V lednu 1968 došlo v Grónsku k málo známé události, která měla vážné následky a jen zázrakem neskončila úplnou katastrofou. Po zřícení bombardéru B-52 s jadernými bombami se dostal do venkovního prostředí radioaktivní materiál a americká armáda musela zahájit Operaci Crested Ice. 

USA se snažily Grónsko získat mnohokrát. Když v roce 1940 Hitler obsadil Dánsko, Američané zajišťovali zásobování země a s dánským velvyslanectvím dohodli i zřízení stálých základen na ostrově. O šest let později navrhli odkup celého území, ale narazili, stejně jako v současnosti, na odpor. 

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Místo toho byla v roce 1951 uzavřena dohoda, která Spojeným státům umožňovala provozovat vojenské základny v Grónsku. Po skončení studené války se Spojené státy v 90. letech z této oblasti z velké části stáhly. Zůstala pouze jedna oficiální americká základna Thule, která byla v roce 2023 přejmenována na Pituffik Space Base. V březnu 2025 ji navštívil americký viceprezident J.D. Vance. 

Už krátce po výstavbě základny Thule, v roce 1951, došlo k prvním protestům, protože obyvatelé blízkých obcí byli nuceni se přestěhovat. Ovšem 21. ledna 1968 se u základny Thule stalo něco mnohem horšího. Zřítil se letoun B-52 Stratofortress se čtyřmi atomovými bombami na palubě. 

Na palubě dálkového bombardéru amerického letectva vypukl požár a sedm členů posádky se rozhodlo opustit letadlo pomocí padáků. Letoun dopadl do zamrzlé zátoky dvanáct kilometrů západně od letecké základny Thule, pak explodovaly konvenční výbušné nálože a uvolnilo se radioaktivní plutonium, které se rozšířilo v okruhu několika kilometrů. 

Okamžitě byla zahájena náročná Operace Crested Ice s cílem shromáždit kontaminovaný materiál předtím, než led roztaje.  

Dále čtěte

To nacisté zpackali. Američanům byla jejich letadlová loď k smíchu

V severoněmeckém Kielu se konala 8. prosince 1938 slavnostní událost, která mohla mít značný význam. Pokřtili tam první německou letadlovou…

USA nechtěly ohrozit pokračování smlouvy o přítomnosti USA v Grónsku. Dánsko tak dosáhlo toho, že radioaktivně kontaminovaný materiál a trosky nebyly pohřbeny na ostrově, ale přepraveny do USA v uzavřených speciálních kontejnerech. 

Do léta 1968 odváželo americké letectvo tisíce tun jaderného odpadu do úložiště ve státě Jižní Karolína. Nepodařilo se však najít a zlikvidovat veškerý materiál, včetně částí bomb, které byly marně hledány i pod vodou pomocí ponorky. Pozdější zprávy, že ve skutečnosti došlo ke ztrátě celé atomové bomby, se však ukázaly jako nepravdivé. 

Politické škody byly i tak ohromné. Dánsko bylo členem NATO, ale v roce 1957 přijalo politiku proti jaderným zbraním, která zakazovala rozmístění jaderných zbraní na dánském území. Katastrofa v Thule odhalila, že v případě Grónska se toto pravidlo příliš nedodržovalo. V únoru 1968 přijal dánský parlament rezoluci, která požadovala, aby vláda získala od USA záruky striktně nejaderného statusu Grónska. V květnu 1968 vlády oznámily příslušnou dohodu, která ale obsahovala i tajný doplněk pro případ extrémního nebezpečí.