Nemilosrdnou vizitku dává Babišově vládě mezinárodní srovnání hodnocení boje s covidem-19. To platí i u respektovaného žebříčku agentury Bloomberg, mapujícího nejlepší a nejhorší místa na světě. Česká republika je nyní na 47. místě z 53 sledovaných nejvyspělejších zemí, nejlépe je na tom Nový Zéland.
Prymula má ožehavý problém se žalobou na stát. Proč nereaguje premiér Babiš?
číst článek »Vláda rozvolňuje restrikce svazující podnikatelský sektor, ale činí tak nahodile, netransparentně a bez zveřejnění tvrdých analytických dat. Nekoná v souladu s protiepidemickým systémem ministra zdravotnictví Jana Blatného. „Hlídací PES“ epidemie není respektován a je formován podle vládního kompromisu.
Levá neví, co dělá pravá
Tento proces je provázen tradiční tragickou komunikací vlády, která před zasedáním, které mělo rozhodnout o dalším postupu, vysílala protichůdné signály. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a původně i Blatný se tvářili optimisticky a naznačovali uvolnění zavřeného maloobchodu a služeb od 30. listopadu.
Premiér Andrej Babiš a šéf krizového štábu Jan Hamáček ovšem oponovali, že se covidová situace nevyvíjí dobrým směrem, a s rozvolňováním by nespěchali. Výsledkem nedělního jednání vlády je kompromis, ačkoli podle pravidel PES mělo být rozhodnuto už v pátek.
Nakonec bude země přeřazena do nižšího, třetího stupně rizika od čtvrtka 3. prosince, i když se v některých krajích situace zhoršuje, denní přírůstky nových případů jsou zkresleny nižším testováním a počet úmrtí stále patří k nejvyšším na světě. Na druhou stranu není jasné, proč se otevírají zavřené provozy až po čtyřech dnech od vyhlášení, když se už mnozí připravili na možnost uvolnění uzávěry v pondělí.
Pokud dnes ministr zdravotnictví prohlašuje, že vláda vnesla do boje s covidem řád, pravý opak je pravdou. Blatný nemá potřebný respekt a pevný názor, a tím i on přispívá k nedůvěryhodnosti Babišovy vlády, jež se projevuje i v mezinárodních žebříčcích.
Nejsme „best in covid“
To je patrné i v aktuálním pořadí agentury Bloomberg, podle něhož Česká republika zvládá boj s čínským koronavirem jako pátá nejhorší na světě z 53 zemí s největším ekonomickým výkonem. Před námi jsou přitom desítky států s demokratickými vládami, které si od počátku nepočínaly tak restriktivně, ale „babišovské“ furiantství z první vlny nahradil větší důraz na rychlou reakci, přípravu a odpovědnost.
Oligarcha i pandemie ohrožují svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál
číst článek »Žebříček hodnocení odolnosti zemí vůči covidu s výstižným titulkem „Nejlepší a nejhorší místa, kde pobývat v éře koronaviru“, plasticky předvádí selhání české vlády, která promrhala jarní bonusy jednoho z nejtvrdších plošných lockdownů a ve druhé vlně se rychle propadla na samé dno.
Analytici Bloombergu hodnotili deset ukazatelů, jak byla epidemie koronaviru řešena nejúčinněji v kombinaci s co nejmenším narušením podnikání a života společnosti. Porovnávají mimo jiné počet nových případů, úmrtí a podíl pozitivních testů. Rovněž je zohledňována kapacita místního systému zdravotní péče, připravenost na vakcinaci a dopady omezení souvisejících s epidemií na ekonomiku a svobodu pohybu občanů vlivem lockdownů.
V čele Nový Zéland
V čele žebříčku jsou nyní Nový Zéland, Japonsko, Tchaj-wan, Jižní Korea, z evropských zemí Finsko a Norsko. Švédsko, jedna ze zemí s nejliberálnějším přístupem k povinným plošným regulacím, je v této tabulce na 16. místě. Dnes už má méně obětí covidu než Česko se sklony k dlouhotrvajícímu nouzovému stavu, který dnes ve všech pěti stupních predikuje Blatného systém PES.
Nejhůře jsou na tom státy Jižní a Latinské Ameriky s nekontrolovaným šířením epidemie v hustých aglomeracích, přičemž spodní příčky tabulky obsadily Mexiko, Argentina a Peru. Nad nimi je nejhorší evropská země Belgie.
Páté od konce je už Česko, které ještě v srpnu premiér Babiš označoval za nejlepšího bojovníka proti covidu. Má dnes celkově horší čísla než často zmiňovaní „hříšníci“ Spojené státy, Velká Británie, Itálie nebo Francie, které podcenily nástup epidemie.
Osm z deseti nejlepších jsou demokracie
Nedostatečný výkon některých nejvýznamnějších světových demokracií kontrastoval s úspěchem autoritářských zemí, jako je Čína a Vietnam. Vyvolal proto otázky, zda jsou demokratické společnosti z účinného řešení pandemií vyloučeny.
Vláda zanedbala ochranu seniorů. Maláčová přiznává obrovské zmatky kolem jejich testování
číst článek »Hodnocení Bloombergu vypráví jiný příběh: osm z deseti nejlepších zemí v žebříčku jsou demokracie. Z toho vyplývá, že úspěch ve zvládnutí covidu s co nejmenším narušením života země méně spoléhá na to, že stát dokáže nařizovat lidem, aby se podřídili, ale na přístupu vlád, které jsou schopny vytvářet vysoký stupeň důvěry a společenské shody.
Nový Zéland od počátku kladl důraz na komunikaci se čtyřúrovňovým výstražným systémem, který lidem poskytoval jasný obraz o tom, jak a proč bude vláda postupovat při vývoji epidemie. Dnes se v této zemi s polovičním počtem obyvatel, než má Česká republika, covid-19 prakticky nešíří a obětí bylo dosud jen 25. Stále je sice omezený cestovní ruch, ale život země se vrací do původního stavu včetně velkých shromáždění.
Klíčová je důvěra ve vedení
Podstatné jsou v tomto porovnání také investice do infrastruktury veřejného zdraví. Před rokem 2020 byly v mnoha zemích podhodnocené systémy pro sledování kontaktů, efektivního testování a zdravotnické osvěty. Jejich včasné posílení, například po vzoru Jižní Koreje, bylo mnohde klíčem k zabránění ochromujících zásahů do ekonomiky.
Pokud mají občané důvěru v úřady a jejich vedení, tvrdé lockdowny nemusí být vůbec zapotřebí, jak ukazují mimo jiné lidnaté Japonsko nebo Jižní Korea. Důvěra v Babišovu vládu naopak klesla k bodu mrazu, proto se tristnímu umístění Česka v respektovaném žebříčku nelze divit.
