Příkladů toho, jak tvorba zákonů, činnost či naopak nečinnost úřadů a opatření vlády vyhovují zájmům byznysového impéria Andreje Babiše, je již celá řada. Telegraficky vzato: zákon o povinných kvótách na potraviny, bezzubý zákon o evidenci skutečných majitelů firem, byznys se státním podnikem Čepro či další odklad kauzy Čapí hnízdo. Tím výčet zdaleka nekončí…

Když nedávno vyšlo najevo, že státní podnik Čepro nakupuje za miliardy biopaliva od holdingu Agrofert, aniž k tomu vypisuje veřejné zakázky a smlouvy ani nezveřejňuje v registru, dokonale to zapadlo do obrázku toho, jak může fungovat „stát jako firma“. Jako soukromá firma Andreje Babiše…

Čepro se tím mimo jiné vyhnulo i povinnosti prověřovat, kdo je skutečným vlastníkem Agrofertu. Jak upozornil ekonom a informatik Jiří Skuhrovec, tohle řešení zadání zakázky napřímo firma zvolila takřka přesně v době, kdy začal platit „Lex Babiš“, podle nějž veřejné zakázky nesmí dodávat firma, v níž má více než čtvrtinový podíl politik.

S nutností prokazovat skutečného majitele, neboli beneficienta firmy ucházející se o veřejné peníze, úzce souvisí i nedávno schválený zákon o evidenci skutečných majitelů firem. Podstatné ale je, v jaké verzi zákon prošel. Poslanci letos v lednu přehlasovali verzi zaslanou Senátem; schválena byla výrazně měkčí sněmovní verze. Úřady tak mají v podstatě jen možnost prohlédnout si záznam v evidenci a doufat, že je pravdivý, v souladu s realitou. Pravdivost evidence skutečných majitelů bude tedy v podstatě nevymahatelná, bez hrozby sankcí. Dopadlo to jako vždycky, když je ve hře osobní zájem Andreje Babiše.

Květinářství pro pietní důvody

V loňském roce naopak bez potíží a bez větší pozornosti prošel návrh Ministerstva zdravotnictví, který o rok posunul věk žen, kterým budou zdravotnické pojišťovny hradit tři cykly umělého oplodnění – nárok mají ženy až do dosažení 40 let věku. Už o rok dříve zdravotní pojišťovny výrazně zvýšily platby za tyto cykly. Více pacientek v rámci stanovených zdravotnických úhrad logicky znamená i nové a vyšší příjmy pro firmy v oboru reprodukční medicíny. Lídrem v oboru jsou v Česku právě společnosti Andreje Babiše.

Velký poprask letos v lednu vzbudilo plánované zavedení povinných kvót na české potraviny v tuzemských obchodech nad 200 metrů čtverečních. Už od příštího roku by měly prodat nejméně 55 procent potravin z Česka. Také v potravinářském byznysu jsou firmy Babišova Agrofertu silné.

Příkladem jsou firmy Kmotr, Kostelecké uzeniny, Krahulík, Vodňanská drůbež, Česká vejce, Mlékárna Hlinsko, Olma, Penam, Profrost nebo United Bakeries. Ještě ale Babiš (jakkoli tvrdí, že osobně přesvědčoval poslance ANO, aby zákon nepodpořili) a další tuzemská potravinářská lobby nemá vyhráno, Evropská komise už oznámila, že český zákon prověří s ohledem na unijní pravidla volného obchodu.

Pokud lze v době covidové některý obor jinak skomírajících služeb označit za vítěze, je to prodej květin. Květinářství zůstávají otevřená – mimo jiné s ohledem na pietní důvody. Lapidárně řečeno, pohřbů je a ještě bude v této době abnormálně mnoho. To, že je Andrej Babiš spoluvlastníkem sítě květinářství v Česku, sice tím hlavním důvodem výjimky není, přesto jde o symbol a další z řady potvrzení, v jak velkém a nezdravém střetu zájmů premiér je.

Flamengo není obyčejné květinářství, je to největší tuzemská síť v oboru a Babišův investiční fond Hartenberg Holding, aktuálně zaparkovaný pod svěřenský fond AB Trust I., v něm má 65procentní podíl.

„Vzhledem k povaze aktivity společnosti není tato přímo zasažena opatřeními vlády v souvislosti s pandemií covid-19, respektive pro rok 2020 se neočekává propad hospodářského výsledku společnosti,“  zmiňuje vývoj roku 2020 vloni vydaný průvodní text k účetní uzávěrce za rok 2019. 

V roce 2019 skončila firma v zisku 45,9 milionu po zdanění. V samotné výroční zprávě už ale zástupci společnosti konstatují, že „omezení podnikatelského prostředí negativně zasahují do hospodaření a ziskovosti společnosti v roce 2020“ a „očekávají propad ziskovosti pro rok 2020 ve srovnání s předcházejícím obdobím“. Omezení mobility osob samozřejmě má vliv i na návštěvnost květinářství, na druhé straně výše zmíněných „pietních účelů“ je rozhodně abnormální množství.

Hlavně ať jede průmysl

Do holdingu Agrofert patří více než 200 firem se zhruba 33 tisíci zaměstnanci a nelze samozřejmě tvrdit, že Babišovy firmy profitují z vládních rozhodnutí všude a za všech okolností. Na druhé straně holdingu hraje do karet třeba fakt, že se Babišova vláda neodhodlala k tomu, aby v rámci „tvrdého lockdownu“, jak současná opatření spojená s omezením pohybu osob nazývá, uzavřela dočasně i výrobní a průmyslové podniky.

Podívali jsme se pro ilustraci na to, jaký je průměrný počet nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel v městech, kde sídlí významné firmy z holdingu Agrofert. Údaje jsou k 27. únoru, kdy byl český průměr nakažených zhruba 1300 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

• Hustopeče (Agrotec a.s.) 1422
• Lovosice (Lovochemie a Preol) 1369
• Lišany (Animo Žatec) 1353
• Kostelec (Kostelecké uzeniny) 991
• Vodňany (Vodňanská drůbež) 754
• Napajedla (Fatra a.s.) 753
• Valašské Meziříčí (Deza) 587

Z dat plyne, že v některých oblastech byl a je počet nakažených v místech sídel podniků z holdingu nadprůměrný (jinde ale naopak podprůměrný). Podle dostupných studií jsou to každopádně právě továrny či velké sklady, kde se covid-19 mezi lidmi snadno a rychle šíří. „Skladník má jednu z nejvyšších pravděpodobností nakažení. V průmyslové výrobě/dělníků se zas nakazilo absolutně nejvíce (60 tisíc). S velkou pravděpodobností na pracovišti,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Nucené zastavení výroby, byť třeba jen na týden, by ale mělo tvrdý finanční dopad i na Babišovy firmy.

Toto není premiérova firma

Nutno dodat, že i když premiér Andrej Babiš dříve otevřeně připouštěl, že je jako politik i podnikatel setrvale ve střetu zájmů, a hlasování vlády, kde se cítil být podnikatelsky zainteresován, prý opouštěl, nyní už o Agrofertu i investičním fondu Hartenberg setrvale mluví jako o svých bývalých firmách.

Převedl je kvůli požadavkům zákona o střetu zájmů pod svěřenské fondy, stále je ale jejich zřizovatelem a uživatelem konečných výhod a má i plnou kontrolu nad tím, kdo stojí v čele jeho fondů. K podobnému závěru došla i Evropská komise při svém auditním šetření v Česku.

Sám Agrofert se ale ohrazuje i vůči svému spojování s Babišem a označení „premiérova firma“. Podle mluvčího Hanzelky premiér společnost neřídí ani neovládá a akcie holdingových firem jsou v souladu se zákonem ve svěřenských fondech a k žádnému střetu zájmů nedochází.

„Jsme apolitická soukromá společnost. Naše dceřiné společnosti jsou samostatně hospodařícími subjekty,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Jak úzký je vztah Andreje Babiše a Agrofertu, by se mimochodem mělo ukázat už za necelý rok. Babiš vlastní korunové dluhopisy své společnosti Agrofert v celkové výši 1,5 miliardy korun a jejich splatnost je k 1. lednu 2022. Dalo by se čekat, že investor, který nemá s firmou nic společného, bude na vyplacení peněz trvat.

„Ve věci korunových dluhopisů jsme postupovali přesně podle zákona, což na základě svého prověřování potvrdila i Policie ČR. A i nadále podle zákona postupovat budeme. Jsme soukromá společnost, jde o naši interní záležitost, kterou považujeme za uzavřenou a nemáme potřebu ji více komentovat,“ reagoval už dříve mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka na dotazy na to, zda firma počítá s tím, že bude muset Babišovi onu miliardu a půl vyplatit.

Na Agrofert jako na Babišův pohlíží například i časopis Forbes. Ten Babiše ve svém loňském žebříčku miliardářů zařadil na čtvrté místo s majetkem v celkové hodnotě 74 miliard korun a meziročním nárůstem ve výši čtyř miliard. „Český premiér patří k vítězům koronavirové krize. Zemědělství, potravinářství a hnojiva se pochopitelně řadí mezi nejméně ovlivněné obory. Široký záběr jeho podnikatelských zájmů sice letos vyvolal značné kolísání, ve výsledku je na tom ale Andrej Babiš stále lépe,“ napsal Forbes.

Politická rozhodnutí Babišovy vlády Agrofertu skutečně v mnohém vyhovují. Například loňské nepromyšlené náhlé snížení zdanění fyzických osob: firmy díky tomu nemusí čelit takovému tlaku na zvyšování mezd, protože na výplatních páskách lidé uvidí díky státu vyšší sumu než vloni, aniž to firmy cokoli stojí. Podle odborového předáka Josefa Středuly firmy k tomu, aby se „zahojily na zaměstnancích“, navedl sám Andrej Babiš.

Peníze plynou, peníze se nevymáhají

A pak je tu jeden velký obor – zemědělství. To, že má Andrej Babiš „zjevný prospěch z politických rozhodnutí ze své vlády při získávání zemědělských dotací“, popsala nedávná studie o rozdělování evropských peněz ve státech střední a východní Evropy frakce Greens/EFA Evropského parlamentu.

Podle ní jde Česká republika dlouhodobě na ruku velkým zemědělcům, zatímco ignoruje účinné nástroje na podporu těch malých. Agrofert jen v Česku ovládá 115 000 hektarů půdy. Jak uvádí studie, jeho holding Agrofert získal jen v roce 2019 provozní dotace ve výši 63 milionů eur.

Faktem je, že Babiš za Česko jedná v Bruselu o dotacích i celkovém unijním rozpočtu a Česko při jednáních bylo tvrdě proti záměru Evropské komise omezit platby pro velké agrární podniky ve prospěch menších zemědělců. A úspěšně, protože politici se shodli, že zastropování dotací musí být pro země dobrovolné.

Navzdory auditům Evropské komise a potvrzenému střetu zájmů svého beneficienta Agrofert zemědělské dotace stále čerpá, prý ale jen ty, u kterých „není riziko možného střetu zájmů“. Český Státní zemědělský a intervenční fond navíc uvolnil i peníze na starší projekty firem z holdingu Agrofert. Prý na základě právní analýzy, podle níž je blokace peněz v rozporu se zákonem. Dokument ovšem odmítl zveřejnit, jak popsal server iRozhlas.

Mezi dopady současného politického vlivu Andreje Babiše lze počítat i fakt, že i když Evropská komise s konečnou platností rozhodla, že neproplatí dotaci 100 milionů korun na linku na výrobu toastového chleba společnosti Penam (prezentovanou v žádosti o dotaci jako inovativní), Česko již vyplacené peníze po firmě zpět nijak nevymáhá.

Andreji Babišovi a jeho zájmům vyhovuje i činnost, respektive nečinnost dalších úřadů. Veřejnost by například ráda po více než pěti měsících věděla, kdo otrávil řeku Bečvu a zda v tom nějak figurovala či naopak nefigurovala holdingová chemička Deza.

Již čtvrtým rokem se pak táhne vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v níž je premiér Babiš obviněn z dotačního podvodu. Koncem února policie znovu požádala o prodloužení lhůty pro vyšetřování. Dost možná se celá věc dotáhne v této podobě i do podzimních parlamentních voleb.

Babiš by se tak mohl stát historicky prvním politikem, o jehož vydání k trestnímu stíhání bude ve stejné věci hlasovat již třetí Poslanecká sněmovna.

Článek je převzat ze serveru HlídacíPes.org.