Americký prezident Joe Biden prostřednictvím své ministryně financí Janet Yellenové představil již v dubnu 2021 návrh na zavedení minimální globální korporátní daně ve výši 21 %. Již tehdy se spekulovalo, že navrhovaná sazba pro jednání na úrovni OECD je nadsazená. Nyní Janet Yellenová přichází s úpravou návrhu této daně ve výši 15 %, kterou vidí jako absolutní minimum.

Návrh je reakcí na dlouhodobý „závod ke dnu“, kdy se země předbíhají ve snižování korporátní daně, aby přetáhly sídla korporací z jiných zemí. Například Irsko, kde dnes daní evropské příjmy nadnárodní korporace jako Google, Facebook a další, mělo ještě v devadesátých letech minulého století sazbu korporátní daně na úrovni 40 %. Dnes má standardní sazbu 12,5 % a nadnárodním korporacím navíc poskytuje další daňové úlevy, které sazbu mohou ještě výrazně snížit. Nadnárodní korporace jsou tak zdaněny nízkou sazbou oproti například rodinným firmám, a navíc ještě korporace zneužívají další agresivní optimalizační techniky pomocí daňových rájů. Daně navíc putují často pouze zemi, kde má korporace sídlo, a ne tam, kde příjmy skutečně vznikly. Kvůli tomu se mění daňový mix, kdy se daňová zátěž z nadnárodních korporací přesouvá na zdanění fyzických osob.

Dále čtěte

Veřejnoprávní média by měla přestat dávat prostor Zemanovi

Pražský hrad prý nebude poskytovat informace konkrétním médiím či pořadům, protože podle jeho osazenstva šíří dezinformace. Jelikož se ve výčtu…

Globální minimální daň znamená, že by velké korporace musely své „mateřské“ zemi doplácet rozdíl mezi daní zaplacenou v každé zemi, kde podnikají, a sazbou minimální daně. Čím více vyspělých zemí takovýto princip přijme, tím nižší bude dopad na jejich konkurenceschopnost. Návrh OECD ale částečně počítá i s případy, kdy některé země tuto minimální daň pro své korporace nezavedou.

Podle návrhu OECD by se měla minimální daň vztahovat pouze na firmy s celkovým ročním obratem nad 750 milionů eur. Důvod je hlavně administrativní, protože tyto země již nyní reportují úřadům ve své mateřské zemi příjmy, zisky a zaplacenou daň pro každou zemi zvlášť (tzv. country-by-country reporting).

Pokud by sazba nakonec byla například na úrovni české daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %, eliminovalo by to motivaci zahraničních korporací uměle si snižovat daňový základ v Česku pomocí daňových rájů, protože by tím nic neušetřili. To by mělo přinést České republice zvýšené daňové příjmy.

Bidenova administrativa představila daňový balíček Made In America Tax Plan, s pomocí kterého chce zaplatit plánované investice ve výši 2 bilionů dolarů. Součástí daňového balíčku je navýšení korporátní daně v USA na 28 % a zavedení globální minimální korporátní daně, jejímž smyslem má být zajistit, aby nedošlo ke snížení konkurenceschopnosti amerických firem a aby firmy ztratily motivaci přesouvat sídlo do daňových rájů a obcházet své daňové povinnosti. Pokud by byl návrh přijat na úrovni OECD, jednalo by se o nejvýznamnější daňovou změnu posledních desetiletí proti daňovým rájům a pravděpodobné ukončení „závodu ke dnu“. 

OECD představilo obdobné návrhy již v říjnu 2020 jako dva pilíře pro reformu mezinárodního zdanění. Zatímco první pilíř se týká zdanění digitálních firem, kdy by větší váhu měla mít lokace konečného zákazníka, druhý pilíř je návrh globální minimální daně. Podle některých akademiků je sice návrh OECD dobrý v tom, jak identifikuje nezdaněný zisk, nepovažují ale za spravedlivé, že by všechna extra daň měla jít mateřské zemi dané korporace. Proto navrhují, aby se tato extra daň rozdělovala podle reálné aktivity korporace v dané zemi. 

I když si nejsem jistý, že daný návrh může dostatečně nahradit připravovanou daň z digitálních služeb nadnárodních korporací, tak je návrh globální minimální korporátní daně určitě vhodný k diskuzi. Pokud se k nejsilnější ekonomice světa přidají další země, má tento návrh šanci na úrovni OECD projít, a tím zajistit adekvátní zdanění nadnárodních korporací a současně umožnit snížení zdanění občanů. 

Autor Tomáš Martínek je poslancem za Piráty