Amerika dává najevo, že pomoc Ukrajině bude dlouhodobá

Americký prezident Joe Biden (ČTK/AP)

Americký prezident Joe Biden | FOTO: ČTK/AP

Americká sněmovna reprezentantů schválila zákon umožňující prezidentovi pronajmout a na dluh prodávat vojenský materiál Ukrajině, ale i dalším východoevropským zemím, které jsou potenciálně ohrožené ruskou agresí. Jde o krok významný jak prakticky, tak symbolicky. V symbolické rovině odkazuje na slavný zákon o půjčce a pronájmu, díky kterému Spojené státy posílaly zbraně, ale i třeba boty, nákladní vozy a další nezbytný materiál ostatním spojencům už v době, kdy se samy ještě války neúčastnily.

Z této pomoci těžil i samotný Sovětský svaz. Význam americké pomoci se sice po válce zamlčoval, ale třeba Žukov a Chrušov měli jasno, že bez ní by SSSR mohl válku s velkou pravděpodobností prohrát. Amerika také dává najevo, že pomoc východní Evropě a Ukrajině bude dlouhodobá. Z praktického hlediska se proces zjednoduší. Zákon prošel hladce 417 hlasy proti pouhým deseti. Všech deset odpůrců byli členové republikánské strany.

(Týdeník FORUM)

Zbrojnice demokracie

Toto sousloví opakovali předkladatelé zákona mnohokrát. Šlo o další z odkazů na druhou světovou válku a rétoriku prezidenta Roosevelta. Ani tehdy se Amerika konfliktu přímo neúčastnila, ale stejně jako tehdy pomáhala ohrožené a osamocené Británii, dnes pomáhá demokraticky zvolené vládě v Kyjevě. Ke cti Američanům slouží, že dnešní hlasování bylo daleko jednoznačnější.

V roce 1941 schválení zákona předcházely týdny ostrých debat. Před sněmovním výborem pro zahraniční záležitosti vypovídal Charles Lindbergh, který podobně jako někteří dnes argumentoval tím, že USA by měly usilovat hlavně o co nejrychlejší dojednaný mír a „nepodporovat“ konflikt dodávkami zbraní. Pro pomoc Británii tehdy hlasovalo 260 členů sněmovny a proti 165. Dnes byla podpora Ukrajině a východní Evropě ještě silnější.

Je také dobré, že zákon pamatuje nejenom na Ukrajinu, ale i na východoevropské země. Těm má pomoci připravit se na potenciální ruskou agresi. I když svou polohou nepatří ČR mezi země bezprostředně ohrožené, naše pomoc Ukrajině vede ke stupňování ruských hrozeb. Naše vláda by měla této příležitosti co nejvíce využít a pro naši armádu získat za výhodných podmínek konečně moderní zbraně.

Nevzdáme to

Prezident Biden ve svém nedávném projevu, v němž ohlašoval další balíček pomoci Ukrajině, varoval před tím, že Rusko si dělá naděje, že Západ ztratí zájem a ve své podpoře demokratické vlády Ukrajiny poleví. Sliboval, že se tak nestane, a dnešní hlasování mu dalo poměrně silně za pravdu. Důležité bude ale také, jak se kongres postaví k balíku pomoci ve výši 33 miliard dolarů, který mu prezident předložil.

(Jan Šibík)

Bidenova administrativa se jím snaží dát najevo, že počítá s dlouhodobou pomocí Kyjevu. V kombinaci s prohlášením amerického ministra obrany při jeho nedávné návštěvě Kyjeva, kdy řekl, že ruská armáda musí být poražena tak, aby v dohledné době neměla kapacitu vést velké útočné operace, jde o doklad dvou důležitých změn v americkém přístupu. Zaprvé Američané zjevně věří, že Ukrajina může vyhrát, a ne jenom neprohrát. Zároveň to ukazuje, že vnímají, že jedinou zárukou, že Moskva útok nezopakuje, může být její slabost.

Volby: ruská naděje?

Z Moskvy už zaznívá, že se pokusí „opět pomoci svému partnerovi, aby se stal prezidentem“. Ruští propagandisté na státní televizi tak vlastně popírají dřívější slova svého šéfa z Kremlu, že Rusko do amerických voleb nezasahovalo. Koho ale ještě po tzv. zelených mužících může překvapit, že Moskva lže? Abychom byli k Trumpovi spravedliví, tak jde možná o falešnou naději. Právě za jeho administrativy začala Amerika dodávat na Ukrajinu protitankové zbraně a proběhlo několik větších vojenských cvičení.

Zároveň ale nelze vyloučit, že to bylo díky postoji tehdejšího ministra obrany Jamese Mattise a ministra zahraničí Mikea Pompea. Trump nejprve Putinovo uznání teroristických skupin DNR a LNR (mylně označovaných za separatisty) a vyslání okupačních jednotek (mylně označovaných za mírové) chválil. Dodal tím tak možná váhu slovům svého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, že chtěl ve svém druhém funkčním období vyvést USA z NATO.

Buď jak buď, prezidentské volby jsou až za dlouho. Volby do sněmovny a třetiny senátu v poločase Bidenova mandátu pak Rusku tolik pomoci nemohou. Počet proruských zástupců se může zvýšit, ale je krajně nepravděpodobné, že by to bylo natolik, aby byl výsledek hlasování obrácený. Pomoc Ukrajině navíc Američané většinově schvalují. To vše je dobrá zpráva pro Kyjev a špatná pro Moskvu. Přes všechny oprávněné výhrady, které lze ke Spojeným státům mít, se v této situaci sluší snad jen upřímně poděkovat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články