Čína využila pandemii koronaviru k mnoha krokům, které mají sloužit jejím dlouhodobým mocenským zájmům. V zemích EU se snaží skupovat firmy v klíčových sektorech, utahuje šrouby v Hongkongu a stupňuje tlak na Tchaj-wan. Částečně se jedná o promyšlenou strategii a částečně o chaotickou odpověď na nepředvídatelný vývoj ohledně pandemie. Bez ohledu na to je pro západní země klíčové, aby ve své snaze Čína neuspěla.

Obraz Číny je „pošpiněn“

Peking si uvědomuje, že šíření viru z čínského území do zbytku světa má ohromný potenciál poškodit jeho obraz v zahraničí. V dnešní době není součástí diplomacie zdaleka jen komunikace s představiteli cizích států, ale i systematické zpracovávání tamní veřejnosti. Proto ta zoufalá snaha přesvědčit všechny o tom, jak komunistické úřady epidemii ve Wu-chanu skvěle zvládly. K té se nechala pod tlakem pekingských soudruhů zneužít i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Jenže lidé si začali všímat, že oficiální verze o tom, jak Čína za cenu ekonomických ztrát získala pro zbytek světa čas, je děravá jako cedník. Nová zjištění o systematickém zatajování klíčových informací podkopala i tzv. rouškovou diplomacii. To když se ukázalo, že jedním z důvodů utajování byl masivní nákup ochranných prostředků, které pak Peking draze prodával zpátky na Západ. U nás k tomu dokonce vyžadoval hluboké úklony vrcholných představitelů země.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Tchaj-wan jako vzor

A tak se začalo čím dál více lidí obracet k Tchaj-wanu, který na rozdíl od Číny epidemii skutečně zvládl (od 21. ledna do dnešního dne hlásí jen 441 potvrzených případů nákazy a pouhých sedm úmrtí). Navíc často materiál, za který si soudruzi z Pekingu nechali platit, dodával zdarma jako humanitární pomoc.

Aktivita Tchaj-peje slavila takový úspěch, že v celém světě sílí volání po tom, aby se ostrovní země mohla účastnit zasedání WHO. Oficiálně to například podpořily Spojené státy a Japonsko. V Guardianu byl uveřejněn otevřený dopis se stejným požadavkem. Podepsali jej mimo jiné bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh-Rasmussen a bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski.

Politika jedné Číny

To je pro Peking nepřijatelná rána prestiži komunistické říše. Tchaj-wan je navíc pod novou prezidentkou vůči Číně odměřenější. Odmítl konsensus z roku 1992. Ten stanoví, že existuje jen jedna Čína, byť si to obě země vykládají odlišně. V minulém roce pak prezidentka Cchaj Jing-wen odmítla návrh prezidenta Si Ťin-pchinga, aby se východiskem pro sjednocení stal princip „jedna země, dva systémy“ aplikovaný v Hongkongu.

Jenže tomu se lze jen těžko divit vzhledem k tomu, jak Peking tento princip právě v případě Hongkongu pošlapává. Tam už od března minulého roku probíhají protesty proti zákonu o vydávání do Číny, které čínští policisté tvrdě potírali. Teď chce Říše středu pod rouškou koronakrize do základního zákona Hongkongu (de facto Ústavy) protlačit ustanovení týkající se odporu proti centrální vládě. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo už prohlásil, že takový krok jde přímo proti principu jedné země a dvou systémů.

Čínská agresivita stoupá

Jde tedy ještě o daleko zásadnější posun, než je ten z minulého roku. K respektování zvláštního statusu Hongkongu se navíc komunisté v Pekingu zavázali v dohodě o předání území s Británií. Pro Londýn to byla jedna z nutných podmínek. Vláda Borise Johnsona ale zatím oficiálně nereagovala. Proti plánům Číny se tak rozhodně postavil jen Washington a je třeba jej v tom podpořit.

Čínský prezident Si totiž zároveň stupňuje i tlak vůči Tchaj-wanu. V jeho těsné blízkosti nedávno proplula první čínská letadlová loď schopná operačního nasazení. Následovat má další rozsáhlé námořní cvičení včetně nácviku vylodění na Tchaj-wanem spravované Prataské ostrovy v Jihočínském moři. Této jasné provokace se mají zúčastnit dokonce obě čínské letadlové lodě. Server Global Times, hlásná trouba pekingského režimu, napsal, že armáda je připravena i na možnost, že dojde k ostrému konfliktu.

Spojené státy mají v Tichomoří tři lodě tohoto typu. Dva plnohodnotné útočné svazy, postavené okolo letadlových lodí Ronald Reagan a Theodore Roosevelt, a menší loď America, z níž mohou startovat vrtulníky a letouny F 35 II. Dvě prvně jmenovaná plavidla však teprve nedávno opustila přístavy, kde byla první loď kvůli opravám a druhá z důvodu infekce koronaviru.

Je ale potřeba, aby se proti podobným provokacím postavil nejenom Washington, ale aby bylo slyšet i NATO. Jednak proto, že mocenské ambice Pekingu jsou problémem pro celý Západ, a ne jen pro Spojené státy. Zároveň by ale bylo také dobře ukázat, že se na nás jako na spojence může Amerika spolehnout.