Uprchlíci z Ukrajiny na nádraží v polském Přemyšlu (2022). FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski
FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski
Podpory uprchlíků z Ukrajiny se možná změní. Zpřísnit by se měly od července podmínky pro nárok na humanitární dávku, která by měla být adresnější. Úpravy čekají rovněž vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a podmínky bezplatného nouzového ubytování.
Předpokládá to novela zákonů zvaných lex Ukrajina, kterou v úterním úvodním kole podpořila Sněmovna. Už od dubna předloha převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitro. Uzákoní navíc také například evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců a zjednoduší získání kvalifikace logopeda.
Novelu nyní posoudí členové sociálního výboru. Stanovisko mají dát plénu ve zkrácené lhůtě dvou dnů místo obvyklých 60. Ve druhém čtení by mohla Sněmovna předlohu projednat už v pátek.
Poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková označila navrhované změny za „krok dopředu“. Podle Jany Pastuchové (ANO) se ale zvýší administrativní zátěž úřadů práce. Poslankyně opozičního hnutí také očekává problémy se zjišťováním majetkových poměrů Ukrajinců.
Nárok na humanitární dávku a její výše se bude odvíjet prvních pět měsíců od udělení dočasné ochrany od životního minima. Po této době bude nárok a výše dávky navázán podle předlohy na existenční minimum s výjimkou lidí, kteří například kvůli věku, péči o malé dítě, invaliditě nebo studiu nemohou pracovat. Změny mají zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení jejich životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti.
Při posuzování nároku na dávku a její výši budou úřady vycházet z příjmů žadatele v Česku i v cizině a z jeho majetkových poměrů. Roli budou hrát také započitatelné náklady na bydlení, které vymezí vláda. Souvisí to s tím, že možnost příspěvku pro solidární domácnost novela zachová jen pro případy, v nichž lidé ubytovávají běžence u sebe doma. Nyní činí tato dotace podle počtu uprchlíků až 9000 korun. Stát už nebude posílat peníze těm poskytovatelům ubytování, kteří Ukrajincům dali k obývání celý byt. Nyní mohou dostat až 15.000 korun měsíčně.
V současnosti činí měsíční humanitární dávka prvního půl roku 5000 korun na osobu, následně odpovídá životnímu minimu. Úřady zjišťují sociální, příjmovou a majetkovou situaci žadatele. Nově by podle předběžných výpočtů v důvodové zprávě představovala měsíční dávka pro matku s příjmy 20.000 korun a dvěma dětmi staršími deseti let za první měsíc 3840 korun.
Matce se stejným příjmem a dvěma dětmi do deseti let by stát po půl roce vyplácel 3506 korun. Matka s příjmem 15.000 korun a pětiletým dítětem pobývající v Česku delší dobu a bydlící na ubytovně by pobírala 550 korun.
Nynější novela také omezí dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování. Taková obydlí budou moci využívat nejvýše 150 dnů, výjimku dostanou takzvané zranitelné osoby. Za vyčerpání hrazené lhůty se bude pokládat podle novely odmítnutí nabídnutého ubytování nebo jeho opuštění na víc než deset dnů bez vědomí provozovatele.
Státnímu fondu podpory investic předloha umožní finančně podpořit poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu lidem s dočasnou ochranou. Půjde například o drobné investice k odstranění závad, které brání pronájmu bytu. Navrhované zjednodušení získání kvalifikace v oboru logopedie vláda zdůvodňuje růstem poptávky po těchto službách v souvislosti s přílivem dětských uprchlíků.
