Známý pražský advokát JUDr. Aleš Rozehnal zveřejnil na serveru „Hlídací pes“ článek o tom, že hlavní česká média si vykládají chybně svoji vlastní roli. Stojí na straně policie a žalobců, místo toho, aby si zachovala kritický odstup. Článek s laskavým svolením přebíráme, neboť se jedná o pohled právníka, který dosud v diskusi poněkud chyběl:
Značná část společnost a médií je z rozhodnutí soudu v „kauze Nagyová“ rozhořčena, neboť je podle nich neočekávané a šokující a jde prý o výsměch spravedlnosti.
Bývalou šéfku kabinetu premiéra Petra Nečase Janu Nečasovou-Nagyovou zprostil Obvodní soud pro Prahu 1 obžaloby v případu údajného zneužití Vojenského zpravodajství. Zproštěni byli také tři obžalovaní zpravodajci vojenské rozvědky.
Pokud bychom vycházeli ze zpráv médií za poslední dva roky, skutečně se rozsudek může jevit jako „neočekávaný a šokující“. Svědčí to však spíše o selhání médií.
Soud není arbitr mravnosti
Po nepravomocném rozhodnutí nelze zatím činit závěr o vině či nevině zúčastněných, je ale možné učinit závěr jiný: že celá věc není tak krystalicky jasná, jak ji některá média v uplynulých dvou letech líčila.
Média nekriticky přejímala verzi obžaloby a prokázala absenci jednoho ze základních instinktů žurnalistů, jimiž mají být kritické postoje k represivním složkám státní moci.
Na základě zpráv v médiích o kauze v podstatě o vině Jany Nečasové a zpravodajců nikdo nepochyboval, spekulovalo se pouze o výši trestů.
Skoro se až vnucuje úvaha, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 projevila značnou dávku rozhodnosti a odvahy, když odolala společenskému klimatu a všeobecnému očekávání odsuzujícího rozsudku.
Některé média tak prokázala, že stále nepochopila roli a fungování trestního soudnictví. Naprosto dezinterpretovala funkci a roli trestního příkazu a nepřesně interpretovala i usnesení, kterým byl trestní příkaz zrušen.
Soud nevystupuje v trestním řízení jako arbitr mravnosti, ušlechtilosti a způsobného vyjadřování, ale rozhoduje o tom, zda byla vina prokázána bez rozumných pochyb.
Jako dopisy pracujícího lidu
Úvahy médií o vině osoby, která nebyla pravomocně odsouzena, jsou nepřípustné. Konstatování viny je záležitost výhradně soudu. Jakékoli spekulace médií o vině před pravomocným rozhodnutím jsou nejen neetické a neprofesionální, ale i protiprávní, respektive protiústavní.
Popisovaná trestní věc obsahovala mnoho složitých nuancí práva, navíc se část trestního řízení odehrávala v utajeném režimu. Média si tak ani nemohla udělat kvalifikovaný a úplný obraz o projednávané věci a učinit z toho relevantní závěr o vině či nevině (jakkoli jim ani nepřísluší).
Neprofesionální je rovněž zpochybňování, napadání či zesměšňování rozsudku, který nesouzní s názorem médií.
Jeden internetový server dokonce uspořádal anketu, zda čtenáři považují rozsudek za dobrý či špatný. Provozovatel tohoto serveru se tak zřejmě domnívá, že vina a trest by se měla určovat všelidovým hlasováním.
S dopisy pracujícího lidu žádajícího tvrdé tresty však již máme neblahé zkušenosti.
Zdroj: Hlídacípes.org
