Analytici z Moody’s varují: Česko se řítí do dluhové pasti kvůli nezodpovědnému hospodaření

Vláda Andreje Babiše nemá plán, jak zastavit dluhovou spirálu, kterou roztočila svými gigantickými výdaji. V řeči expertů jde o to, že si Česko „nestanovilo žádné významné cíle v oblasti konsolidace“ svých rozkymácených rozpočtů. Uvedla to včera ratingová agentura Moody’s.  Finanční analytici potvrdili deníku FORUM 24, že si vláda Andreje Babiše na finančních trzích půjčuje peníze za nejhorších podmínek ze všech zemí Evropy, snad jedině s výjimkou Rumunska. Je to důsledek nízkého hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky v posledních měsících.

Český státní dluh rychle narůstá a náprava tohoto složitého a nebezpečného stavu připadne podle Moody’s  na příští vládu, která vznikne po parlamentních volbách plánovaných na říjen. Agentura upozornila, že Česko potřebuje nutně strategii pro snížení rozpočtových deficitů a pro stabilizaci či snížení vládního zadlužení. To přitom ale současný český kabinet nedělá a místo toho dále roztáčí spirálu rostoucí zadluženosti.

Moody’s začátkem února potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů půjčovat příslušnému státu či jinému subjektu a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky.

„Varování od Moody´s je první vlaštovka, fiskální konsolidace před 10 lety docela bolela, nyní je situace bohužel horší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Už i Moody’s si všimla, že české veřejné finance nejsou na udržitelné trajektorii. Mít pravdu nikoho v tomto případě nepotěší. Tvrdě za to zaplatíme. Všichni. I ti, kteří marně volají po změně kormidla,“ uvedla na twitteru i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Tabulka publikovaná ředitelem poradenské společnosti Pension Partners Charlieho Billela ukazuje, že Česká republika je na nejhorším místě ze sledovaných evropských zemí, co se týče podmínek prodeje státních dluhopisů. Český stát musí za své půjčky platit věřitelům mnohem horší úroky než ostatní země. Podle analytiků je třeba hledat důvod tohoto stavu ve dvou faktech: na prvním místě stojí nezodpovědná rozpočtová politika české vlády a na druhém místě skutečnost, že ČR nemá euro a spoléhá se na vlastní, méně důvěryhodnou měnu.  

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera sdělení agentury Moody’s není příliš překvapující. „Střednědobé fiskální plány vlády skutečně nejsou ambiciózní a nemají snahu současný trend zvyšování vládního zadlužení dostatečně brzdit. Pokračování tohoto trendu v příštích letech tak logicky povede ke zhoršení ratingu ČR,“ uvedl. Nepříznivý rozpočtový vývoj a odkládání problémů na příští generace bude možné podle něj zvrátit, ale bude k tomu nutná velká politická odvaha vlády vzniklé po letošních volbách. „Koronavirozvá krize je samozřejmě bezprecedentní a je v pořádku, aby vláda ekonomiku podpořila i za cenu růstu zadlužení, není však možné rezignovat na rozpočtovou zodpovědnost i do budoucna,“ dodal.

Ministerstvo financí v půlce dubna uvedlo, že veřejné finance ČR letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření.

Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta.

MF uvedlo, že plánuje komplexní revizi daňového systému, včetně úprav spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a redukce daňových výjimek. Dále plánuje zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížení provozních výdajů ministerstev a státních úřadů o pět až deset procent a racionalizaci dalších agend.

Podle pravidel EU by se za standardní situace neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Národní rozpočtová rada na počátku března v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí uvedla, že by vláda měla připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Česku podle rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP již v roce 2024. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Rada zároveň kritizovala předchozí argument ministerstva financí, že konsolidace veřejných financí bude úkolem vlády budoucí.