Rusko v dubnu výrazně zvýšilo intenzitu útoků proti Ukrajině jak na frontě, tak hluboko v jejím týlu. Ukrajinský generální štáb eviduje během jediného měsíce více než pět tisíc bojových střetů a téměř sedm tisíc nasazených klouzavých bomb. Analýza dat ukrajinského letectva zároveň ukazuje rekordní počet dálkových dronových útoků. Moskva navíc stále častěji vysílá bezpilotní prostředky i za bílého dne, což představitelé napadené země označují za psychický teror mířený na civilisty. Navzdory rostoucímu tlaku ale podle analytiků ruský postup na frontě zpomaluje a Rusko ztratilo více území, než získalo.

Duben byl jedním z nejintenzivnějších měsíců války od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle ukrajinského generálního štábu provedla ruská armáda proti obráncům téměř 7 tisíc útoků pomocí naváděných klouzavých bomb, označovaných zkratkou GAB. Vyšší počet zaznamenala Ukrajina pouze letos v březnu, kdy jich evidovala 7.987.

Současně nepolevily ani pozemní boje. Ukrajinské velení za duben zaznamenalo 5.085 bojových střetů podél frontové linie. V některých dnech jejich počet překročil hranici 200 denně, například 26. dubna jich Kyjev evidoval 241. I během velikonočního příměří, které Moskva veřejně prezentovala jako gesto dobré vůle, podle Ukrajiny pokračovaly boje ve více než stovce případů.

Zatímco intenzita dělostřelecké palby podle ukrajinských dat mírně poklesla, jiné formy útoků naopak zesílily. Podle agentury AFP, kterou cituje deník The Moscow Times, během dubna vyslala proti Ukrajině rekordních 6.583 dálkových dronů. Data vycházejí z každodenních hlášení ukrajinského letectva. Jde o další nárůst oproti březnu, který byl do té doby rekordní.

Dále čtěte

„Proč na frontě nejsou babičky poslední záchrany?“ Pod ukrajinskými nálety se Rusům rozvazuje jazyk

Ukrajinské dronové útoky na ruskou Leningradskou oblast, které eskalovaly ve druhé polovině března, pokračovaly v noci na úterý úderem na…

Významnou změnou je také čas nasazení útoků. Rusko v předchozích letech většinu dálkových dronových úderů provádělo v noci. V posledních týdnech ale Ukrajina i západní analytici upozorňují na rostoucí počet útoků během dne. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) může Moskva novou taktiku využívat s cílem zvýšit škody na civilní infrastruktuře a zasáhnout větší množství lidí ve veřejném prostoru.

„Rusko může denní sérií útoků cílit výrazněji na civilisty a civilní infrastrukturu, zejména s příchodem teplejšího počasí, kdy je více lidí venku,“ uvedl ISW v dubnové analýze.

Zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Pavlo Palisa označil denní útoky za nový pokus „terorizovat civilní obyvatelstvo“. Podle něj mají nálety i ekonomický dopad, protože masivní útoky během pracovního dne ochromují běžný chod firem, dopravy i služeb.

Rusko při útocích stále častěji kombinuje několik typů prostředků najednou. Vedle íránských útočných dronů typu Šáhed a jejich ruských variant používá také dálkové střely a naváděné klouzavé bomby. Tyto zbraně umožňují ruskému letectvu útočit na cíle desítky kilometrů za frontovou linií bez nutnosti vstupu do prostoru pokrytého ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že se mu podařilo během dubna sestřelit 88 procent všech útočných dronů a raket. Kyjev dlouhodobě označuje svůj systém protivzdušné obrany za jeden z nejzkušenějších na světě, vybudovaný během více než čtyř let téměř nepřetržitých ruských útoků.

Moskva opakovaně odmítá, že by úmyslně útočila na civilisty. Tvrdí, že cílem útoků jsou vojenské objekty nebo infrastruktura spojená s ukrajinskou armádou. Od začátku invaze v únoru 2022 však podle mezinárodních organizací zahynuly při ruských útocích desetitisíce civilistů.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Přestože Rusko v dubnu zvýšilo intenzitu úderů, tempo jejich postupu podle analytiků dále zpomaluje. Podle ISW během dubna ztratil agresor více území, než kolik obsadil. Podle Institutu je tomu tak poprvé od ukrajinské operace v Kurské oblasti z loňského srpna. Moskva podle analytiků přišla v dubnu zhruba o 116 kilometrů čtverečních okupovaného území a nadále tak drží přibližně pětinu Ukrajiny.

Přispět ke ztrátě území měli hlavně ukrajinské protiúdery, nová omezení komunikace přes aplikaci Telegram a dlouhodobé problémy s vyčerpáním sil a techniky.