„A ruského velvyslance jste zvali?“ Rada Českého rozhlasu utahuje šrouby jako na Kavčích horách

Alex Mynářová se šéfem rozhlasu Reném Zavoralem v pořadu Vlivní. (FB – Vlivní s Alex Mynářovou)

Alex Mynářová se šéfem rozhlasu Reném Zavoralem v pořadu Vlivní. | FOTO: FB – Vlivní s Alex Mynářovou

Radním Českého rozhlasu se nelíbí vysílání ČRo Plus. Veřejnoprávní stanice mluveného slova podle nich „nedbá dostatečně o objektivitu, nestrannost a vyváženost“. Poslední zasedání rozhlasové Rady bylo na její poměry nezvykle konfrontační. Generální ředitel ČRo byl z výsledku „smutný“ a jeden z radních sepsal proti usnesení vlastní nesouhlasné stanovisko. Celá situace začíná připomínat vypjaté dění v Radě ČT, která je pod mnohem větším drobnohledem.

Napětí při jednání obstaral hlavně bod, který inicioval místopředseda Tomáš Kňourek; radní se u něj zdrželi přes hodinu. Podle Kňourka nejsou ve vysílání ČRo Plus dostatečně zastoupeny všechny názorové proudy.

Na úvod přečetl jednu z nedávných stížností „od jednoho nejmenovaného pána“, kde posluchač vyzývá mimo jiné ke zrušení ČRo Plus. Kňourek k tomu dodal, že to „posluchač trefil a že s ním souhlasí“.

Kopat za rozhlas, nebo do rozhlasu?

„Mám pocit, že ČRo Plus se mě snaží přesvědčit, co si mám myslet, koho mám mít rád, koho mám mít nerad,“ shrnul radní a zmínil i některá jména, která mu coby komentátorské hlasy ve vysílání chybějí – shodou okolností jde vesměs o tváře, které jsou názorově spojené s takzvanou alternativní mediální scénou, včetně serveru Parlamentní listy, kde sám Kňourek dlouhodobě publikuje.

FORUM 24 (archiv)

V následné víc než hodinové debatě mluvil prakticky jen on, další radní Josef Nerušil a dále zástupci vedení a zpravodajství Českého rozhlasu – kteří s ním většinou nesouhlasili. Do diskuse občas vstoupil jen radní Vítězslav Jandák, který přítomné ujistil, že všichni v Radě „kopeme za tento tým, který se jmenuje veřejnoprávní rádio“.

Podle ředitele zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného však například radní Nerušil „vytrhl z kontextu jen kritická slova ze čtyř analýz“. Debata je podle něj potřeba, ne ale na základě anonymních dopisů, jak to udělal radní Kňourek.

Jan Pokorný se pak obrátil přímo na radního Nerušila: „Vy se usmíváte, pane Nerušile, proč?“ Nerušil: „Srovnával jsem si sestavu komentátorů v roce 2015 a 2020 a mám na to svůj názor.“ Pokorný: „Já taky, jsou to Názory a argumenty, já se tady snažím používat argumenty,“ reagoval v narážce na tradiční pořad ČRo, který zmínění radní kritizují za malou názorovou pestrost.

Kňourek: Chybí migrace, cenzura, euroskepse

Tomáš Kňourek také dodal, že ve vysílání Plusu „zaznívá strašně málo“ dalších „hlavních názorových proudů této společnosti“, jako jsou podle Kňourka například euroskepticismus, odmítání migrace nebo cenzura na sociálních sítích. Zmínil také, že si „ČRo Plus zve do pořadu Interview Plus aspoň jednou ročně ukrajinského velvyslance, bylo to teď nedávno, tuším 14 dnů“.

Kňourka zajímalo, jestli pozvání dostal i ruský velvyslanec: „Ano, opakovaně, bez úspěchu,“ odpověděl šéfredaktor Plusu Petr Šabata.

Celá debata skončila přijetím následujícího usnesení: „Rada Českého rozhlasu na základě dodaných nezávislých analýz, interních analýz Českého rozhlasu a na základě přetrvávajícího počtu stížností posluchačů zaslaných k rukám Rady a ombudsmana Českého rozhlasu, konstatuje nespokojenost s tím, jak je dbáno zásad objektivity, nestrannosti a vyváženosti ve vysílání stanice Český rozhlas Plus.“

Nové číslo Revue FORUM s Jaroslavem Flegrem (Roman Černý)

Radní vyzvali vedení Českého rozhlasu „k nápravě nedostatečné názorové plurality a k zajištění větší vyváženosti zastoupení představitelů společensky relevantních názorových proudů a skupin“.

Dva proti, zbytek pro

Proti tomu se už na jednání – a později i zvláštním nesouhlasným stanoviskem ohradil radní Marek Pokorný:

„Rozprava pak rozhodně nevyzněla ve prospěch znění tohoto usnesení, přijatého v podobě naformulované ještě před danou rozpravou. Přes dílčí připomínky k jednotlivým příspěvkům a některým dílčím aspektům vysílání stanice, které lze ve vysílání stanice Český rozhlas Plus identifikovat a které má smysl individuálně diskutovat a žádat jejich objasnění či hledat cestu k nápravě, se nemohu ztotožnit s tímto usnesením Rady Českého rozhlasu.“

Vysílání stanice Český rozhlas Plus je podle Marka Pokorného „dlouhodobě vyvážené, objektivní, nestranné, vyhýbající se protežování extrémních názorových proudů z obou stran politického spektra a ponechávající posluchačům dost prostoru na utváření vlastního názoru na základě ověřených informací o společenské a politické realitě stejně jako na základě názorové plurality stanicí posluchačům zprostředkovávané“.

Kromě Pokorného však hlasoval proti usnesení jen radní Ondřej Matouš, ostatní byli pro. Rada už jednala bez Petra Arenbergera, který se křesla radního musel vzdát po nástupu do funkce ministra zdravotnictví.

„Z textu toho usnesení jsem smutný,“ řekl následně radním generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral: „Ony se dají ty věci různě formulovat, ale já myslím, že formulace, která byla použita, je poměrně tvrdá,“ dodal.

Miroslav Dittrich, předseda Rady ČRo se následně ještě na závěr snažil napětí uvolnit: „Věřte, že Rada ČRo skutečně podporuje veškeré záležitosti, které ČRo koná a podporuje i zpravodajství ČRo.“

Inspirace z Rady ČT

Výše popsané jednání v řadě ohledů připomíná dění v Radě České televize, jen zatím s řádově nižšími emocemi a kratší dobou zasedání.

Podobně jako nové vedení televizní Rady si i část té rozhlasové už od loňska stěžuje, že ve zpravodajství ČRo nejsou zastoupeny rovnoměrně všechny politické strany (téma opakovaně zvedli zejména radní Kňourek a Nerušil), konkrétně KSČM a SPD. Za zmínku zde stojí připomenout, že například radní Nerušil je registrovaným příznivcem hnutí Trikolóra a finančně ho podporuje.

Knihy Free Czech Media (FCM)

„Televizní“ rukopis má i kritika vysílání rozhlasu za údajnou malou názorovou pestrost a výzvy pustit do éteru víc hlasů z alternativních (někdy však novinářsky víc než problematických) médií. Televizní radní letos od vedení ČT chtěli analýzu hostů ve vysílání, včetně redakční příslušnosti pozvaných novinářů-komentátorů.

Totožné je i to, že se kritici vysílání ČRo v Radě stejně jako ti na Kavčích horách odvolávají na údajný vysoký počet stížností, které na vysílání například ČRo Plus podle nich míří. Například zmíněný radní Pokorný, který se proti kritickému usnesení postavil, si však nemyslí, že by „stížnosti byly natolik četné nebo natolik věcně alarmující“, aby vedly k přijetí takového závěru.

Připomeňme, že televizní Rada pod vedením Pavla Matochy odmítla stížnosti na vysílání ČT zveřejnit úplně, zatímco malá část těch rozhlasových je k přečtení na webu.

Příznačné je, že hlavní tváří kritiků vysílání zpravodajství a publicistiky v rozhlasové Radě je právě Tomáš Kňourek, který se jako radní dříve chtěl jet přiučit, jak vypadají veřejnoprávní média v Rusku. „Nechtěl jsem do Budapešti, ale do Moskvy,“ řekl loni konkrétně na dotaz HlídacíPes.org. Na poznámku, že v Rusku žádná veřejnoprávní média nejsou, už nereagoval.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]