Slovenská vláda rozhodla nechat přezkoumat všechny pozitivní vzorky na koronavirus v zemi a otestovat je ještě jednou na přítomnost tzv. britské mutace viru. Konečné výsledky ukázaly 74% přítomnost varianty B1.1.7. Ta se v minulých týdnech dostala i do České republiky a podle odborníků je důkazem nelepšící se situace. Prognózy nejsou příliš pozitivní.

Stejně jako v Česku, ani na Slovensku čísla nakažených i přes probíhající lockdown neklesají. Důvodem je přítomnost agresivní a nakažlivější mutace koronaviru pocházející z Velké Británie, která byla na Slovensku indikována u téměř tří čtvrtin zkoumaných vzorků. Prokázala to analýza, kterou nechala provést slovenská vláda u všech pozitivních testů, jak píše slovenský server hnonline.sk s odvoláním na informace premiéra Igora Matoviče.

Podle infektologa Pavla Jarčušky vývoj situace nebude příznivý. „Čeká nás nelehké období. Zdá se, že slovenská čísla jsou nejhorší z celé Evropy včetně Velké Británie,“ uvedl. Pozitivní podle něj je, že vakcína je proti britské mutaci dostatečně účinná.

Stejně jako u nás je na Slovensku situace vážná. Jenže jak vážná je u nás? Exaktní data o podílu nakažených tzv. britskou variantou B1.1.7 neexistují – podobný test u nás nebyl proveden. Mutace se však Českou republikou šíří už od prosince a podle vědců je až o 40 procent nakažlivější než původní koronavirus. Panují také obavy z jeho větší nebezpečnosti.

Podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je tato mutace nebezpečná v tom, jak jednoduše se šíří. „Nový typ viru má větší schopnost nasedat na sliznice a dostávat se do buněk. Pokud jsme v přímém kontaktu, můžeme se nakazit, i když dotyčný jen kýchne. To mění pohled na to, že kontakt 12 až 15 minut je bezpečný,“ hovořil Prymula pro Rádio Z.

Prognózy Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prezentované na jednání výboru pro zdravotnictví predikují těžké měsíce. Scénář, který počítá s navýšením rychlosti šíření viru (reprodukční číslo okolo jedné), předpovídá zhruba 15 800 případů denně ke 14. únoru. Jen pro srovnání: v říjnu, kdy epidemie v České republice prožívala svou druhou vlnu – dosahovaly denní počty nakažených k 15 700 denně.

Pokud by však došlo k ještě dalšímu zvyšování reprodukčního čísla na 1,23, což může přítomnost mutací viru zapříčinit, dostala by se podle šéfa ústavu Ladislava Duška 21. února na více než 31 800 nových případů denně.

Přítomnost britské mutace se měří tzv. sekvenací – přečtením genetické informace viru. To, že nakažlivější mutace v české populaci převážila, se projeví, až se stagnace v počtu nových případů začne obracet v růst. Snížit to může podle Duška jedině důsledné dodržování opatření.

Podle vědce působícího na oxfordské univerzitě Jana Kulveita, je totiž omyl si myslet, že by opatření nefungovala. „Zkušenost z Británie též ukazuje, že dostatečná opatření dokáží potlačit i Brigitu (britskou mutaci viru, pozn. red.). Můj hrubý model je, že brigita jaksi ,rozevírá nůžky‘ ve výsledcích mezi sadou opatření, která už fungují, a sadou, která by předchozí běžnou variantu pomalu brzdila, ale už nestačí. Pozitivní na tom je, že na to stačí opatření britského stylu, a nejsou nutná opatření wuhanského stylu. Negativní je, že opatření platná v ČR jsou za daného stavu spolupráce veřejnosti na špatné straně oné hranice funkčnosti,” popisuje expert.