Rusové se chystané ukrajinské ofenzivy bojí. Obavy se šíří mezi ruskými jednotkami a bezpochyby i mezi veliteli, jejichž postavení na tom závisí, popisuje analytik se zaměřením na východní Evropu z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví mimo jiné o tom, co bude rozhodovat o úspěchu a neúspěchu ukrajinské ofenzivy, nebo o tom, co by pro další vývoj války znamenal úspěšný atentát na ruského prezidenta Putina.

Od začátku roku se očekává jarní ukrajinská ofenziva. Množí se spekulace, zda už začala, nebo ještě ne. Jak to vidíte vy?

Je důležité si uvědomit, že tahle ofenziva bude jiná než ta, kterou Ukrajinci naplánovali a úspěšně provedli v Charkovské oblasti a také vůči jižnímu křídlu v Chersonu, kde se jim podařilo osvobodit velké části svého území od ruské kontroly. Ten prostor tam byl daleko otevřenější a oni tím, že předstírali, že útočí na jižní křídlo, ale potom provedli zásadní útok v Charkovské oblasti, dosáhli poměrně značného úspěchu.

Dále čtěte

Lipavský: Rusko bude ohrožovat Evropu desítky let. Jeho vedení patří před tribunál, ne do Rady bezpečnosti

ROZHOVOR / Ruské vedení má sedět před tribunálem, nikoli v Radě bezpečnosti OSN. Bohužel dnes Rusko sedí v Radě bezpečnosti…

Teď bude situace vypadat trochu jinak, protože ruské síly se na protiúder připravují a Ukrajinci nebudou mít tak moc otevřené pole. Půjdou do pozic, kde se Rusové připravují, zakopávají a posilují svoji obranu právě kvůli tomu, že narazili na limity vlastního pokroku. Ta situace bude pro Ukrajince složitá. To je asi první věc, kterou je potřeba si uvědomit.

Množí se spekulace, že se Ukrajinci už vylodili na druhé straně Dněpru a že provádějí některé operace, ale může to být zároveň nějaký záměrný zastírací manévr, aby odvedli pozornost a připravili si půdu pro jiné úseky fronty, kde odvedou pozornost ruských sil. Vidíme bezpočet různých teorií, kde ta ofenziva vypukne. K tomu se přidávají i úniky ze strany Spojených států, které také živily půdu pro spekulace.

Je zřejmé, že plány prostě neznáme, a myslím si, že jakkoli se o té ofenzivě hodně mluví a rozhodně se připravuje a je na spadnutí, tak do posledního momentu nebudeme vědět, kde v plné míře propukne a co vlastně z toho jsou nějaké zastírací manévry, co jsou operace, které mají odvést pozornost.

Má Ukrajina nakročeno k tomu, aby ta ofenziva byla úspěšná?

Jestli se to podaří a do jaké míry, je velká otázka. V téhle souvislosti je dobré vidět i to, že i když se Ukrajincům v uplynulém roce podařilo velmi kvalitně provést operaci v Charkovské oblasti, tak v jednu chvíli se museli zastavit, museli přeskupit síly a takříkajíc nabrat dech právě kvůli tomu, aby se jejich snahy nerozplynuly a nebyly nějakým způsobem napadnutelné z ruské strany. Je vidět, že Ukrajinci budou přemýšlet i tímto směrem. Výsledky, které uvidíme, možná nebudou až tak zásadní, jako tomu bylo v minulém roce.

Říkáte, že ukrajinská ofenziva nebude tak rozsáhlá, jako tomu bylo v minulém roce. Někteří analytici ale tvrdí, že půjde o největší hromadný ukrajinský útok.

Tak jsem to úplně nemyslel. Co se týče hmotných sil a lidské kapacity, tak ta operace bude skutečně velmi rozsáhlá. Jestli bude nejrozsáhlejší, je otázka, ale je pravda, že Ukrajinci se na ni velmi dlouho připravují, takže se to určitě nedá vyloučit.

Narážel jsem na druhou stranu i na to, že pokrok možná nebude tak zásadní na ty vynaložené zdroje. Výsledky, které uvidíme, možná nebudou až tak zásadní, jako tomu bylo v minulém roce. Konečný výsledek nemusí být navzdory kapacitám, které do toho Ukrajina vkládá, až tak dramatický, jak by si Ukrajinci přáli.

A co tedy bude rozhodovat o úspěchu či neúspěchu ukrajinské armády?

Myslím, že to bude jednak to, jakým způsobem budou obě strany připraveny a s jakou kapacitou do té operace vstoupí. Vidíme, že se ruská strana do určité míry vyčerpala, když ukončila volným způsobem svoji ofenzivu právě kvůli tomu, že se prostě unavila a síly opotřebovaly.

Teď přichází chvíle pro druhou stranu, která si navzdory tlaku z ruské strany celou dobu proaktivně pěstovala síly, které bude moci vrhnout na bojiště. Určitě to bude, jak říkám, stav bojové připravenosti, určitě to bude i určitá manévrovací taktika, bude to naplánování úderu.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Možná to bude více úderů rozprostřených v různých úsecích fronty tak, aby se podařilo v některých částech frontové linie pozice prolomit. Když jsem mluvil o tom, že se Rusové připravují, tak je naprosto klíčové najít slabiny, díky kterým se Ukrajincům podaří vniknout mezi bojové řady ruské armády.

Naprosto klíčová bude výzvědná činnost. Ukrajinci do toho hodně v uplynulých měsících investovali. Bude to samozřejmě i faktor, který můžeme ovlivnit i my ze Západu, tedy dodávky munice, dodávky zbraní a výcvik ukrajinských sil. Musí být připraveni na to, že se ofenziva povede delší dobu, a musí být dobře zásobováni. Jednotky musí být připraveny na delší konání operace.

Jak zásadní bude výsledek v kontextu celé války?

Výsledek bude zásadní, bude zásadní politicky, bude zásadní také pro Západ. Poslední měsíce opakovaně potvrzovaly, že čím více se Ukrajincům daří, tím víc mají podpory ze strany Západu.

Mluvil jste o tom, že se Rusové zakopávají ve svých pozicích a také se připravují na ukrajinskou ofenzivu. Bojí se z vašeho pohledu toho, co na ně Ukrajina spolu se západními spojenci chystá?

Ano, myslím, že se bojí. Narážel jsem na ofenzivu v Charkovské oblasti, která se kontrole vymkla a došlo tam k chaotickému stahování, kolapsu bojových linií a celých jednotek. To bylo obrovské selhání ze strany ruských ozbrojených sil a je vidět, že mají, řekl bych, panický strach z toho, že to dopadne podobně. Obavy se šíří, jak jsem pochopil, rozhodně i mezi ruskými jednotkami, bezpochyby mezi veliteli, jejichž postavení na tom závisí.

Vidíme to i na celé řadě okupovaných území, včetně například Krymu, o který se v posledních měsících hodně intenzivně bojuje. Dochází tam k prolamování určitých tabu a velkému tlaku, který přichází jak z Ukrajiny, tak například ze strany některých středo a východoevropských států a třeba i členů Evropské unie, kteří otevřeně říkají, že budou Ukrajinu podporovat i v tom, aby znovu získala Krym. I uvnitř Krymského poloostrova probíhají přípravy právě kvůli tomu, aby se situace nevymkla kontrole. I politický apel je tady velmi silný.

Poslední měsíce opakovaně potvrzovaly to, že čím více se Ukrajincům daří, tím víc mají podpory ze strany Západu.

Před pár dny ukrajinské jednotky měly překročit řeku Dněpr u Chersonu na jihu Ukrajiny. Je to jeden z náznaků, že boje o Krym by se mohly odehrát už v letošním roce?

Rozhodně je v ukrajinském zájmu, aby se Krym vrátil na pořad dne. Ještě v průběhu minulého roku bylo naprosto vyloučené, že se Krym stane předmětem samotných jednání. Na začátku byla rétorika úplně jiná. Mluvilo se o tom, že může nějakou dobu zůstat Rusku a Zelenskyj byl ještě v březnu minulého roku otevřený různým scénářům. Pak se to v průběhu podzimu, kdy se Ukrajině zásadním způsobem dařilo vyvracet, zatlačovat a prolamovat ruské pozice, úplně změnilo.

To, že Krym bude jedním ze zvažovaných cílů, je rozhodně pravda. Chersonská oblast je jednou z citlivých oblastí a politická logika hraje roli i na Donbase, kde je zájem ze strany Ukrajiny ukázat, že ne celá administrativní Luhanská a Doněcká oblast je pod kontrolou ruských sil.

Pokud se bavíme o Krymu, tak si myslím, že i údery z minulého roku, například proti Krymskému mostu přes Azovské moře, dávaly tušit, že Ukrajinci na to nejenže nezanevřeli, ale naopak ty operace aktivně připravují. Ruku v ruce s tím, to je už takovým nepsaným pravidlem, jdou represe, které Ruská federace provádí třeba na území okupovaného Krymu.

Ukrajinská tajná služba se v neděli zřejmě pokusila o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina pomocí dronu středního doletu, který nesl 17 kilogramů výbušniny. Věříte tomu, že šlo skutečně o ukrajinskou akci?

Já se přiznám, že to vlastně nedokážu určit. Nedokážu se úplně dobře vyjádřit, jestli za tím skutečně ukrajinské tajné služby stály. Je to určitě jeden z těch scénářů, který by byl pro Ukrajinu nesmírně vyhovující. Na druhou stranu je také vidět, že tyhle operace jsou v poslední době častější.

Dále čtěte

Nový prezident. Je to Babišův konec? A co bude dál? Kupte si knihu Český restart

Česká republika je jiná, než byla před několika měsíci. Máme nového premiéra, ale také prezidenta. Čeští novináři v knize Český…

Spekuluje se o tom, nakolik Ukrajinci měli prsty v nedávných bombových útocích v centru Petrohradu. Jasné je, jak tomu bylo v případě vyhození do povětří auta dcery Alexandra Dugina. Je vidět, že Ukrajinci na ruském území operují. Vždycky se spekuluje o tom, jestli za tím stáli oni, nebo nějaká jiná síla. Karty jsou ale v zásadě otevřené.

Pokud bychom opravdu přijali to, že se jednalo o ukrajinský plán na likvidaci Vladimira Putina, co by úspěch takové operace znamenal pro další vývoj války?

Byl by to obrovský šok. To je také něco, na co spoléhají a o čem se často uvažuje. Z mého pohledu by to byl rozhodně šok pro ruskou společnost. Byl by to určitě i impulz dovnitř ruské elity. Je to něco, co vnímám jako velmi citlivé kvůli tomu, že ruský režim je ještě více personifikovaný, než tomu bylo v minulosti, kdy byly elity posledních 14 měsíců do velké míry marginalizovány a ukázalo se, že nehrají až tak zásadní roli. Úroveň centralismu, koncentrace moci v rukou Vladimíra Putina se ještě více prohloubila.

Odseknutí pomyslné hlavy ruského režimu by bylo bezpochyby obrovským úspěchem a také potenciálem pro destabilizaci, která by Ukrajině mohla dát čas a možná i lepší možnosti dosahovat strategických cílů. Na ruské straně by se musela spustit celá řada vnitřních mechanizmů, které by musely vygenerovat novou hlavu státu, protože tak je zakotven ruský systém, který je ve své podstatě podle ústavy z roku 1993 prezidentský. Byl by to velmi zásadní posun

V pátek do Kyjeva dorazil český prezident Petr Pavel spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Někdy se vtipkuje, že západní představitelé se v Kyjevě střídají jako na kolotoči. Jak na takové návštěvy reaguje ukrajinská společnost? Jsou pro ni podobné návštěvy ještě důležitým symbolem?

Je to symbol. Cesta Zuzany Čaputové byla dlouhou dobu odkládána a to, že i Petr Pavel, člověk, který velmi zásadním způsobem Ukrajinu podporuje, je představitelem České republiky, která má na Ukrajině skvělou reputaci, je určitě něco, co se počítá. Jeho osobnost, ale i jeho chování jsou velmi viditelné a budou na Ukrajině určitě kvitovány. Nemám pochyby o tom, že tahle cesta bude rezonovat velmi silně.