Titulek tohoto článku neříká, že by generál Petr Pavel nebyl dobrý kandidát nebo že by bylo jedno, kdo v prezidentské volbě stojí proti Andreji Babišovi. Ale faktem je, že poslední dny a týdny ukazují, že největším soupeřem sám sobě je právě Andrej Babiš.
Je to vlastně zajímavý vývoj. O Babišovi se často hovořilo v souvislosti s údajně geniálním marketingem pod hlavičkou Marka Prchala. Když se člověk podíval blíž, mohl už dávno zjistit, že téměř všechno je hlavně o nekonečných finančních prostředcích, které je Babiš schopen a ochoten do své kampaně investovat. Jenže všechno se zaplatit rozhodně nedá, což se aktuálně ukazuje, když je Babiš v konfrontaci s Pavlem a propadá se do bažiny vlastních lží a nesnesitelných charakterových vlastností.
Babiš ani Okamura nezmizeli. Řekněte jim svůj názor v originálním tričku
číst článek »Každá debata, kterou Babiš absolvuje, je přehlídkou opakováni deseti naučených nesmyslů, kterými se snaží odpovídat na jakoukoli otázku. Zároveň se pokouší nadbíhat proruským voličům, urážet nejsilnější proruskou stranu SPD, vypadat jako státník, ale odmítat závazky, aby se dal zneužívat narativ míru. Tohle ale není možné dělat, aniž by si člověk ve skutečnosti velkou část voličů znepřátelil.
Další, co se nedá penězi vyvážit, je chování. Babiš je nervózní, nepříjemný a agresivní, ačkoli na začátku kampaně slíbil, že přesně takový nebude. Člověka ale jen tak nezměníte. Poslední rolí, kterou si směrem k Babišovi jde s tímto jeho přístupem představit, je role prezidentská. On prostě není prezident, je to ukřičený primitiv, který neudrží myšlenku a který se pouze silou snaží udržet na tématech, která mu poradil jeho tým.
Pak je tu také problém vzdělání. Andrej Babiš poctivě o většině témat vůbec nic neví. V životě nečetl jedinou knihu, nemá žádné kulturní znalosti, neměl odkud čerpat, aby měl nějaký hodnotový systém. Je to úplně prázdný člověk, a i kdyby měl ještě větší majetek a získal ještě víc firem, nic na tom nezmění.
Andrej Babiš by vzhledem k tomu, kolik peněz a energie už boji o Hrad (a nejen o Hrad) věnoval, měl mít víc voličů než jeho přítel Viktor Orbán. Jenže nemá. Velkou většinu těch prostředků je nucen vynakládat na to, aby doháněl svůj vlastní deficit. Musel si za miliardy koupit média, aby docílil toho, že se o něm nebude psát. Pořád platí a platí, a ono se stejně nakonec přišlo na to, jaký je. Protože zaplatit, aby člověk působil jako prezident, nejde. Žádné peníze z vás totiž druhého Masaryka neudělají. I kdyby za vás Prchal napsal dalších dvacet knih.
