
Donald Trump FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Strhující projev staronového prezidenta Donalda Trumpa přednesený při inauguraci ještě stále trávíme a zvažujeme jeho důsledky. Nečekaná agresivita, s níž oznámil územní rozšiřování Spojených států či konec Green Dealu, nemá dosud v projevech amerických prezidentů obdoby. Musíme si tudíž zvyknout na novou dobu.
Tím pozitivním, co si lze z inauguračního exposé ve Washingtonu odnést, je rozhodně to, že nová administrativa chce ukončit éru, kdy se mluvilo o oslabování Ameriky. Končí také doba pozitivní rasové diskriminace, státní podpory tzv. diverzity neboli protežování levicové genderové agendy. To bychom mohli přijmout takřka se zadostiučiněním, protože jde o logickou reakci na dominanci progresivistické ideologie. Proti tomu ale stojí prvky, které nemůžeme přijmout jinak než s obavami.
Donald Trump ani jednou nezmínil, že má nějaké spojence. Možná nepovažuje za důležité, že jeho země stojí v čele Severoatlantické aliance jako její nejsilnější ozbrojená mocnost. Řeči o územních ziscích a ovládnutí Panamského průplavu jsou také na pováženou, neboť legitimizují ruský imperialismus, kupříkladu ukradení Krymu, ale i další výboje na Ukrajinu.
Trump nahradil kultem síly veškerý idealismus, který činil z Ameriky oporu naší demokracie. Zároveň je ale docela dobře možné, že právě obnova silového působení dokáže lépe zadržovat totalitní státy Východu. Je to zatím otevřená budoucnost. Americká síla a trumpovská rozhodnost také můžou pomoci Izraeli zlomit ohrožení ze strany Hamásu, které se bohužel právě nyní, po uzavření příměří, ukázalo opět jako akutní, když osvobozování izraelských rukojmí provázelo křepčení teroristických gard, jež tento akt slavily jako své vítězství a oslavovaly den pogromu z 6. října 2023 jako den velkého vítězství. Jestliže jim Trump pohrozil, že je čeká peklo, tak je to jedině dobře.
Důsledky pro Česko a jeho volební rok zatím můžeme jen odhadovat. Opticky se zdá, že Trump nahrává obráncům starého světa naftových motorů a fosilních paliv. Oznámení o ukončení Green Dealu výrazně legitimizovalo tento proud u nás. Znamená to tedy, že budou závazky, jež si stanovila EU, zrušeny? Ještě určitě ne, ale je jasné, že je tím nastoleno zcela zásadní volební téma, u něhož má opozice důkladně nabito. A Babišův podpis pod Green Dealem bude jistě zapomenut a překryt jeho protievropským divadlem.
Dalším důsledkem bude to, že porušování pravidel demokracie a právního státu, na něž je Babiš odborník, bude mít rovněž zelenou. Vždyť Trump právě omilostnil stovky útočníků na americký Kapitol, k němuž došlo v roce 2021, když on neuznal vítězství Joea Bidena. To je opravdu špatná zpráva pro právní stát.
Pak je tu něco, co ale Babišovi nejde přijmout lehko, a to je Trumpův požadavek na další navyšování výdajů na obranu u členských zemí NATO. Babiš je mírotvorce podle představ Kremlu, takže by chtěl mít Česko co nejslabší. Přesně jak si to představuje Putin. Takže v tomto ohledu je Trumpovo pedagogické působení spíše pozitivní.
A nakonec je tu jedna otázka, na kterou zatím odpověď nemáme. Přitom bude pro naši volební zkoušku zcela zásadní. Nevíme, jak Trump zasáhne do války na Ukrajině. Již se nechal slyšet, že Vladimir Putin škodí Rusku a že si s ním chce promluvit. Nevypadá to, že by byl Putinův největší kamarád, a také to nevypadá, že by už hodil Ukrajinu přes palubu. Ale stejně je jeho vyjednávací nastavení spíše riskantní. Riziko appeasementu mnichovského formátu tu skutečně máme. Ale pořád si říkáme, že do toho obrazu silné Ameriky, jak ho Trump právě vykreslil, zrada Ukrajiny moc nesedí.
Nový americký prezident může ale udělat opravdu cokoli a to je pro nás úplně nová situace. Trumpismus znamená prudkou změnu, které se prostě nevyhneme a s níž se budeme muset naučit žít.