Nová studie ukazuje, jakými nástroji chce Kreml destabilizovat německou politiku a společnost. Jako užitečné nástroje slouží uprchlická krize a populistická Alternativa pro Německo (AfD). Nadace Věda a politika (SWP) předkládá temný scénář: Ve volebním roce 2017 vsadí Putin vše na to, aby očernil spolkovou vládu. Autorka studie Susana Stewartová proto doporučuje na protizápadní útoky jasně a okamžitě reagovat. Kontraproduktivní jsou naopak požadavky na zrušení protiruských sankcí, jak to například navrhoval bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) Horst Seehofer během své únorové návštěvy Moskvy. Stejný názor jako Stewartová zastává i místopředseda CSU Manfred Weber. Seehofer však mezitím již plánuje druhou návštěvu Ruska. Zprávu pro deník BSZ (Bayerische Staatszeitung) připravil Matthias Maus.

Kam sahají chapadla Kremlu? Ano, zní to trochu jako reklamní slogan na thriller z období studené války. Ruská zahraniční politika se však nestala agresivní až anexí Krymu, byť k ní Kreml ne pokaždé používá tanky. Akce sloužící k šíření dezinformací, destabilizaci a sabotáži západních demokracií jsou dobře zdokumentovány. Nadace Věda a politika v aktuální studii varuje před „rozmanitou kampaní k diskreditaci Německa“. Tento mozkový trust, který je poradním orgánem spolkové vlády a parlamentu, se přitom rozhodně nevyznačuje zbytečnou hysterií. Dále mluví o „směsici pomluv a subverze, která má záměrně zdiskreditovat německou vládu“. Cílem má být „změna německo-ruské politiky“. A dokonce: „Moskva má velký zájem na oslabení Evropské unie“. SWP varuje před „masivním ohrožením spolupráce EU“, kterému se musí unie postavit.

Autorka Susan Stewartová definuje tři vstupní brány ruského vlivu na německou politiku: Jsou to uprchlický problém, AfD a v Německu žijící Rusové. Její scénář nabízí následující předpověď: Ve volebním roce 2017 dojde k násilným střetům pravicových radikálů s uprchlíky. Státem podporovaná ruská média jako například Russia Today následně vykreslí obraz znovu sílícího německého fašismu. Ke slovu se dostanou Němci ruského původu se svými nahlas vyslovenými obavami. Začnou deklarovat, že se v Německu již necítí bezpečně. Současně bude v květnu, na výročí konce „Velké vlastenecké války“, v Magdeburgu za energické podpory durynské frakce AfD uspořádána „mírová konference“. Na podzim, v den narozenin ruského prezidenta Putina, uspořádá „bývalý špičkový německý politik“ velkou slavnost, na které „Putinovi zazpívá zpěvačka ruského původu německé i ruské písně“. To naznačuje, že by se mohlo jednat o Gerharda Schrödera (bývalý německý kancléř a bývalý předseda SPD – pozn. překl.) a Helene Fischerovou (superstar německého šlágru a pop music, která pochází z ruského Krasnojarsku).

Místopředseda CSU Weber: Evropa nesmí projevit slabost

„Prognózy se téměř nikdy nevyplní do písmene,“ relativizuje politoložka Stewartová. „V nastíněném scénáři nám jde o popis tendencí,“ dodává. Cíl je ovšem jasný: nastolit po volbách do Spolkového sněmu jinou zahraniční politiku vůči Kremlu. Manfred Weber, místopředseda CSU a předseda frakce lidových stran v Evropském parlamentu (EVP), tento názor sdílí: „Máme podezření, že se Kreml pokouší ovlivnit ruské občany žijící na Západě, aby vytvořili proruskou atmosféru a dokonce agresivně postupovali proti západním hodnotám a pořádku.“

Názornou ukázkou je „případ Lisa“, kdy se o „naši Lisu“ zasadil dokonce sám ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Případ se však ukázal jako zcela smyšlený a uměle vykonstruovaný, nicméně z cílené dezinformace byl znatelný vzorec, jakými metodami Kreml pracuje a jakých nástrojů využívá. Hra s azylovou debatou, s proticizineckými náladami a vtažení německých Rusů do problému má sloužit destabilizaci a diskreditaci.

[ctete]70241[/ctete]

Aktivity Kremlu se přitom neomezují jen na Německo. Ve Francii Putin aktivně podporuje Marine Le Penovou. Již v roce 2014 poskytla First Czech-Russian Bank šéfce extrémně pravicové Národní fronty kredit ve výši 9 milionů eur. Národní fronta se u francouzských bank netěší žádné bonitě. Bez ruských peněz by nebyla schopna financovat žádnou předvolební kampaň. Odchod Francie z EU by byl v očích Kremlu kýženou smrtelnou ranou silné Evropské unii. „Existuje mnoho důkazů o tom, jak ruská strana usiluje o získání přímého vlivu na politické uspořádání Evropy,“ říká Weber. „Extrémní a populistické pravicové strany po celé Evropě jsou Moskvou štědře podporovány,“ dodává.

Útoky proti Spolkovému sněmu a americkým demokratům

Kromě destabilizace využívá Kreml i nástrojů znejistění veřejnosti a sabotáže. Za loňským hackerským útokem na počítačovou síť německého Spolkového sněmu lze vystopovat stejné skupiny lidí z ruských tajných služeb, které nedávno napadly několik serverů amerických demokratů v souvislosti s prezidentskou kampaní Hillary Clintonové. Moskva by v čele USA viděla raději Donalda Trumpa, pro něhož jsou jeho soukromé byznysové zájmy v Rusku důležitější než NATO.

Cílem snah Kremlu v Německu je podle SWP změna politiky vůči Rusku, zejména zrušení hospodářských sankcí. K tomu má dojít pomocí „prohloubení stávajících rozporů v Německu“. Na tyto rozpory v koalici ukazují prohlášení bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera, který během své návštěvy Moskvy požadoval „uvolnění sankcí v dohledné době“. Během Seehoferovy další plánované návštěvy se dá očekávat stejný postoj.

„Taková vyjádření Moskva registruje a následně je vytěžuje,“ varuje autorka studie Susana Stewartová. Pro Evropskou unii je však otázka sankcí věcí důvěryhodnosti, zdůrazňuje. Místopředseda CSU Weber to vidí stejně: „Než budeme mluvit o uvolnění sankcí, musí dojít k výraznému pokroku a situace na východní Ukrajině se musí zlepšit. Evropa nesmí bezdůvodně projevit slabost. Prezident Putin bohužel rozumí jen hlasu jednotné a rozhodné Evropy.“

Jak ale na útok Ruska reagovat? Stewartová doporučuje „reagovat na protizápadní jednání a prohlášení jasně a okamžitě“. K tomu v minulosti bohužel příliš často nedocházelo. V Bruselu problém už rozpoznali. „U zahraničního odboru EU máme již v současné době specializované oddělení, zabývající se propagandistickými aktivitami,“ zdůrazňuje Weber. Toto oddělení sestavuje od října loňského roku týdenní přehled nejnovějších událostí. „Musíme se zamyslet nad tím, jak bychom mohli proti ruské propagandě zakročit ještě aktivněji,“ dodává Weber.