Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a exministr Roman Prymula (za ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vláda usnula na vavřínech, koronavirová situace se zhoršuje a předhození obětního beránka Adama Vojtěcha bylo jen otázkou času. Premiér Babiš jeho výměnou maskuje vlastní neschopnost a diletantské řízení státu. Vojtěchův nástupce Roman Prymula je mužem Hradu s kontroverzní minulostí.
Premiér Andrej Babiš předvádí ukázkový festival pokrytectví. Do poslední chvíle svého bývalého tajemníka a později oblíbeného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bránil a k jeho výměně neviděl žádný důvod. Chvalozpěvy na jeho adresu, které předvedl po podání demise, nemohou zakrýt ostudný způsob, s jakou lehkostí se ho zbavil.
Jak to bylo s demisí?
„Chápu, že už toho na něj muselo být moc, že byl znechucený politikou a médii a rozhodl se odejít. Děkuju mu za vše,“ prohlásil Babiš. Vojtěch mu údajně oznámil svoje rozhodnutí rezignovat už v pátek. „Projednal jsem to následně s panem prezidentem a navrhnul jsem mu na post pana profesora Romana Prymulu,“ objasnil premiér.
Tato historka má zřetelné trhliny. Vojtěch by musel být úplný blázen, kdyby šel do pořadu Otázky Václava Moravce, kde musel čelit nepříjemným dotazům – a mohl je očekávat, po oznámení úmyslu rezignovat následující den z funkce.
V nedělní debatě nic takového nenaznačoval, což mimo jiné dokládá jeho reakce na otázku, jak se staví k vyhlášení nouzového stavu. „V tuto chvíli, že bych s tímto návrhem šel v pondělí na vládu, nikoliv, ale asi to budeme diskutovat na vládě a budeme se bavit o všech pro a proti nouzovému stavu,“ řekl doslova.
Buď Vojtěch sehrál (možná z donucení) nedůstojnou scénku, že svoje osobní rozhodnutí ještě den utají, nebo mu bylo „napovězeno“, jak se zachovat, poté co bylo jeho nahrazení Prymulou upečeno o víkendu na Hradě za jeho zády. Varianta podrazu je vzhledem k osobnostnímu ustrojení hlavních aktérů pravděpodobnější.
Slušnost je slabost
Premiér v tklivém nekrologu uvedl, že Vojtěchovou nevýhodou byla slušnost. Soudí podle sebe, protože slušnost považuje za charakterový defekt, metodou jeho práce je vršení lží, manipulací a nevybíravé válcování oponentů. To vše okořeněno pohrdáním těmi, kdo mu slouží, které považuje jen za spotřební materiál. Každý musí s touto podřadnou rolí počítat, Vojtěcha nevyjímaje.
Slušný člověk by v takovém prostředí nevydržel ani den. Vojtěch měl poslední šanci prokázat, že je člověk na svém místě, na jednání 20. srpna, kdy ho premiér donutil zmírnit opatření k povinnému nošení roušek. Tehdy měl situaci vyhrotit a pohrozit demisí, že za takové nekompetentní zásahy neponese odpovědnost.
Neučinil tak a umožnil Babišovi předvést, jak si představuje vyvození osobní odpovědnosti. Tím, že obětuje svého pěšáka. V tomto případě ministra, kterého sám dotlačil ke změně postoje, jejíž fatální důsledky dnes vidíme. Vojtěch navíc dopustil odchod svého klíčového epidemiologa Rastislava Maďara, lživě očerněného Babišem, že ministra uvedl v omyl.
Vojtěchův sok
Vrcholem Vojtěchova ponížení je jmenování Romana Prymuly, který s ministrem válčil a zpochybňoval jeho kroky. Jeho bývalý náměstek, později vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, trpělivě čekal na svoji příležitost. Dočkal se, ačkoli ještě nedávno veřejně vylučoval, že by chtěl vstoupit do politiky.
Prymulovi se na jaře podařilo vydobýt si popularitu u části veřejnosti, vyznávající vládu silné ruky, když prosadil na evropské poměry drakonické státní restrikce. Zbrzdily sice epidemii, ale veškerý tehdejší potenciál byl trestuhodně promrhán.
Dnes mají mnohem lepší výsledky západní země, které neschvalovaly tak striktní plošná omezení, ale poslední měsíce věnovaly robustnímu posílení testování, zdravotnických kapacit a včasné lokalizaci ohnisek infekce. V tom zaostáváme za průměrem, a proto je dnes Česká republika premiantem v šíření nákazy.
Prymulovo vojenské plánování
V kritické fázi šíření čínského koronaviru SARS-CoV-2 mnozí přehlíželi Prymulovy kontroverzní výroky. „Nechceme tu zatím vyhlašovat výjimečný stav, abychom nutně přejeli na vojenské plánování,“ řekl den před vyhlášením nouzového stavu. Připomněl tak svoji hodnost plukovníka ve výslužbě, který míní, že demokracie škodí boji s koronavirem.
Prymulova hvězda mírně pohasla po rozkolu s Vojtěchem. Ministrovi vadilo, že ho náměstek obchází a příliš sóluje. Později ambiciózní epidemiolog přiznal, že už tehdy si brousil zuby na křeslo ministra. Když ale viděl, že Babiš Vojtěcha stále drží, stáhl se na úřad vlády do role občasného glosátora situace.
Pokud dnes Prymula už v roli ministra zdravotnictví prohlašuje, že je hlavně nezbytné sjednotit komunikaci vlády, ví dobře, o čem mluví. Sám často komunikačně vybočoval nejen v minulosti, ale i v poslední době, kdy se znovu vracel z ústraní na „světla ramp“.
Oficiálně neměl žádnou funkci, která by ho k tomu opravňovala, a přesto vydával rezolutní osobní stanoviska, co všechno dělala vláda špatně, ačkoli byl po celou dobu v těsné blízkosti premiéra, a co by měla dělat dál.
Katastrofické scénáře
Prymula dnes straší katastrofickými scénáři s až osmi tisíci nakaženými denně, milionem lidí v karanténě a říjnovým kolapsem kapacity zdravotnických lůžek. Dostával se do rozporu nejen s výroky premiéra, ale i dalších odpovědných činitelů vládního týmu.
Babiš a Vojtěch opakovaně zdůrazňovali, že nechtějí vypínat ekonomiku jako na jaře, protože by to už nemusela utáhnout. Prymula ovšem už dnes připouští „ekonomicky náročná opatření“, pokud se bude situace dále zhoršovat.
Totéž platí pro osobní epidemiologův soud, že v Praze dojde do týdne k uzavření všech škol s výjimkou prvního stupně základních škol. To vzápětí dementovala hlavní hygienička Jarmila Rážová, která vede tým expertů pod ministerstvem financí.
Prymula pokračoval v linii neřízené střely, kdy na jaře na dva roky zavíral hranice, líbilo by se mu žít v malých komunitách, nebo se náhle zhlédl v promořování. „U nerizikových skupin by neměla mít choroba horší průběh než chřipka,“ prohlašoval v dubnu. Poté ale znovu otočil a dnes mluví úplně jinak.
Takový styl komunikace vládních činitelů je skutečně neudržitelný a vyvolává ve veřejnosti nedůvěru, napětí a zmatek. Nepředstavuje si ovšem Prymula sjednocení komunikace tak, že všichni budou papouškovat jeho někdy skutečně svérázné názory?
Muž Hradu ve střetu zájmů
Babiš si musí být vědom, že nový ministr zdravotnictví je mužem Hradu. Před několika lety vážně koketoval s kandidaturou do senátu za Stranu práv občanů Zemanovci. Má úzké vazby na hradního lobbistu Jaroslava Tvrdíka, s jehož dnes už zkrachovalou čínskou společností CEFC prosazoval sporný projekt čínské medicíny v nemocnici v Hradci Králové, kde působil jako ředitel.
V roce 2016 byl z tohoto postu odvolán tehdejším ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) kvůli nepřiznanému střetu zájmů. Ukázalo se, že současně inkasoval 32 milionů korun jako prokurista firmy Biovomed vlastněné jeho dcerou Karolínou, která z této nemocnice dostávala lukrativní zakázky. Ostatně i dnes z kuloárů prosakuje, že Prymula je i „kandidátem“ některých silných farmaceutických skupin.
Kvůli bílým místům v podnikatelské minulosti nedostal nový ministr ještě v roli náměstka bezpečnostní prověrku, což by ho v normálním světě diskvalifikovalo z účasti ve vládě. Ne tak u nás, kde je ve vládě a na Hradě střet zájmů a chybějící prověrka spíše běžnou normou.
Premiér Babiš se pokusil před volbami zatáhnout za záchrannou brzdu v domnění, že mu Vojtěchova rituální poprava vylepší vyhlídky. Dnes je však situace jiná než na jaře a vláda hasí požár, který sama nezodpovědně založila.
Jde jen o další marketingový tah, kdy není jisté, zda výměna ministra zásadněji ovlivní následující vývoj epidemie. Dále platí, že Prymula s prezidentskými ambicemi může časem projevit, že naslouchá spíš zájmům Hradu než premiéra Babiše.
A Hamáček? Dosazením Prymuly byl znovu odstaven na vedlejší kolej i po obnovení krizového štábu. To byl jistě jeden z postranních důvodů této bleskové operace.
