Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Nancy Pelosiová. FOTO: Gage Skidmore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Gage Skidmore / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Před 43 lety Kongres Spojených států amerických drtivou většinou schválil a prezident Jimmy Carter podepsal zákon o vztazích s Tchaj-wanem, který je jedním z nejdůležitějších pilířů americké zahraniční politiky v asijsko-pacifickém regionu. Píše to předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v úvodníku, který krátce po jejím dnešním příletu na Tchaj-wan zveřejnil na svém webu list The Washington Post.
Zákon o vztazích s Tchaj-wanem stanovil americký závazek vůči demokratickému Tchaj-wanu a poskytl rámec pro hospodářské a diplomatické vztahy, které rychle přerostly v klíčové partnerství. Podpořil hluboké přátelství zakořeněné ve společných zájmech a hodnotách: sebeurčení a samospráva, demokracie a svoboda, lidská důstojnost a lidská práva.
Zároveň učinil slavnostní slib Spojených států, že budou podporovat obranu Tchaj-wanu: Považovat jakoukoli snahu o určení budoucnosti Tchaj-wanu jinými než mírovými prostředky … za hrozbu pro mír a bezpečnost v západní části Tichomoří a za důvod k vážnému znepokojení Spojených států.
Dnes si Amerika musí tento slib připomenout. Musíme stát při Tchaj-wanu, který je ostrovem odolnosti. Tchaj-wan je vedoucím představitelem v oblasti správy věcí veřejných, v současné době v řešení pandemie covidu-19 a v prosazování ochrany životního prostředí či klimatických opatření. Je předním představitelem v oblasti míru, bezpečnosti a hospodářské dynamiky, ostrovem s podnikatelským duchem, kulturou inovací a technologickou zdatností, kterou mu závidí celý svět.
A přesto je tato živá a silná demokracie, kterou organizace Freedom House označila za jednu z nejsvobodnějších na světě a v jejímž čele hrdě stojí žena, prezidentka Cchaj Jing-wen, ohrožena.
V posledních letech Peking dramaticky zvýšil napětí ve vztazích s Tchaj-wanem. Čínská lidová republika zvýšila počet hlídkových letů bombardérů, stíhaček a pozorovacích letounů v blízkosti tchajwanské zóny protivzdušné obrany, a dokonce i nad ní, což vedlo americké ministerstvo obrany k závěru, že se čínská armáda „pravděpodobně připravuje na nepředvídatelnou situaci, kdy by chtěla Tchaj-wan s Čínskou lidovou republikou sjednotit silou“.
Čína rovněž přenesla boj do kyberprostoru a každý den podniká desítky útoků na tchajwanské vládní agentury. Peking zároveň Tchaj-wan ekonomicky utlačuje; naléhá na světové korporace, aby s ostrovem přerušily styky, zastrašuje země, které s Tchaj-wanem spolupracují, a omezuje turistický ruch z Čínské lidové republiky.
Tváří v tvář zrychlující se agresi Komunistické strany Číny by návštěva naší kongresové delegace měla být vnímána jako jednoznačné prohlášení, že Amerika stojí na straně Tchaj-wanu, našeho demokratického partnera, který brání sám sebe a svou svobodu.
Naše návštěva – jedna z několika kongresových delegací na ostrově – není v žádném případě v rozporu s dlouhodobou politikou jedné Číny, která se řídí zákonem o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 a společnými komuniké USA a Číny. Spojené státy se i nadále staví proti jednostranným snahám o změnu současného stavu.
Naše návštěva je součástí širší cesty do Tichomoří – včetně Singapuru, Malajsie, Jižní Koreje a Japonska – zaměřené na vzájemnou bezpečnost, hospodářské partnerství a demokratickou správu věcí veřejných.
Naše jednání s tchajwanskými partnery se zaměří na potvrzení naší podpory ostrovu a prosazování společných zájmů, včetně podpory svobodného a otevřeného indo-pacifického regionu. Americká solidarita s Tchaj-wanem je dnes důležitější než kdy jindy, a to nejen pro 23 milionů obyvatel ostrova, ale i pro miliony dalších lidí, které Čínská lidová republika utlačuje a ohrožuje.
Před 30 lety jsem cestovala v kongresové delegaci do Číny, kde jsme na náměstí Nebeského klidu rozvinuli černobílý transparent s nápisem „Těm, kteří zemřeli za demokracii v Číně“. Když jsme opouštěli náměstí, pronásledovala nás uniformovaná policie. Od té doby Peking nadále pokračuje v hrozném stavu lidských práv a v nedodržování zásad právního státu a prezident Si Ťin-pching stále pevněji třímá svou moc.
Brutální zásahy KS Číny proti politickým svobodám a lidským právům v Hongkongu – dokonce i zatčení katolického kardinála Josepha Zena – vyhodily sliby o „jedné zemi, dvou systémech“ na smetiště.
V Tibetu čínská komunistická strana dlouhodobě vede kampaň za vymazání jazyka, kultury, náboženství a identity tibetského lidu. V Sin-ťiangu Peking páchá genocidu na muslimských Ujgurech a dalších menšinách. A na celé pevnině KS Číny pokračuje v zatýkání aktivistů, představitelů náboženské svobody a dalších osob, které se odváží režimu vzdorovat.
Nemůžeme přihlížet tomu, jak KS Číny pokračuje v ohrožování Tchaj-wanu a demokracie jako takové.
Tuto cestu podnikáme v době, kdy svět stojí před volbou mezi autokracií a demokracií. V době, kdy Rusko vede promyšlenou a nezákonnou válku proti Ukrajině a zabíjí tisíce nevinných lidí, dokonce i dětí, je nezbytné, aby Amerika a naši spojenci dali jasně najevo, že se nikdy nepoddáme autokratům.
Když jsem v dubnu vedla delegaci Kongresu do Kyjeva, což byla návštěva nejvyšších představitelů USA v této obléhané zemi, řekla jsem prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že obdivujeme obranu demokracie na Ukrajině a na celém světě, za kterou jeho lid bojuje.
Cestou na Tchaj-wan ctíme náš závazek k demokracii: znovu tím potvrzujeme, že svobody Tchaj-wanu a všech demokracií musí být respektovány.
