Americká centrální banka si nadále uvědomuje proinflační rizika a zvyšuje sazby

Předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell (Federalreserve / Public Domain)

Předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell | FOTO: Federalreserve / Public Domain

Americká centrální banka (Fed) v minulém týdnu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do rozmezí 2,25-2,5 %. Při normální situaci by trhy začaly padat, ale nyní se tak nestalo. Utažení měnově-politických podmínek v této výši bylo totiž finančním trhem zaceněno. Guvernér Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci působil spíše holubičím než jestřábím dojmem. Oznámil, že takzvaná forward guidance Fedu již nebude tak čitelná jako doposud. To v praxi znamená nižší předvídatelnost pohybu dolarových úrokových sazeb. Zároveň potvrdil, že se Fed může blížit bodu, kdy úpravy sazeb bude potřeba zmírnit. Dodal také, že jejich nynější výše se nachází na odhadované neutrální úrovni. 

Spolu s hlavním konvenčním nástrojem v podobě sazeb má americká centrální banka ještě další páku pro zpřísnění měnových podmínek – kvantitativní utahování. Jedná se o opak kvantitativního uvolňování, kdy centrální banka nakupuje aktiva jako například státní dluhopisy od finančních institucí, a dodává jim tak tímto procesem likviditu. Tento postup nerealizoval v posledních letech pouze Fed, ale též další velké centrální banky jako je ECB, Bank of Japan či Bank of England.

Ilustrační foto (AdobeStock)

Stimulovaly tím tak ekonomiku dalším uvolněním měnově-politických podmínek, jelikož zde bylo v posledních letech spíše protiinflační riziko a komerční banky se neocitaly z důvodu globální finanční krize v dobré kondici. Centrální banky se nacházely v takzvané pasti likvidity, kdy standardními měnově-politickými nástroji nemohly podpořit ekonomiku a inflaci. Proto zahájily tyto masivní nákupy aktiv, které obřím způsobem zvětšily jejich bilance, přičemž ta americká činí téměř 9 bilionů dolarů. Nyní se však Spojené státy nacházejí v jiné situaci a možná protiinflační rizika nahradila vysoká inflace, která postupně posouvá Fed k jejímu rozpouštění. Snížila se sice zatím v malých objemech o 16 miliard dolarů, ale strop pro kvantitativní utahování se přes léto bude navyšovat a měl by do září dosáhnout 95 miliard dolarů měsíčně.

Česká národní banka může také bojovat proti inflaci nejen přes úrokové sazby. Naakumulovala totiž velký objem devizových rezerv v době kurzového závazku, jimiž nyní může korigovat nadměrné výkyvy kurzu. Jeho apreaciace následně vede k nižší importované inflaci.

Aktuální inflace v USA

Meziroční inflace ve Spojených státech dosáhla v červnu 9,1 % navzdory tržním očekáváním, které předpokládaly růst o 8,8 %. Jádrová inflace činila 5,9 %. Právě ta je jedním z klíčových indikátorů poptávkové inflace v ekonomice, což má jednoznačně důležitý vliv na rozhodování centrální banky. Nyní se významně odchylovala od dvouprocentního inflačního cíle Fedu, což jasně značilo potřebu dalšího zvyšování úrokových sazeb. Při absenci dalšího zpřísnění by zde bylo riziko odkotvení inflačních očekávání, což poté značí persistenci inflace po delší období. Fed rozhodně nechce opakovat svou chybu ze 70. let, kdy nedostatečně rychle utahovala měnové podmínky, a zkrotit inflaci musel až radikální zásah tehdejšího velikána Paula Volckera v 80. letech, pod jehož vedením byly sazby zvýšeny na 20 %. Tímto krokem sice dostal inflaci rychle dolů, ale způsobil tím recesi. Z toho vyplývá, že je lepší utnout akcelerující všeobecný růst cenové hladiny ihned za nižších ztrát v podobě zhoršení růstu ekonomiky než poté riskovat vznik větších škod.

Tradingeconomics.com / se souhlasem

Meziroční inflace ve Spojených státech | ZDROJ: Tradingeconomics.com / se souhlasem

Celkové ekonomické prostředí Spojených států

Spojené státy americké vykázaly za druhý kvartál pokles hrubého domácího produktu o  0,9 % místo odhadu Dow Jones, který předpokládal růst o 0,3 %. To navázalo na pokles ekonomiky USA v prvním čtvrtletí o 1,6 %. Pokles HDP byl způsoben širokou řadou faktorů, včetně poklesu zásob, rezidenčních a nebytových investic a vládních výdajů na federální, státní a místní úrovni. Hrubé soukromé domácí investice se za tříměsíční období propadly o 13,5 %. Spotřebitelské výdaje, měřené prostřednictvím výdajů na osobní spotřebu, vzrostly za dané období pouze o 1,1 %, protože inflace zrychlovala. Výdaje na služby během období zrychlily o 4,1 %, ale to bylo kompenzováno poklesem zboží krátkodobé spotřeby o 5,5 % a zboží dlouhodobé spotřeby o 2,6 %.

(Roman Černý)

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti za týden končící 23. červencem činil 256 000, což je pokles o 5000 z předcházejícího týdne, avšak nad odhadem Dow Jones ve výši 249 000. Americký trh práce však zatím zůstává silným, když vytvořil v červnu 372 000 nových pracovních míst, zatímco v květnu 384 000. Nezaměstnanost se pohybovala nad 3,5 %. Míra participace pracovní síly (podíl pracující populace nebo lidí hledající si práci) činila 62,2 %. Dynamika růstu mezd se během druhého kvartálu udržela meziročně nad 5 %. Otázkou ale zůstává třetí čtvrtletí, v němž mnoho zámořských společností plánuje propouštět. Zřejmě se tak trh práce ochladí, což bude mít vliv na zpomalení růstu spotřebitelských cen.

Nachází se Spojené státy v recesi?

Národní ekonomický úřad ekonomického výzkumu (NBER) oficiálně prohlašuje, kdy je americká ekonomika v recesi. Zvykem bývá, že se tak děje po dvou po sobě jdoucích kvartálech s poklesem HDP. Oficiální definicí NBER k přítomnosti recese je však následující souvětí: „Významný pokles ekonomické aktivity, který je rozšířen napříč zemí a trvá více než několik měsíců.“ Recese zatím oficiálně vyhlášena není, avšak průzkum Morning Consult/Politico ukázal, že 65 % registrovaných voličů si myslí, že ekonomika v ní již je. Ani její případné oficiální vyhlášení by však Fed správně nemělo odradit od dalšího zvyšování úrokových sazeb, jelikož jen tak dokáže dostat inflaci pod kontrolu.

* * * 

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda  největší ekonomická soutěž v České republice.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]