Andrej Babiš nemluvil o deficitu veřejných financí pravdu. Sekl se „jen“ o 100 miliard. Média ho ale  za to „neušlapala“, byl naopak vykreslen jako hrdina. Jak je to možné? 

Současný ministr financí Andrej Babiš publikoval dne 20. 2. 2013 na sociální síti Twitter zajímavý příspěvek:

Kdyby sa v této zemi pořádně vybraly daně, přibude 90 miliard, k tomu se rozkrade přes 100 miliard. Takže máme o 200 miliard míň každý rok.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 20, 2013

Andrej Babiš tyto zveřejněná čísla nedementoval, i když jsou značně absurdní a neměly ani nemají nic společného s realitou. Ač příspěvek vydal s pravopisnými překlepy, neexistují žádné zprávy o tom, že by jeho twitterový účet byl napadený hackery. Naopak. Tyto čísla také zopakoval na přednášce na Vysoké škole ekonomické, které se zúčastnili nejen studenti vysoké školy, ale také vědečtí pracovníci a profesoři.

Ušetřil ministr financí 200 miliard? 

Nyní je to rok, co ministr Babiš pevně drží funkci ministra financí. Chtít po něm uskutečnění většinu proklamovaných předvolebních opatření, tedy úsporu ve výši 200 miliard, kolik sliboval, však není férové. Řekněme, že k uskutečnění těchto „taháků“, kvůli kterým dostal obrovskou voličskou podporu, potřebuje celé volební období. Rok je však dostatečný horizont splnit alespoň polovinu proklamovaného, tedy ušetřit v rozpočtu alespoň 100 miliard Kč. Pro známku dostatečně by dokonce stačilo i splnit čtvrtinu, tedy uspořit 50 miliard Kč.

Ministru Babišovi také k úkolu vyrovnání státního rozpočtu pomáhal výrazný hospodářský růst, který se pro rok 2014 odhaduje na 2,2 % HDP (hrubého domácího produktu). Hospodářský růst zvýšil daňové příjmy o téměř 30 miliard Kč. Znamená to, že pokud by se předložil stejný rozpočet jako v roce 2013, kdy deficit dosáhl 81 miliard, pak by stát v roce 2014 vygeneroval deficit jen ve výši 51 miliard. Se slibovanými úsporami ministra Babiše, které avizoval na VŠE, bychom dosáhli minimálně vyrovnaného rozpočtu.

Babiš se spletl „jen“ o 100 miliard

Jaká je tedy skutečnost a jaký rozpočet nám ministr Babiš předkládá? Skutečnost je naprosto opačná. Deficit nejdříve měl narůst o 19 miliard na 100 miliard, tedy mělo dojít k výraznému zhoršení. Nakonec však dosáhl 77 miliard jen díky vyššímu růstu ekonomiky, než byly původní předpoklady, a kvůli příjmům z prodeje frekvencí. Čistý deficit však narostl. Je nutné podotknout, že slibované úspory ve výši 200 miliard neexistují a ukázaly se zcela jako z říše snů.  Znamená to, že ministr Babiš se ve svých výpočtech sekl přibližně „jen“ o sto miliard Kč.

Takové obrovské seknutí je důsledkem naprosté neodbornosti ministra financí. Jeho předvolební proklamace se ukázaly jako velmi nebezpečný a připomínají populismus Huga Cháveze.

Pořádné vybírání daní v rukou Babiše? Šikana podnikatelů! 

Vraťme se také k tomu, že Babiš kritizoval efektivitu vybírání daní. Jak sám chtěl docílit toho, aby se „pořádně vybíraly daně?“ Například zadržováním vratek daní z daně z přidané hodnoty (DPH). Zadržování vratek DPH ale zcela změnilo zažitou praxi, kdy Finanční správa začala nově aktivně šikanovat podniky a přivedla řadu podnikatelů do existenčních potíží. Zadržování vratek se však ukázalo ve většině případů jako neoprávněné, a stát je tak musel vyplatit vratky v dalších čtvrtletích.

Každopádně ministr Babiš tím podnikatelům, především těm malým a středním, které označil v jednom z rozhovoru jako „prd“, dal jasný signál: Podnikat v České republice už není bezpečné. Hospodářský život do svých rukou berou oligarchové.

Racionalizace státní správy?  Nabere se 3000 úředníků 

Babiš také sliboval racionalizovat státní správu, kde jsou údajně obrovské možnosti úspor. „Přece vlastní firmu, tak o tom něco ví,“ řekla si nejspíše většina jeho voličů. Skutečnost je však taková, že do státní správy přijde 3000 nových lidí s tím, že výrazně zvýšil státním úředníkům platy. Celkově stát utratil o 40 miliard více než v roce 2013.

Obrovským problémem do budoucna je vývoj skladby rozpočtu, kdy dochází k růstu mandatorních výdajů, tedy platů a důchodů, zatímco investice, které mají vyšší multiplikační efekt a velmi výrazně vstupují do tvorby HDP, poklesly.  Zatímco v 2013 roce byl rozpočet na investice 97 miliard s tím, že se proinvestovalo 102 miliard, tak v minulém roce se propadly investice na 76 miliard Kč. Snižuje se také objem peněz na vědu a výzkum.

Média v rukou Agrofertu mlčí, vytváří se represivní prostředí 

V současném mediálním prostředí v České republice najdeme bohužel velmi málo nezávislých médií, které by o obrovském rozpočtovém schodku a předvolebních slibech Babiše informovaly nezávisle. A tak se nelze divit situaci, že v médiích, které patří do skupiny Agrofert, nebo jsou touto skupinou dotovány, nenajdeme žádné srovnání předvolebních proklamací pana Babiše se skutečností. Místo toho najdeme jen mediální mlžení a manipulaci.

Naštěstí situaci v českých médiích se snaží měnit pár odvážlivců či hrdinů, kteří se nebáli jít proti trendu oligarchizace médií. Jejich cílem je poskytování nezávislých informací bez vazby na kapitál, který by byl spojen s dotacemi či politickými rozhodnutími.  Jedním z takových projektů je například server Echo24.cz, který založil bývalý šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek. Server Echo24.cz také se nebojí investigativně pátrat a zveřejňovat i nepříjemné pravdy o současném ministru financí. Co je však varovné, že místo sebereflexe Babiš tomuto serveru veřejně vyhrožoval finanční kontrolou, ke které paradoxně následně skutečně došlo.

Ukazuje to jen na to, že ministr Babiš využívá možnosti finančních kontrol jako nástroj nátlaku a podmanění si mediálního světa. Situace je tak srovnatelná například s některými východními zeměmi, kde se politicky angažují oligarchové, kteří vlastní média a svou mediální konkurenci jsou schopni prostřednictvím tvrdého nátlaku potlačovat.

Jako jednu z dalších hrdinek současné doby lze také označit Sabinu Slonkovou, která odešla jako ředitelka z Mladé Fronty DNES. Podle ní není možné vést nezávisle médium v situaci, kdy ho vlastní politik.

Schodek rozpočtu? Jen malé zmínky 

V českých médiích bohužel najdeme jen miniaturní zmínky o současném schodku rozpočtu a proklamacích Babiše. Jeden z odvážnějšího článku, který analyzoval hospodářské kroky ministra financí Babiše, se také objevil na serveru iHned.cz.

Zde však musíme připomenout, že mediální skupinu Economia vlastní finančník Zdeněk Bakala. Nedávno ministr financí dojednával s panem Bakalou dotování dolu Paskov. Jednání probíhalo za zavřenými dveřmi a Babiš při tomto kroku obešel ministra průmyslu Mládka. Není tedy jasné, k jakým dohodám mezi těmito osobami došlo, Hospodářské noviny tedy nelze nazývat mediální opozicí, spíše naopak.

Smutný je také vývoj v největším českém bulváru Blesk, který koupil Daniel Křetínský, majitel Energetického průmyslového holdingu (EPH) a jeden z nejbohatších lidí v naší republice. Křetínský koupil celou mediální skupinu Ringier Axel Springer (společnost je nyní přejmenována), díky tomu získal nejen masový Blesk, ale také například pravicově-intelektuální Reflex.

Ze strany Daniela Křetínského došlo k této „bezpečností investici“ z logického důvodů: Ministr Babiš několikrát veřejně proklamoval, že prošetří dohody státní společnosti ČEZ s EPH. Babiš ale změnil taktiku, má proti sobě silného soupeře a v podstatě s ním uzavřel dohodu o „neútočení“, která se například projevuje v Blesku tak, že ministr financí je veřejně adorován.

Ve skupině existuje také opozice, která je reprezentovaná především týdeníkem Reflex, tato „opozice“ je však postupně utlumována. Zatímco před rokem byl Reflex časopisem, který se detailně zabýval konáním a aktivitami ministra Babiše a dalších politicky se angažujících lidí, nyní se spíše jedná o okrajové téma. Při současném trendu tak lze předpokládat, že se Reflex bude odklánět od politických témat a zmínky o ministrovi financí už v něm časem nenajdeme.

Zajímavý je také článek, který publikoval server Echo24.cz, který se zabýval zvýšením schodku rozpočtu.

V ČT probíhá mocenský boj 

Smutný vývoj také bohužel probíhá v České televizi. Toto obrovské médium má kolem 3000 zaměstnanců s tím, že se zde střetávají nejrůznější světonázory.  Existují zde dvě hlavní skupiny. Do jedné skupiny lze zařadit idealistické novináře, kteří chtějí nezávislé médium, které plní veřejnou službu, tedy přináší obyvatelům nezávislé informace s tím, že zároveň speciální novináři konají investigativní práci.

Pak je zde další skupina lidí, kteří jsou schopni se přizpůsobit současnému establishmentu s tím, že jim to umožní zachovat si současné pozice nebo šplhat po kariérním žebříčku dále. Bohužel jedním z takových lidí je právě šéf Petr Dvořák, který byl například v minulosti znám tím, že si velmi dobře notoval s prezidentem Zemanem a dokázal mu zařídit popelník, aby se cítil jako doma.

Nyní však jeho propojenost narostla právě s Babišem a bohužel v tomto médiu také najdeme oslavné články, které podporují kult osobnosti současného ministra financí. Jedním z příkladů je článek s názvem Měl jsem co dělat, abych to ustál, řekl Babiš o stomiliardovém deficitu, kde je Babiš podvědomě vykreslen jako hrdina, který utratil méně, než chtěli socialisté. O tom, že oproti roku 2013 čistý deficit narostl, však není žádná zmínka.  Vraťme se však k novinářům, kteří konají investigativní práci v ČT. Velkou devízou tohoto média jsou Reportéři ČT, kteří se několikrát věnovali současnému ministru financí, naposledy jeho obchodům se státním obilím. Bohužel jejich pozice, vzhledem k politickým tlakům, může být velmi snadno ohrožena.

Babiš se sám nachytal na lep 

Ministr financí Babiš mohutně využívá vlastní, ale i dotována média k tomu, aby si zlepšoval svůj mediální obraz. Ukazuje se, že to ale z jeho strany nebyla dobrá investice.  Kritici sice ze skupiny MAFRA odešli nebo byli odejiti, normalizaci a loajálnost svých novinářů si zajištuje jejich přeplácením. Zvyšovat mzdy a udržovat počty novinářů v situaci, kdy klasickým novinám mohutně padá náklad a klesají příjmy z inzerce, je však cestou do hospodářského pekla.

Babiš tak musí každým rokem skupinu dotovat stovkami milionů korun. Reklamní příjmy serverů jsou také zajišťování inzercí skupinou Agrofert, jinak by výsledky byly ještě horší. Není tedy divu, že se Babiš vyjádřil, že místo MAFRY měl koupit raději Ringier. Tato strategická chyba se může ukázat v budoucnu z jeho strany jako fatální.

Je také značně paradoxní, že skladba čtenářů na jednom z nejvýznamnějších mediálních serverů, portálu iDnes.cz, je však podle diskusí v článcích značně „protibabišovská“. Mediální manipulace je tak výrazně obtížnější, než ministr Babiš sám očekával.

Analýzu zakončíme optimisticky s tím, že pozice Babiše rozhodně nebude jednoduchá. Nezávislá, seriózní média budou nadále analyzovat jeho kroky a přinášet další zajímavá zjištění o jeho minulosti. Žijeme v posledních 25 let v systému, kde platí svoboda slova. Považujeme za světovost tuto svobodu ochraňovat a nenecháme si ji vzít od „údajného“ spolupracovníka StB.