Vladimir Putin FOTO: Úřad prezidenta Ruské federace
FOTO: Úřad prezidenta Ruské federace
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon postihující kritiky režimu, kteří v nepřítomnosti – kvůli emigraci – čelí pronásledování ve vlasti. Zákon okamžitě vstoupil v platnost, uvedla v úterý ruská média. Norma je namířená proti lidem, kteří odjeli z Ruska a které v nepřítomnosti odsoudili podle jakéhokoli článku trestního zákona či podle „politických“ paragrafů v ruské obdobě správního řízení, napsal server Meduza.
Zákon počítá s nejrůznějšími omezeními a postihy. Dotčeným zmrazí účty v ruských bankách, zakáže jim prodávat nemovitosti a dopravní prostředky, využívat portál státních služeb i internetové bankovnictví. Přijdou také o možnost využívat služby ruských konzulátů v zahraničí, nebudou si tak moci vyřídit například nový cestovní pas, ověřit plnou moc nebo využít další konzulární služby. Kritici upozorňují, že právě tato opatření mohou výrazně zkomplikovat běžný život Rusů žijících v emigraci.
Zákon přijali ruští poslanci 22. července, o dva dny později následovalo schválení ruskými senátory.
Ještě během posuzování předlohy dal předseda Státní dumy, dolní komory parlamentu, Vjačeslav Volodin na srozuměnou, že úřady použijí zákon proti kritikům režimu. „Hovoříme o lidech, kteří škodí naší zemi. O extremistech, o zrádcích vlasti. O těch, co se léta snaží udělat vše, aby zničili náš stát. O těch, kteří ospravedlňují nacismus, urážejí naše vojáky a důstojníky. A přitom se schovávají před trestem v jiných zemích,“ řekl Volodin.
Ruské úřady přitom dávají najevo, že za nežádoucí mohou považovat i veřejná vystoupení v zahraničních médiích nebo kritiku války na Ukrajině. Norma se přitom nevztahuje pouze na osoby odsouzené za trestné činy. Dopadá i na lidi potrestané podle některých správních předpisů, které Moskva v posledních letech běžně využívá proti odpůrcům režimu. Patří mezi ně například diskreditace ruské armády, šíření informací označovaných úřady za nepravdivé nebo spolupráce s organizacemi, které stát označil za nežádoucí. Podle opozice i lidskoprávních organizací může zákon dopadnout na novináře, aktivisty, blogery i běžné občany, kteří po odchodu z Ruska veřejně vystupují proti režimu.
Právo zařadit Rusy na takzvanou černou listinu dostávají generální prokurátor a jeho zástupci. Informace následně obdrží ministerstvo vnitra, tajná služba FSB, centrální banka i další státní instituce, které budou jednotlivá omezení vykonávat, napsal server The Moscow Times. Podle právních expertů je rozsah sankcí natolik široký, že se prakticky blíží situaci, kdy je člověk fakticky zbaven možnosti využívat většinu práv spojených s občanstvím, přestože o něj formálně nepřijde.
Podle zákona vznikne jednotný registr osob, na které se budou omezení vztahovat. Jakmile bude člověk na seznam zařazen, jednotlivé státní instituce i banky budou mít povinnost vůči němu automaticky uplatňovat všechna stanovená omezení. O zařazení budou informovány mimo jiné ministerstvo vnitra, FSB, centrální banka či notářská komora.
Zákon zbaví prakticky všechny, koho postihne, jakékoliv možnosti zachovat si spojení s Ruskem, usoudil právník Sergej Markov. Podle opozičního politika Andreje Pivovarova není úkolem zákona trestat emigranty, ale především zastrašit lidi v Rusku i ty, kteří žijí v zahraničí. „Je to ukázka toho, co se jim může stát, pokud dají rozhovor nezávislým médiím, pokud budou kritizovat režim anebo řeknou pravdu o válce. Je to další pokus zacpat lidem ústa,“ řekl před časem serveru BBC News.
Nový zákon navazuje na další opatření přijatá v posledních měsících. Už na konci května ruští poslanci schválili normu, která od 1. září umožní zabavovat majetek Rusů žijících v zahraničí za některé správní delikty, mimo jiné za diskreditaci armády nebo šíření informací, které úřady označí za nepravdivé. Podle právníků jde o další krok Kremlu ve snaze zvýšit tlak na politické emigranty, nezávislé novináře, aktivisty a další kritiky režimu žijící mimo Rusko.
