Andrej Babiš – mistr falešného mučednického marketingu

ČTK

Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Politika přitahuje nejen lidi schopné, ale bohužel dosti často i ty všehoschopné. V normálně fungujících zemích mají otevřenou politickou soutěž, která přirozeným způsobem eliminuje choutky všehoschopných latentních diktátorů. Platí zde jistá rovnováha zájmů a politických akcentů, a především transparentní veřejná kontrola politické moci. Klíčovým nástrojem této kontroly jsou nezávislá média.

Vše nasvědčuje tomu, že u nás už tomu tak není. Posouváme se k zásadní deformaci demokracie, k oligarchizaci země, s nezdravou koncentrací moci a nebezpečně tolerovaným střetem zájmů.

Je to Andrej Babiš, který rozmetal politický půdorys liberální demokracie, vítězí silou peněz, silou zastrašování a vydírání, silou falešných iluzí a svou agresivní antipolitikou.

A nejen to – jeho Prchalové (jeden z šéfů Babišova marketingu – pozn. red.) jsou si dobře vědomi stavu věcí a vsadili na velmi účinnou kartu mučednického marketingu.

Mučednický marketing předvedl Babiš se svým týmem i v dopise předsedovi poslanecké sněmovny, v němž prý vyvrací velmi vážná podezření vůči své osobě. Skutečnost je však jako obvykle jiná. Babiš opět kejkluje s čísly. Dělal to po celou dobu své byznysové kariéry a dělá to i jako ministr financí, s drzostí sobě vlastní. A tak není divu, že to tak dělá i jako ohrožený politický druh.

Není neobvyklé, že se viníci pasují do role oběti. Patří to k aktivní sebeobraně, která se také opírá o útoky na jiné, je postavena na odvádění pozornosti a relativizování faktů. Stará a poměrně osvědčená taktika.

Přesně v tomto modelu napsal Babiš i svůj poslední dopis Hamáčkovi.

Jak je u něj dobrým zvykem, jde zase a znovu o selektivní, účelovou a nepravdivou interpretaci jeho predátorského příběhu, který je postaven na manipulacích, na faulech a ranách pod pás nejen konkurentům.

Podívejme se nyní na jeho tzv. argumenty podrobněji a konfrontujme je s realitou, která je dostupná v otevřených zdrojích.

Dluhopisy

Stará vesta, ale tou to všechno nyní graduje.

„Miroslav Kalousek (kdo jiný, že ano) emisemi státních reinvestičních dluhopisů posvětil výklad o nedanění korunových dluhopisů a s korporátními emisemi se roztrhnul pytel“.

Zde je na místě konstatovat, že takových výlupků, jako je Andrej Babiš, jsou v České republice desítky, možná stovky.  Žádný z nich však není ministrem financí – bijcem všech daňových podvodníků a přechytralých optimalizátorů.

„V roce 2012 plánoval Agrofert jenom do chemických podniků investovat v letech 2012–2015 částku převyšující 22,6 mld. Kč“.

Je nutné poznamenat, že Agrofert pravděpodobně nic neinvestoval, investovaly společnosti, jež byly součástí skupiny (dceřiné společnosti Agrofertu).  Agrofert tedy plánoval, ale na financování jaksi zapomněl, neboť registraci dluhopisů získal jen tak tak.  Totiž 28. prosince 2012, poslední pracovní den platnosti zákona, umožňující vydání „nedaněných“ dluhopisů.  Solární elektrárny byly do sítě taky připojovány na Silvestra. Kdo umí, ten umí.

Celková výše emise je 3 mld. Kč. V roce 2013 si Andrej Babiš kupuje dluhopisy za 1,252 mld. Kč, v roce 2014 pak za 250 mil. Kč.  Agrofert potřebuje jen na investice do svých chemických provozů 22,6 mld. „dlouhých“ peněz a najednou polovina emise leží ladem?  To jako Agrofert najednou už nepotřebuje ty dlouhé peníze, na které tak spěchal?  Nebo je to za 6 % příliš drahé a najednou si umí půjčit jinde levněji?

„Jenže úroková sazba vycházela ze znaleckého posudku a nijak se neodlišovala od srovnatelných emisí.“

To je pravda, pohledem do registru dluhopisů najdete i výrazně vyšší sazby.  Ale také nižší, zejména u emisí, které evidentně šly na trh.  Bohuslav Sobotka OKD také prodával na základě znaleckého posudku.  Znalec dnes pravidelně chodí k soudu.  Srovnatelné emise tady také nepochybně jsou a právě na ně by se finanční správa měla zaměřit.  Je tam peněz jako želez pro nás pro všechny (poctivé daňové poplatníky).  Jenom aby bylo jasno.  Průmyslové podniky si na trhu prostřednictvím „zdaněných“ dluhopisů půjčují za 2–3 %.

Profrost

„Společnost Profrost byla založena v roce 2006.  Nikdy by nevznikla bez tehdejšího managementu, se kterým jsem již na počátku uzavřel opční smlouvu, na základě které získal právo na 20% podíl ve společnosti.“

Super, management něco vymyslí a Andrej Babiš za to shrábne nezdaněných 527 mil. (samozřejmě že kupní cena je stanovena na základě znaleckého posudku).  Proč proboha Agrofert (Andrej Babiš) neuzavřel s Andrejem Babišem podobnou opční smlouvu, vždyť ručil Profrostu za úvěry (bez Agrofertu by společnost Profrorost vznikla, ale nikdy by se nerozjela, protože jak známo, není peněz, není lásky).  Mimochodem, na stránkách společnosti stále visí tiskové oznámení z roku 2007, ve kterém se tvrdí, že Profrost je součástí skupiny Agrofert, takže za co jako ty obrovské peníze v roce 2010?

„Současná tržní hodnota společnosti Profrost přesahuje 1 mld. Kč.  Každý, kdo si ve veřejných finančních výkazech této společnosti dokáže najít ukazatel EBITDA (119 milionů v roce 2016), to pochopí.  Kdo nechce pochopit, nepochopí.“

No jasně. Výsledky společnosti Profrost za rok 2016 ve veřejném rejstříku zatím založeny nejsou (to je v pořádku, na to mají ještě čas), takže si ten ukazatel EBITDA bohužel najít nedokážeme, ale co dokážeme, je najít si ukazatel EBITDA Agrofertu za rok 2000.  Ten činil 3,166 mld. Kč.  Andrej Babiš implikuje, že tržní hodnota společnosti je cca 8krát EBITDA, to by v případě Agrofertu bylo 25,328 mld. Kč.  My budeme féroví, a tudíž odečteme dluh společnosti (tak se to zjednodušeně dělá) a dostaneme se na pěkných 21,136 mld. Kč.  Toto je hodnota Agrofertu v roce 2000, jak nám vysvětlil ekonomický mág Andrej Babiš, v roce 2017.  A on si v roce 2000 kupuje 10 % Agrofertu od Spolany za 2,5 mil. Kč.  A v následujících letech si pak dokupuje dalších 55 % akcií Agrofertu, touto optikou v hodnotě přes 10  mld. Kč.  Ten chlap je fakt démon.

V této souvislosti si ale pojďme připomenout ještě jinou pikantnost, na kterou se zapomíná.  Společnost Profrost v letech 2007, resp. 2010, získala investiční pobídku ve formě slevy na dani z příjmů (ano, zase ty daně) v celkové výši 109 940 000 Kč.  Cože to Andrej Babiš v roce 2010 Agrofertu a managementu společnosti prodává?  No přece tu investiční pobídku, kterou bůhví (a Andrej Babiš ví) proč stát Andreji Babišovi poskytl.  Nemohlo by nám ministerstvo průmyslu a obchodu říci, na základě čeho tuto pobídku poskytlo (abychom nemuseli otravovat Andreje Babiše)?

Afeed

„Se společnostmi Afeed to bylo úplně stejně.  Snad s tím rozdílem, že budoucí vývoj hospodaření byl ještě výrazněji lepší, než předpokládalo ocenění.“

Pic kozu do vozu, ani náhodou.  O slovenském Afeedu toho mnoho nevíme (slovenský rejstřík listin není na internetu), o českém Afeedu však ano.  Jestliže Profrost měl v době prodeje běžící výrobu vysokozmraženého pečiva, Afeed neměl vůbec nic. Tedy pardon, asi 5 mil. Kč na účtu.  Kupní cena 59 mil. Kč.  Bez povinnosti platit daň z příjmu.  Nepochybně i zde byl na výši kupní ceny vypracován posudek znalce.

Ale i zde si připomeňme některá fakta, která nám zapadla.  Afeed se „ekonomicky“ rodí v roce 2011 fúzí „prázdného“ Afeedu a odštěpených částí společností ZZN Pomoraví a Navos.  Děje se tak na základě projektů vypracovaných 29. března 2011.  V těchto projektech se uvádí, že 100% akcionářem všech tří společností je Agrofert.  Ale smlouva o prodeji Afeedu Agrofertu byla uzavřena až 2. května 2011.  Zdá se, že nám tady někdo lže.

Příjmy Andreje Babiše

„A pan premiér se pořád obává, že jsem se jako akcionář Agrofertu vyhýbal vyplácení dividend, které podléhají dani 15%.“ „V důsledku toho bylo zdanění těchto příjmů vždy vyšší než 15 %, v některých obdobích vyšší než 30 %.“

Takže aby bylo jasno.  V letech 2008–2012 si Andrej Babiš nechal vyplatit z Agrofertu celkem 1 261 238 344 Kč hrubých příjmů.  V těchto letech byl zaveden strop na sociální a zdravotní pojištění (z příjmů nad 103 880 Kč ročně se pojištění neplatilo), a to jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.  Takže Andrej Babiš z těch zhruba 1,255 mld. Kč zaplatil 1 5 % (na dani z příjmů).  Pokud by tytéž peníze chtěl dostat do kapsy standardní cestou, zaplatil by nejdříve Agrofert 19% daň z příjmů, a potom Andrej Babiš 15% srážkovou daň z dividendy.  Chcete vědět, kolik nás stála tato „daňová optimalizace“ budoucího ministra financí?  Něco přes 200 mil. Kč nezaplacených daní. A včil mudruj.

V souvislosti s příjmy Andreje Babiše si připomeňme některá další fakta.  V roce 2014, tedy v roce, kdy Andrej Babiš k 21. lednu ukončil svá členství v orgánech skupiny Agrofert, aby se mohl 100% soustředit na výkon funkce ministra financí – bijce všech daňových podvodníků.  Nicméně v tomto roce inkasuje od skupiny příjmy ve výši 244 mil. Kč (pro srovnání – 9členné představenstvo Komerční banky za rok 2015 inkasovalo 65 mil. Kč).  Ty samozřejmě zdanil, v tom asi problém není.  Problém je, za co mu ty peníze byly vyplaceny.  Jakékoliv plnění ze strany Agrofertu vůči Andreji Babišovi by mělo mít jasný právní titul.  Pokud by se tento neprokázal nebo byl shledán zástupným, manažeři holdingu Agrofert by se svým konáním pravděpodobně dopustili porušení povinnosti při správě cizího majetku a společnosti by tím způsobili škodu.  V České republice pravděpodobně neexistuje manažer, který by si za rok vydělal přes 200 mil. Kč.  Teda pardon, až na Andreje Babiše.  A to tam ani nemusel chodit, stačilo, že makal z kanceláře ministerstva financí.  Andrej Babiš se pořád ohání, že se mu někdo vrtá v tom, co bylo předtím, než se stal ministrem.  Toto se naopak stalo za jeho ministrování.

V kauze Oleo Chemical, jednoho z úhlavních konkurentů Andreje Babiše v oblasti bioplaiv (taky mu to nechtěli prodat), byli statutárové (a současně vlastníci) společnosti nepodmíněně odsouzeni za údajné fiktivní poradenské smlouvy uzavřené s třetí stranou (tedy nikoliv se sebou samým).  Údajně tunelovali společnost.  V tomto případě Agrofert (Andrej Babiš) zaměstnává Andreje Babiše (občana), který na plný úvazek pracuje na ministerstvu financí (ministr).  A Andrej Babiš dostává asi 138 000 Kč na hodinu (220 pracovních dní po 8 hodinách).  Mimochodem údajná škoda ve výše uvedeném případu byla cca 20 mil. Kč (zdroj: www.lidovky.cz).

Posudky znalce

Andrej Babiš se velice často ohání legálností a posudky znalce.  V roce 2005 Andrej Babiš fúzuje Agrofert (který 100% vlastní) do Agrofertu holding (100% dcera Agrofertu).  Cena akcií Agrofertu? 216 mil. Kč.  Na základě posudku znalce.  Inu, není nad dobrého znalce. V roce 2010 prodal Andrej Babiš Agrofertu akcie Profrostu o nominální hodnotě 1,6 mil. Kč za 527 mil. Kč.  Na základě posudku znalce. Takový znalec je k nezaplacení.  V roce 2011 prodal Andrej Babiš Agrofertu akcie Afeedu o nominální hodnotě 2 mil. Kč za 59 mil. Kč.  Na základě posudku znalce. Znalec je od slova znáti, tady znáti, co se po něm žádá.

Taky vám to hlava nebere?  100 % gigantu Agrofert v roce 2005 nemá ani poloviční hodnotu jako 80 % jedné dceřiné společnosti Profrost (která v roce 2005 ještě neexistovala) v roce 2010.  Neřešte to, jsou na to pochopitelně posudky znalce.

V roce 2000 kupuje Andrej Babiš od Spolany 10 % akcií Agrofertu, jehož vlastní jmění přesahuje 6 mld. Kč, za 2,5 mil. Kč. Světe, div se – bez posudku znalce.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner