Ruský prezident Vladimir Putin na summitu uskupení BRICS v červnu loňského roku. FOTO: Kremlin.ru / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 4.0 / Wikimedia Commons
Kreml zahájil vojenskou agresi proti Ukrajině jen proto, že si to ruský lid přál. Na fóru s názvem Vše pro vítězství v Tule v evropské části Ruska to prohlásil prezident Vladimir Putin. Putin zahájil válku proti Ukrajině 24. února 2022. Až 70 procent Rusů dotázaných v průzkumu nezávislého střediska Levada je ochotno podpořit svého prezidenta Vladimira Putina, pokud by se rozhodl ukončit válku proti Ukrajině – ale za podmínky zachování nově dobytých území.
„Kdybych si nebyl jistý, že naprostá většina občanů naší země, na Krymu a v celé naší obrovské vlasti smýšlí stejně jako vy, nic bych na Krymu nedělal. Ale byl jsem si jist, že jak obyvatelé Krymu, tak celé Rusko si tento návrat do vlasti přejí. Stejně jako drtivá většina lidí v zemi chce pomoci Donbasu. Nechtějí tam lidi házet pod kola těch neonacistů,“ odpověděl ruský prezident na otázku jednoho z účastníků fóra.
Putin mimo jiné zdůraznil, že v otázkách Krymu a Donbasu by se nic nestalo, kdyby nebylo nálady společnosti v Rusku. „Musíme naši zemi učinit soběstačnou, což je klíčový ukazatel suverenity,“ prohlásil Putin během proválečného fóra, na kterém opakoval ruskou propagandu ve vztahu k válce na Ukrajině.
Pokud podle něj Rusko nebude bránit svůj vlastní národ, promění se v chátrající a bezcennou zemi. „Kdybychom nedělali nic, kdybychom nebránili své lidi v Donbasu, v Chersonské a Záporožské oblasti, kdybychom opustili lidi na Krymu, v co by se naše země nakonec vyvinula? V rozpadající se zemi, která není soběstačná, kterou vlastně nikdo nepotřebuje, kterou by všichni zvenčí blahosklonně poplácávali po hlavě kvůli jejímu přírodnímu bohatství a dávali by nám shnilé brambory jako humanitární pomoc a zároveň by intrikovali, jak něco urvat a zmizet,“ řekl.
„Přímo před očima posledních dvacet let sleduji, co se děje: řeči jsou sladké a dobré, ale všichni spřádají plány, jak si tu ukousnout, tu ukousnout, a jak zavést taková pravidla v globální ekonomice, aby všechny naše konkurenční výhody zanikly,“ uzavřel Putin.
I přesto, že loni v únoru vyslal své invazní síly na Ukrajinu, a zahájil tak vysoce nákladnou válku, která si vyžádala životy tisíců Rusů a vyvolala opakované útoky uvnitř Ruska, se Putin těší velké podpoře. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada schvaluje jeho kroky 85 procent ruského obyvatelstva.
Podle posledního průzkumu z loňského listopadu až 70 procent Rusů je ochotno podpořit svého prezidenta Vladimira Putina, pokud by se rozhodl ukončit válku proti Ukrajině – ale za podmínky zachování nově dobytých území. Pokud by podmínkou míru bylo vrácení okupovaných území Ukrajině, pak by podpora klesla jen na 34 procent. Vyplývá to také z průzkumu nezávislého střediska Levada.
Zhruba 55 procent dotázaných Rusů se domnívá, že by bylo záhodno ukončit válku a zahájit mírová jednání, zatímco 38 procent se zasazuje za další válčení. Většina Rusů je podle poznatků z průzkumu nicméně přesvědčena, že válka ještě potrvá přinejmenším půl roku – a skoro polovina počítá s tím, že válčit se bude ještě více než rok.
Pokud by dotázaní měli možnost vrátit se do minulosti a ovlivnit rozhodnutí o zahájení „speciální vojenské operace“, tedy o invazi do sousední země, pak 41 procent by toto rozhodnutí zrušilo – a 43 procent by je podpořilo.
Podpora ruských ozbrojených sil zůstává podle sociologů od začátku konfliktu stabilně vysoká: v říjnovém průzkumu se 76 procent dotázaných vyjádřilo, že počínání armády na Ukrajině podporují či spíše podporují (v září to bylo 73 procent). Odmítavý postoj v říjnu zaujalo 16 procent dotázaných, v srpnu jich byla pětina.
