákona většinu médií o miliony korun, jež získávaly z prodeje práv na obsah, když vyhnala touto novelou velké platformy (FORUM 24 přišlo kvůli této novele již o šest milionů korun. Takhle jsme pocítili úřadování našich demokratických stran my).
Populistická písnička
A pak tu máme platy politiků. Samozřejmě, že je to mnohem složitější věc, která se týká tisíců státních zaměstnanců, ale veřejnost je konfrontována stále s populistickou písničkou, že si politici pořád zvyšují platy. (Mimochodem, sdělují to s naprostou bezduchostí i veřejnoprávní média.)
O nutnosti přijmout tento zákon se vládní strany zřejmě dozvěděly až od vládních úředníků, protože jde o výsledek rozhodnutí soudu. Je ale přesto strašné, že k celému tématu nepřistoupily tak, aby se nyní před volbami příslušný zákon výplat politiků netýkal.
Naše vládní koalice působí, jako by neměla žádnou taktiku a žádnou strategii, jak získat znovu mandát k vládnutí. A vyklízí pole temným silám, které chtějí uvrhnout Česko do morálního, politického i ekonomického mordoru.
Koaliční poslanci i senátoři působí jako herci v tragikomické divadelní hře, která nemá autora ani režiséra a děj vzniká živelnou improvizací souboru. Někdy se už na to nedá dívat.
