Německá média zhusta komentují české kvóty na potraviny a ani se při tom nenechají mást fintami z české politické scény. Ty nejsou v Německu o nic průhlednější než v České republice, rozdíl je ale v tom, že v Německu nikdo nehraje onu hru na taktickou nedůvtipnost, která se v Česku v posledních letech tak ujala.

O Babišovi tak komentátoři tamního nejrespektovanějšího konzervativně-liberálního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zrovna v souvislosti s kvótami na potraviny píší jako o „miliardáři a vlastníkovi největšího zemědělského koncernu v zemi“. A nečiní tak z žádného jiného důvodu než toho, že je jejich práce řadit fakta takovým způsobem, aby v patřičném kontextu rezonovala jejich závažnost.

FAZ se tématem, jemuž se vedle dalších deníků věnovala i většina specializovaných serverů (např. Top Agrar nebo Agrar Heute), věnuje ve zprávě a dvou komentářích, kde cituje výzvu ministra zemědělství Miroslava Tomana poslancům, aby v otázce potravin byli „trochu nacionalisti“.  A připomněl i ministrovu prosbu o mléce do kávy. „Podívejte se, když si dáváte kávu, jaké tam lijete mléko tady ve sněmovně. Všichni tam lijete německé mléko. Takže ten zákon je potřeba.“ Zmíněný deník kromě absurdní obhajoby agrobarony tlačeného legislativního paskvilu cituje i poukazy opozice či Svazu obchodu, jakož i obchodní komory na rizika plynoucí z poškozování volného trhu, či na skutečnost, že jak ministr zemědělství, tak i premiér mají v oblasti zemědělství své hospodářské zájmy a nařízenými kvótami si k tíži spotřebitelů, kteří budou muset platit vyšší ceny, zajišťují dodatečné příjmy.

Deník připomíná i slova šéfa Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka o „vítězství populismu“ a konstatuje, že „vydělat by na tom mohl premiér Andrej Babiš, vlastník největšího zemědělského koncernu v zemi“. FAZ uvádí i informaci o Babišových svěřenských fondech, dodává k nim ale, že o nich EU stejně jako opozice a veřejnost pochybují, což vede k neustálým sporům o dotacích EU pro Babišův holding.

Za řetězce FAZ cituje z rozhovoru časopisu Německo-české obchodní komory s ředitelem českého Kauflandu Stefanem Hoppem, který potvrdil, že kvóty zvýhodňující české potraviny povedou ke zdražování. Stejně tak se vrací k Hoppeho řečnické otázce „To už tam ten produkt nemá být jen proto, že je z Německa?“ a připomíná jeho poznámku o tom, že český nápad s kvótami vypovídá o tom, že s Evropou není něco v pořádku.

Konzumace místních potravin krátí zvířatům trýznivé převozy, podporuje místní zemědělce a ideálně i šetří životní prostředí, píše autor komentáře Andreas Mihm, který svůj sloupek opatřil titulkem „Pražští šovinisté“. Na otázku, zda je tedy s kvótami na minimální podíl českých potravin vše v pořádku, si odpovídá, že není. Vysvětluje, že je velký rozdíl, jestliže spotřebiteli onen předmět kdysi svobodné volby stát nutí zákonem. Autor dále hájí principy volného trhu poukazem na to, že mnohdy dražší místní potraviny mají své zákazníky, kteří si za ně rádi připlatí, ale kvóty je o jejich možnost svobodné volby připraví. „Kvóty jsou asociální, neboť vyloučením levnějších zahraničních produktů zdraží potraviny a jsou příkladem špatné hospodářské politiky, když chrání domácí výrobce před volnou soutěží,“ konstatuje a poukazuje na možný střet zájmů: „Onen pražský případ je kromě zjevného porušení práva Evropské unie diskriminací zahraničních dodavatelů zarážející i tím, že v něm mohli rozhodovat politici i ve věci vlastního obchodního zájmu v oblasti zemědělství,“ uzavírá výslovným odkazem na Tomanovy a Babišovy obchodní aktivity. To, že předseda vlády Andrej Babiš nebyl přítomen hlasování, jej tohoto břemene nezbavuje, dodává. „Potravinovým šovinistům nejde o německé mléko v pražské kávě, jde jim o jejich výdělky,“ postihuje autor komentáře palčivou podstatu zákona o kvótách.