Zemětřesení v Turecku a Sýrii si vyžádalo přes 50 tisíc životů. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Více než týden po nečekaném zemětřesení na území Turecka a Sýrie stále záchranáři vyprošťují oběti katastrofy z trosek sesunutých domů. Kromě problémů, které přinesla živelná pohroma, se ovšem obě země potýkají i s dalšími potížemi, které patrně nikdo ani nečekal. V Turecku dochází k rabování, kvůli kterému prezident Erdogan nechal vyhlásit výjimečný stav, v Sýrii došlo k útoku na nemocnici, lidé se také bojí „znovuzrození“ Islámského státu.
V tureckých oblastech, které postihlo ničivé zemětřesení, dochází nejen k rabování, za které bylo zatčeno již minimálně padesát osob, ale také k loupežím a střetům ozbrojených frakcí. Ty bojují o zásoby potravin, které se v posledních dnech stávají velmi cennými. „Přibývá zpráv o střetech mezi různými skupinami a údajně došlo i ke střelbě,“ řekl pro BBC mluvčí rakouské armády Pierre Kugelweis. Podplukovník také sdělil, že agresivita bojujících frakcí se zvyšuje.
Několik humanitárních organizací proto přerušilo z bezpečnostních důvodů své operace. Turecká armáda nyní nabídla všem, kteří chtějí zemi postižené zemětřesením pomoci, ochranu. Bez ní totiž hrozí civilistům nebezpečí. Například město Hatay na jihu Turecka zaznamenalo skokový nárůst trestné činnosti. Zloději berou chytré telefony, počítače a další zboží. Někteří zoufalí majitelé obchodů brání své provozy se zbraní v ruce. „Hlídáme si své domy, svá auta. Lupiči rabují, kde se dá,“ svěřila se obyvatelka města. „Jsme zničení a otřesení. To, čím jsme si prošli, je noční můra,“ dodala.
Reakce turecké vlády byla očekávatelná. Prezident Recep Tayyip Erdogan 11. února sdělil, že kabinet podnikne rázné kroky proti lidem, kteří se podílejí na rabování a dalších zločinech. „Vyhlásili jsme výjimečný stav,“ řekl Erdogan. „To znamená, že od nynějška by lidé, kteří se podílejí na rabování nebo únosech, měli vědět, že se na ně vztahuje pevná ruka zákona,“ uvedl turecký prezident. Podle posledních informací z místa katastrofy ovšem slibovaná razantní opatření nefungují a chaos na ulicích je stále na denním pořádku.
ISIS posílen katastrofou
Kromě Turecka zasáhlo zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály i část Sýrie. I zde se objevila hlášení o rabování a loupežích, navíc však došlo i k ozbrojenému útoku na nemocnici ve městě Afrín, spadajícím do guvernorátu Aleppo. Zdejší personál pečuje o holčičku Aju narozenou v sutinách na severu Sýrie. Původní podezření, že ozbrojenci chtěli nemluvně unést, bylo vyvráceno.
Představitel afrínské nemocnice, který ze strachu z odplaty nezveřejnil svou identitu, uvedl pro agenturu AP, že ozbrojenci na nemocnici zaútočili, aby se pomstili za propuštění jednoho člena zdravotnického personálu. Ředitel nemocnice jej vyhodil kvůli podezření, že novorozenou Aju plánuje unést poté, co ho spatřil, jak si dítě fotí.
Velké obavy se v Sýrii objevily také kvůli možnému návratu Islámského státu. Při zemětřesení totiž z nechvalně známé „černé věznice“ poblíž tureckých hranic uprchlo dvacet vězňů patřících k ISIS. Právě tato událost ve spojení se zmatkem, který nyní v zemi panuje, by podle odborníků mohla vést k návratu obávané teroristické organizace.
„Celá pozornost Turecka a jeho spojenců se soustředí na to, jak reagovat na ničivé zemětřesení a jeho následky,“ cituje dr. Hamoon Khelghat-Doosta The Media Line. „Jakákoli událost včetně přírodních katastrof, která může odvést pozornost národa k jinému tématu, než je zabezpečení jeho hranic, je pro extremistické organizace, jako je ISIS, velmi vítaná,“ vysvětlil profesor politologie na univerzitě v Lincolnu.
USA vyzvaly Asada k povolení humanitární pomoci
Spojené státy v neděli vyzvaly Sýrii a všechny zainteresované strany k okamžitému umožnění dodávek humanitární pomoci všem lidem postiženým zemětřesením v zemi. USA rovněž vyzvaly Radu bezpečnosti k okamžitému hlasování o otevření dalších přechodů na turecko-syrské hranici pro dodávky humanitární pomoci OSN do oblastí ovládaných povstalci na severozápadě Sýrie. Zemětřesení a několik následných otřesů si v Turecku a Sýrii vyžádaly dohromady nejméně 40 000 obětí.
„Veškerá humanitární pomoc musí být povolena přes všechny hraniční přechody a distribuce pomoci musí být bezodkladně umožněna do všech zasažených oblastí,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu. Washington vyzval syrského prezidenta Bašára Asada, aby zajistil bezprostřední přístup humanitární pomoci ke všem lidem v nouzi bez výjimky.
