Pražské sídlo agrochemického holdingu Agrofert FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Agrofertu vadí některé výroky ministrů současné vlády a údajné zneužívání politických funkcí proti holdingu, stěžuje si v otevřeném dopise premiéru Petru Fialovi (ODS). Koncern Andreje Babiše (ANO) se v něm ohradil proti prohlášením členů kabinetu, která podle představenstva ještě před zahájením jakýchkoli řízení předjímají, že Agrofert přijde o dotace. Pokud nepřijde náprava, nevylučuje prý holding právní kroky.
„Vážený pane premiére, žádáme Vás opakovaně, abyste zajistil rovné podmínky pro podnikání na českém trhu a rovný přístup představitelů politické moci k jednotlivým účastníkům trhu včetně koncernu Agrofert,“ napsal holding v otevřeném dopisu premiéru Fialovi. Zveřejněn byl formou inzerce také na zpravodajských webech iDnes a lidovky.cz, které jsou součástí Agrofertu.
Údajné útoky podle mluvčího holdingu Pavla Heřmanského poškozují pověst Agrofertu. „Dotýkají se i více než 30 tisíc našich zaměstnanců, kteří poctivě dělají svoji práci. Útokům politiků se jako soukromá, nezávislá a apolitická společnost můžeme bránit pouze tak, že na ně takto upozorníme. Zvažujeme již i právní kroky,“ dodal Heřmanský.
Nemá čas na inzerci
Dopis měl být na úřad vlády zaslán už 31. března, mluvčí holdingu si pro web iRozhlas.cz postěžoval, že na něj Fiala ještě nereagoval. „Pan premiér neměl dosud čas sledovat tuto komerční inzerci, neboť se plně věnuje řešení dopadu energetické krize a také ochraně peněz daňových poplatníků,“ řekl webu mluvčí vlády Václav Smolka.
„Agrofert si v otevřeném dopise stěžuje na přístup naší vlády k holdingu. Tím, kdo negativně ovlivnil image holdingu Agrofert, byl v první řadě Andrej Babiš, který coby ministr financí a premiér nedokázal oddělit své zájmy politické od svých zájmů byznysových,“ reagoval ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN). „Pokud teď Agrofert volá po rovných podmínkách pro všechny, nemohu než souhlasit. Pro mě to znamená konec jakéhokoliv zvýhodňování firem z holdingu například v přístupu k veřejné podpoře,“ dodal.
Vláda má do pátku možnost rozhodnout, zda podá žalobu kvůli sankci Evropské komise 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše, který vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů. Podle Evropské komise však holding dále ovládá. Ministerstvo zemědělství už dříve oznámilo, že nebude kroky holdingu komentovat, dokud vláda nerozhodne.
Vadí hlavně slova o dotacích
Firma si v dopise stěžuje na vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN), ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tedy trojici ministrů, pod jejichž ministerstva spadá podnikání a dotace pro Agrofert. Holding kritizuje také ministra Rakušana. Důvodem je zákon o úřednících, který má zajistit odpolitizování státní správy.
Agrofert mimo jiné zmiňuje vyjádření ministra Síkely (za STAN) o odnětí dotace 100 milionů korun pro firmu Pekárna Zelená louka na toastovou linku, která nesplňovala dotační kritéria pro inovace. Agrofertu vadí to, že ministr vzkázal, že je namístě přistoupit k odebrání dotace, ačkoli správní řízení ještě neskončilo. Ministr Síkela navíc už letos v březnu vysvětlil, že mu klíčové posudky poskytla Evropská komise a teprve na základě jejich prostudování ministerstvo odstartovalo správní řízení. „Podklady nás přesvědčily o tom, že je na místě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt,“ řekl šéf resortu průmyslu a obchodu.
Holding se v dopisu také ohrazuje proti výroku ministra zemědělství Nekuly, který v České televizi řekl, že Agrofert by mohl vracet z dotací až 4,5 miliardy korun. To by znamenalo vracení i takzvaných nárokových dotací, které dostávají všichni zemědělci.
Ministerstvo zemědělství už dříve uvedlo, že má ve věci auditu zpracováno několik variant postupu. „Jedna z variant pracuje i s možností vymáhání veškerých dotací poskytnutých společnosti Agrofert, přičemž celkový objem poskytnutých prostředků v období, kdy na něj platil zákon o střetu zájmů, činil 4,5 miliardy korun. Dokud o dalším postupu nerozhodne vláda, nebudeme jakékoliv kroky Agrofertu komentovat,“ uvedl úřad.
Holding se také ohradil proti prohlášení ministra vnitra Rakušana, který mluvil o očištění státní správy od lidí spjatých s Agrofertem. Tento výrok ale Rakušan pronesl v rozhovoru pro web Seznam Zprávy loni v říjnu, kdy ještě nebyl ministrem. Agrofertu vadí také vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše v červencové tiskové zprávě ministerstva. Podle holdingu Bartoš naznačuje, že koncern porušil zákon. Ministr ve zprávě uvádí, že Babiš a Agrofert musí dodržovat zákony stejně jako ostatní podnikatelé.
„Výzvu Agrofertu, respektive Andreje Babiše, aby byly v Česku rovné podmínky pro všechny firmy, nelze brát jinak než jako ironickou glosu,“ řekl Bartoš v reakci na dopis. Babiš je podle něj oligarcha, který řadu let ohýbal trh ve svůj prospěch a agrofertizoval celou státní správu.
Dotace na prvním místě
Agrofertu se nelíbí především výroky ministrů, které se týkají dotací. Data však ukazují, že právě prostředky z veřejných rozpočtů se postupem času staly velmi důležitou součástí koncernového byznysu, zjistil web Seznam Zprávy.
Ještě v roce 2010 Agrofert na dotacích získal zhruba 550 milionů korun. Od té doby objem dotací, mířících do koncernu, roste. Loni už to bylo více než 2,2 miliardy, o 700 milionů víc než v roce 2020, píše web s tím, že razantní navýšení dotací přišlo v roce 2014. Tedy od chvíle, kdy Andrej Babiš usedl do ministerského křesla. V posledních pěti letech Agrofert získává pravidelně více peněz na dotacích, než kolik odvede na daních.
Za Babišovy vlády se Agrofertu splnil sen: získané dotace od státu předčily odvedené daně. V detailech zde v článku na @SeznamZpravy.https://t.co/kY4XsfZtT1 pic.twitter.com/9gNnOTVJ3g
— Jiří Kubík (@jiri_kubik) August 17, 2022
Podle výročních zpráv holding odvedl státu na dani z příjmu za poslední roky nejméně v roce 2017, a to necelých 739 milionů korun. Příjmy z dotací naopak za stejný rok atakovaly hranici dvou miliard. Nejvíce peněz naopak odvedl do rozpočtu v roce 2012, více než dvě miliardy korun. Přiblížit se tomuto maximu koncern dokázal pouze v roce 2016, kdy na daních z příjmu odvedl 1,84 miliardy korun, uvedly Seznam Zprávy.
