Musíme si vybrat, zda je nám bližší Čína, nebo USA. To a mnoho dalších myšlenek uvádí v rozhovoru pro FORUM 24 Alexandr Vondra. Disident, spolupracovník Václava Havla, bývalý senátor a ministra zahraničních věcí, diplomat a odborník na vztahy ČR-USA.

Co podle Vás znamená návštěva Andreje Babiše v centrále CIA v Langley?

Pozvali ho Američané. Možná mu tam chtěli ukázat důkazy, že spolupráce s Huawei při výstavbě kritické infrastruktury znamená riziko, že se čínské tajné služby prolomí do komunikačních center na Západě, tedy i u nás. Každopádně jsem přesvědčen, že hlavním tématem v sídle CIA v Langley byla kybernetická bezpečnost, což je lyrický překlad pro kauzu Huawei. Nejen nás, ale i Evropany obecně čeká v budoucnosti volba: USA, nebo Čína? Západ, nebo Východ? Já říkám: Západ.

Jak hodnotíte vztah Trumpovy administrativy k Babišovi a Zemanovi?

Američané dali přednost Babišovi před Zemanem ze tří důvodů. Za prvé, Zeman se svými vazbami na Rusko a Čínu je pro ně z hlediska domácí americké politiky rizikem. Za druhé, Babiš je včele vlády, a má proto nástroje, jak svá slova překlopit v konkrétní činy. A za třetí, byznysový oligarcha je Trumpovi mentálně blíž než stárnoucí „monarcha“.

Jak se změnily vztahy mezi USA a ČR od doby, kdy bylo živé téma „Radar v Brdech“?

Chybí jim klíčové, dominantní téma. Radar by z Česka učinil předmět amerického národně-bezpečnostního zájmu, jakéhosi spojence – plus. Byl by pojistkou, že transatlantická vazba přetrvá nejen proto, že je to v našem zájmu, ale i v zájmu USA. Jde o asymetrický vztah mezi supervelmocí a menší zemí ve středu Evropy, proto je důležité, aby na něm měl zájem i ten větší.

Jaké jsou důsledky Obamovy administrativy na Českou republiku?

Pro nás nebyla jeho rozhodnutí dobrá: zrušil radar v Česku a místo toho schválil jiná vojenská zařízení v Rumunsku. Česko si sice vybral jako místo summitu s Putinem, ale Praha při tom posloužila jen jako kulisa. Vztah s ČR tedy Barack Obama spíš oslabil. Obecně se dá říct, že Obama začal USA ze světa stahovat. Dílem to byl asi přirozený vývoj, kdy Američané reagovali na domácí poptávku po silné expozici USA ve světě ve válce s terorem. K selekci aktivit by došlo, i kdyby byl prezidentem někdo jiný než Obama. Ale jeho problém byl, že některé kroky, které učinil, byly jednak naivní, a jednak na ně nenavazovaly náležité reakce. Dva příklady. Za prvé – tzv.Arabské jaro. Obama ho nejprve přivítal či skoro podnítil (i ono pojmenování pochází z USA), ale pak syrské povstalce nechal na holičkách a obětoval je Asadovi a Rusko tím pozval zpět na Blízký východ. Za druhé: Rusku nabídl „reset“, ale odpovědí mu byla jen větší ruská rozpínavost, která vyvrcholila anexí Krymu. V tomto smyslu považuji Trumpa za výrazné zlepšení. Zdaleka s sebou nenechává takto vorat.