Historie má své tragikomické příběhy a bizarní srovnání. Češi, krom defenestrací, znají i příběhy, jak byl první muž země zaskočen ženským výsadkem.

Jedním, který je také zachycen kamerami, bylo, když Marta Kubišová a Iva Janžurová šly přivítat Alexandra Dubčeka, který se právě po invazi v srpnu 1968 vrátil z Moskvy, kam byl odvlečen. Kubišová pak líčila (před patnácti lety v rozhovoru pro iDnes), jak to bylo.

„Když naši vrcholní politici přijeli koncem srpna z Moskvy, tak se říkalo, že jsou možná ozáření. Já jsem v televizi sledovala zástup ženských z různých továren, jak jim nosí kytičky, a pak jsem Ivě (Janžurové) řekla: Víš co? Půjdeme se taky podívat na vlastní oči, jestli je Dubček zdravej, nebo není. Tak jsme koupily kytky a jely za ním, ale to jsem netušila, že tam budou kamery. Bejvala bych se líp oblíkla…

Moc jsem neviděla, protože jsem měla šest dioptrií a nechtěla nosit brejle, aby mě nehyzdily. Tak jsem tu kytku křečovitě držela a nechtěla z ní nikomu nic dát, abych panu Dubčekovi nepředala nějaké vypelichané koště. Najednou Iva řekla: Už je tady! a já ještě skočila do auta pro medailonek s andílkem, který mi kdysi koupili rodiče. Pak jsem mu dala kytičku, otevřela škatulku, a najednou jsem zjistila, že v ní ten medailonek není. Jen jsem vzlykla, že nevím, co se děje – byl tam a už není. Ten záběr si vzaly všechny evropské televize, takže jsem se stala slavnou kalamitkou.

Okamžitě jsem andílka našla na sedadle auta a Dubček ho měl druhý den přidělaného na hodinkách.“

Režim samozřejmě na počin zpěvačky nezapomněl a tak postupně po nástupu Gustáva Husák a v roce 1969 přicházel sílící dohled a nakonec nemohla veřejně zpívat vůbec. Protože by se kontrole mohla vymknout anketa Zlatý slavík, zavedlo se pravidlo, že hlasy se počítají jen tomu, kdo v onom roce vystupoval. A bylo.

To ještě nebyl úplný konec. Kubišové i Dubčekovi se komunisté ještě pomstili tím, že šířili podvržené pornografické fotografie, na kterých je s Dubčekem.

Před šesti lety vzpomínala pro Blesk: „Tehdy přišel Vašek Neckář s tím, že jsem na nějaké porno fotce s panem Dubčekem. Já ale měla naprosto čisté svědomí a měla za to, že jde o nějakou srandu. Až po delší době jsem zjistila, že ta fotomontáž byla cílená akce, aby se na mne dostali a odstavili mě. Vzali mi pas. Ale já si říkala, že německý Polydor mě nedá. Jenže mu začali vyhrožovat, že nepustí ven ani Gotta…“

Režimní manipulátoři ji tak ještě jednou spojili s Dubčekem. Tím samým Dubčekem, o jehož síle a slabosti si můžeme myslet svoje, ale člověk, o kterém Miloš Zeman prohlásil, že se „po*****“. Dubček vstoupil do KSČ za ilegality a účastnil se Slovenského národního povstání. Totéž by se muselo říci i o Ludvíku Svobodovi, který se za února 1948 i po srpnu 1968 zachoval vůči straně a Sovětům velmi loajálně, ovšem bojoval ve dvou světových válkách. Je to s těmi soudy trochu složitější.

Jurodivá Ukrajinka Angelina Diashová je zase jiný příběh. Jako jediné tmavé dítko v obci si od dětství užila svoje a úcta k oficiálním autoritám jí zřejmě nebude vrozená. Stejně tak zřejmě neuvažuje v takových kategoriích, aby posuzovala, jestli tím vlastně Zemana nakonec v křesle nepodrží. Bizarní poměry plodí bizarní činy. Na rozdíl od našich končin jí ale za její další svlékací protesty hrozí roky vězení. Dobrá zpráva pro Zemana je, že si po běloruském diktátorovi Lukašenkovi vybrala za cíl jeho, takže se pomalu dostává do té sféry velkých mužů Východu, kam dlouhodobě směřuje.

Jisté je, že na tom zatím nejsme tak zle jako na Východě, takže protesty by se tomu měly přizpůsobit, aby Ovčáček nedostal zadarmo munici, kterou pak bude hrdinně pálit ze svého Twitteru. My zatím můžeme právem méně expresivně než tato žena říci, že Miloš Zeman se jeví jako oddaný Putinův služebníček. To si musíme vyřešit sami. Tady nepomohou ani ospalí blaničtí rytíři, ani divoženky z FEMEN.