Kdo si pamatuje, co hýbalo českým světem a novinami před dvěma týdny? Zkuste odpovědět bez přemýšlení a vzpomínání. Nabízejí se chuťovky typu brexit, Čapí hnízdo nebo Donald Trump, ale to jsou spíš trvalky. Pomohu vám. Hořel prales v Amazonii, svět se mohl zbláznit, média měla postaráno o titulky a aktivisté o pozornost, bez níž jako kdyby přestávali existovat.
Jak to ale vypadá s Amazonií, zejména s její brazilskou částí, dnes? Stručně řečeno, stejně jako před rokem touto dobou a stejně jako celá léta předtím. Ukázalo se, že se politici a chovatelé dobytka v sousedních zemích chovají stejně jako „zlý pravičák“ Bolsonaro, a že v Africe či v Asii je situace ještě horší. Téma ztratilo ostří a v podstatě z médií zmizelo. Panika se zklidnila a požáry už nikoho nezajímají.
Stejně se k tématu staví i brazilská média. Nejen ta největší z velkých měst a z jihovýchodu země. Dokonce i A Crítica, vycházející v Manausu, má na titulní stránce jiné události a k požárům se vrací jen komentářem k názorům jednoho amerického profesora. „E por aí vai“, říkají Brazilci, „tak to chodí“.
Deník O Globo – i některé další noviny – zveřejnil čísla, která poskytl INPE (Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais, „brazilská NASA“) ke dni 8. září na základě dat ze satelitů. Ta hlavní zpráva je, že v celé Amazonii bylo za první týden září zaznamenáno 4 935 požárů. Jak se zdá, hasiči, vojáci a policie už mají situaci pod kontrolou.
Ve srovnání s obdobím 1.- 8. září roku 2018, kdy bylo požárů 12 831, je to pokles o 61 %. Naopak srovnání delší periody od 8. srpna do 8. září ukazuje nárůst počtu požárů v letošním roce o 48 %. Loni to bylo 22 199 požárů, letos 29 730. Za období od 1. ledna do 8. září 2019 bylo v Amazonii registrováno 51 760 požárů, za stejné období loňského roku jich bylo 34 995.
Tato čísla jsou v rozporu v podstatě se vším, co bylo o letošní sezóně publikováno u nás i jinde v Evropě. Kam se poděly ty až statisíce požárů, které jen v srpnu údajně hrozily zničit Amazonii a budoucnost lidstva? Odpověď je prostá a vůbec neslouží ke cti zejména samozvaným ochráncům amazonského pralesa. Započítali všechny požáry na celém území Brazílie. Od 1. ledna do 8. září 2019 systém INPE zaregistroval v celé Brazílii 102 784 požárů. Je to sice skoro o 50 % víc než o rok dříve, ale ekologickým alarmistům to asi bylo málo, a tak si ještě něco vycucali z palce.
Je rozdíl mezi Amazonií, jak si ji představuje většina lidí, a Amazonií, jak je definovaná přírodovědci. Pro zacházení s amazonským pralesem (včetně jeho ochrany) je rozhodující vymezení tzv. biomu Amazonie, nikoliv představy laiků. Amazonský biom v Brazílii také není pokrytý jen deštným pralesem, ale i stepí a kamenitým kopcovitým terénem.
I bez strašení vymyšlenými čísly bylo letošní období požárů nejhorší za posledních deset let. Nejen v Amazonii, ale v celé Brazílii. Podle shodného názoru mnoha expertů byla většina požárů založena lidmi. Většina skutečných důkazů pochází z požárů na už odlesněných územích, což ztěžuje analýzu údajů. K přesnosti také nepřispívá skutečnost, že se v roce 2016 změnila metodika identifikace a sčítání požárů, takže se údaje z minulosti nesnadno srovnávají s údaji současnými.
Pokud by mělo pokračovat vypalování v letošním měřítku, bylo by to špatné. Ještě horší to bude, pokud se bude dál oteplovat klima, ať už jsou příčiny jakékoliv. V tom případě prý můžeme za padesát let očekávat, že místo pralesa bude v Amazonii to, čemu se v Brazílii říká caatinga – travnaté území s křovinami a nízkými stromy, kde je nouze o vodu. Dá se tam chovat dobytek a pěstovat cukrová třtina.
Potom můžeme očekávat více zpráv, jako je ta, která říká, že Čína vydala souhlas dalším brazilským mrazírnám k vývozu masa do ČLR. Sedmnáct jich zpracovává maso hovězí, šest kuřata a jedna maso oslí. Pro obyvatele amazonského regionu, který má z celé Brazílie nejnižší životní úroveň, je to vlastně dobrá zpráva.
