Při pohledu na vývoj deficitů státního rozpočtu, růst státního dluhu a celou řadu dalších problémů, které budeme řešit v následujících letech, je jasné, že nás v nadcházejícím období bude opravdu pálit udržitelnost veřejných financí. Ať již bude složení příští vlády jakékoli, bude se muset k této otázce nějak postavit. Už teď by proto udržitelnost veřejných financí měla být jedním z hlavních témat předvolební kampaně, ačkoli aktuálně většinu pozornosti zabírá epidemie koronaviru. Obě vzniklé koalice by se tomuto tématu měly před volbami rovněž aktivně věnovat.
Vláda, která nastoupí po té současné, v jejímž čele stojí Andrej Babiš, to rozhodně nebude mít lehké. A to především z toho důvodu, že zdědí rychle se zhoršující stav veřejných financí a zároveň nutnost řešit dlouhé roky odkládanou penzijní reformu. Ta s problematikou veřejných financí úzce souvisí, protože narůstající deficit důchodového účtu bude veřejné finance dále táhnout ke dnu a zhoršovat jejich stav. Tedy za předpokladu, že se nějaká vláda neodhodlá ke zvýšení věku odchodu do penze nebo k výraznému snížení důchodů.
Oligarcha i pandemie ohrožují svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál
číst článek »V loňském roce dosáhl schodek státního rozpočtu nakonec 367,4 miliardy korun a na letošní rok se plánuje deficit ve výši 320 miliard, který ale s největší pravděpodobností bude mnohem vyšší a po započtení zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů přesáhne 400 miliard korun.
Dalším zásadním ukazatelem je růst státního dluhu, který se ke konci roku 2020 vyšplhal už ke 36,9 procenta HDP. Přitom ještě o rok dříve byl jen 28,5 procenta hrubého domácího produktu. Jde o skokový nárůst, který je třeba brát vážně. Je sice pravda, že v roce 2012 činil státní dluh dokonce 40,8 procenta HDP, ovšem pokud se nyní naše ekonomika bude potýkat s vleklou krizí a jen tak se nevzpamatuje a bude pokračovat rychlé zadlužování, velmi snadno oněch 40 procent překonáme a zamíříme k 50 procentům. Co se týče nominální výše státního dluhu, ta překonala hranici dvou bilionů korun. Na konci roku 2019 to přitom bylo jenom 1,64 bilionu korun.
V tomto kontextu je zjevné, že stav veřejných financí musí být jedním ze stěžejních témat nadcházejících voleb a že právě o něm by se měla vést důkladná předvolební debata. Tuhle problematiku by měly zvedat v první řadě strany, které jsou dnes v opozici, primárně dvě nově vzniklé koalice. A nejenom ji zvedat – měly by přicházet s konkrétními opatřeními a plánem, jak učinit veřejné finance dlouhodobě udržitelné, a to i s ohledem na náš důchodový systém a další výdaje spojené se stárnutím populace.
Odstranění státního dluhu
Je zřejmé, že opoziční strany si naléhavost situace, ve které se ocitáme, uvědomují. Například v koaliční smlouvě Pirátů a hnutí STAN najdeme v tomto ohledu následující: „Finance státu musí být dlouhodobě rozpočtově udržitelné, zadlužení je přijatelné pouze v krizi a při půjčkách na investice s vysokou návratností. Nepřipustíme, aby byla koronakrize zneužita k zadlužování našich dětí tempem půl bilionu za rok. Zvážíme zavedení víceletého financování, aby financované instituce nežily v nejistotě.“
Petr Fiala si klade velký a ambiciózní cíl. Po volbách ale nikdo nesmí pochybovat o tom, že pro něj udělal maximum
číst článek »To je samozřejmě velmi pěkně řečeno. Mnohem obtížnější už ale bude přistoupit k tomu, aby zadlužování bylo skutečně využíváno jen k popsaným účelům, a ne jako běžný nástroj financování státu a veřejných služeb, které poskytuje. Minimálně je však důležité, že koalice Pirátů a Starostů a nezávislých tuhle věc vnímá s patřičnou vážností a přikládá jí nemalý význam.
V dlouhodobém programu samotné Pirátské strany ovšem najdeme ještě výrazně radikálnější formulaci týkající se státního zadlužování a rozpočtových schodků: „Omezení dluhového financování. Naším cílem jsou vyrovnané veřejné rozpočty a odstranění státního dluhu. Stát nesmí ručit za závazky bank a jiných právnických osob. Současný systém emise peněz přes úvěry komerčním bankám nevyhnutelně vede k zadlužování států a obyvatel, proto ho chceme nahradit jinou metodou.“
V situaci, kdy český stát na dluhové financování stále více spoléhá a stává se na něm závislý, znějí tyhle věty bezmála jako utopie. Pokud je Piráti myslí vážně, měli by je doprovodit návrhy konkrétních kroků a strategií, jak chtějí vyrovnaných veřejných rozpočtů a odstranění státního dluhu dosáhnout.
Malý a efektivní stát
Občanští demokraté v této souvislosti hovoří o snižování výdajů státu a sami přišli s návrhy, jak ušetřit 80 miliard již v letošním rozpočtu. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura k tomu před několika dny uvedl: „Věřím, že rozpočet na příští rok už budeme mít v rukou my a podaří se nám konečně zbytečné položky seškrtat. Rozpočtová odpovědnost je jedním z pilířů ODS a rozhodně ho nyní nebudeme opouštět.“
Pavel Šafr napsal knihu o pravdě a lži v českých dějinách. Čtěte o Bílé hoře, vyhnání Němců, o Havlovi i Klausovi
číst článek »Předvolební debata by se měla ubírat právě tímto směrem a jejím předmětem by mělo být, co vše se dá pro lepší stav veřejných financí dělat. Klíčové je, že Občanská demokratická strana i koalice Pirátů a hnutí STAN se shodnou na tom, že chtějí štíhlý stát. Otázka je, jestli se shodnou na tom, co přesně si pod ním představit.
ODS hovoří o malém a efektivním státě, případně o tom, že stát musí zeštíhlit. Koalice Pirátské strany a Starostů a nezávislých pro změnu prosazuje „štíhlý, ale silný stát zejména v oblastech, kde je nezastupitelný“. Myslí to samé, nebo ne? V čem se jejich vize státu protíná a v čem je případně v rozporu? I to by se mělo vyjasnit během měsíců, které zbývají do voleb. To se však může podařit jenom v tom případě, když se této problematice bude v předvolební kampani věnovat dostatečná pozornost.
V každém případě by se však obě koalice měly jasně vymezit vůči politice, kterou v této oblasti předvádí vláda, a to nejenom frázemi o rozpočtové odpovědnosti či dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, nýbrž konkrétními návrhy, co v případě svého vládního angažmá plánují dělat.
