Petr Pellegrini, Robert Fico, Andrej Danko FOTO: Úřad vlády SR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády SR / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Na první pohled se nám musí zdát, že premiér členského státu Evropské unie a NATO se normálně zbláznil. Šéf slovenské vlády a Směru – sociální demokracie Robert Fico mluví o ukrajinských nacistech, nepochopeném Putinovi, militarizaci Západu a povolávání slovenských vojáků na frontu. Na druhý pohled však vidíme politika, který se vyznačuje mnoha patologickými rysy, ale nepříčetnost to skutečně nikdy nebyla. Fico mobilizuje vystrašené a dezorientované Slováky z jiného důvodu.
Robert Fico přes víkend šokoval nezainteresované politiky, novináře a veřejnost hned dvakrát. Nejdřív zopakoval všechny svoje šílené mantry o ukrajinských nacistech na Donbasu, kteří donutili k vojenskému útoku Vladimira Putina, o oklamaném ruském prezidentovi a o zabíjení Slovanů, které podporuje Západ. Nic nového na Východě, toto tvrdí Fico už několik měsíců, a i díky těmto konspiracím vyhrál parlamentní volby, jenom si teď vysloužil větší pozornost a shrnul pod jedním leitmotivem: vraha sice přehlížím, ale ta oběť si tu agresi vlastně zasloužila. To však nebylo zdaleka všechno.
My svoje syny nedáme!
Když jeho provokace uspěla a okolní svět se začal předhánět v kritických reakcích, Fico zneužil aktuální setkání předních evropských lídrů na summitu o bezpečnosti v Paříži. Ještě v předvečer summitu, svolaného francouzským prezidentem Emanuelem Macronem, stihl šokovat a vyděsit své publikum na sociálních sítích prohlášením o chystaném zbrojení Západu a srdceryvným vzkazem, že ani možná ztráta premiérského křesla ho nedonutí poslat ani jediného slovenského vojáka na Ukrajinu. Lidi mu to doslova zhltli i s emocionálním navijákem a sociální síť slovenského premiéra se zaplnila vlnou soucitu s Robertem Ficem a masovým zvoláním „my svoje syny a dcery do války nepošleme“.
Zkušený čtyřnásobný premiér přitom zcela jistě ví, že bez souhlasu národní vlády a národního parlamentu se žádná členská země NATO do vojenského konfliktu zapojit nemůže. Rovněž mu je jasné, že nikdo nebude v Paříži chystat a vyzbrojovat mezinárodní vojenské kontingenty, které vyšle na pomoc Ukrajině. Ne, evropští členové aliance budou muset přehodnotit strategii, rozsah a rychlost pomoci Ukrajině, ale Vladimir Putin se protiofenzivy slovenských armádních jednotek skutečně obávat nemusí. Stejně jako Putinem chválený vlastenec Fico, kterému ve skutečnosti naskakuje husí kůže z něčeho úplně jiného. Mráz však pro tentokrát nepřichází z Kremlu, Kyjeva, nebo Paříže. Fico se bojí toho, co se děje v Bratislavě.
Nejlepší kandidát Fica a Babiše
Nejlepším kandidátem na nového slovenského prezidenta pro Roberta Fica (připomeňme, že i pro Andreje Babiše) je předseda slovenského parlamentu a šéf druhé nejsilnější vládní strany Hlas – sociální demokracie, Peter Pellegrini. Právě Pellegrini představuje ve skutečnosti jediný personální a programový rozdíl mezi Směrem a Hlasem, právě Pellegrini ztělesňuje v blížících se březnových prezidentských volbách pro voliče populistických, nacionalistických a extremistických stran někoho jako Roberta Fica s lidskou tváří. Proto má v průzkumech veřejného mínění jasně našlápnuto do druhého kola prezidentských voleb, kde by měl zatím s převahou porazit jediného vážného protikandidáta – exministra zahraničních věcí ve vládách Igora Matoviče, respektive Eduarda Hegera, kandidáta liberální a umírněné části konzervativního spektra, Ivana Korčoka.
Útěk do prezidentského paláce
Ano, je to tak, první kolo je rozhodnuté, postoupí Pellegrini a Korčok, druhé kolo prezidentských voleb má však veliký otazník. Vládní novela trestního práva, která by už za pár týdnů měla (preventivně) amnestovat stíhané oligarchy a zločince všeho druhu, snižuje práva poškozených v trestním řízení a původně zkracovala promlčecí lhůty pro vraždy a znásilnění, silně poškozuje Pellegriniho v průzkumech veřejného mínění. Pro něj je funkce prezidenta vysněným útěkem ze smrtícího koaličního objetí silnějšího Směru, pro Fica znamená volba Pellegriniho strategické vyřazení nejsilnějšího soupeře a bývalého zrádce z politické hry a jedinečnou šanci ovládnou elektorát a značku Hlasu – sociální demokracie. Tematizace novely trestního řádu a zejména znásilňování žen však oslabuje Pellegriniho a jeho přirozené ženské voličské zázemí v řadách Hlasu, Směru a stále ještě váhajících příslušníků početné maďarské menšiny.
Cesta k totální moci
Fico musel změnit strategii a odklonit pozornost od brutální a kontroverzní novely trestního zákona k tematice, která spojuje a spolehlivě mobilizuje slovenské levicové populisty, extremisty a nacionalisty všeho ražení. A tak jim nabídl válku na zlé Ukrajině s ještě horší pomocí Západu. Fico se tak pasuje do role falešného zachránce slovenských synů a dcer, získává tím body na domácí scéně (nikomu jinému totiž tahle videa nejsou určena, bez ohledu na přirozené pohoršení českých a západních politiků) a jeho favorit Pellegrini se tak může jako posel míru na Ukrajině a obdivovatel statečného slovenského člověka vymezit vůči prozápadnímu a proatlantickému Korčokovi. Pellegrini se odporoučí do vysněného prezidentského křesla a Ficovi se bez jeho slabého, ale jediného oponenta ve vládní koalici definitivně uvolní cesta k totální moci na Slovensku.
Hra na mesiáše
Fico si už poměrně dlouho hraje se svými voliči a zatím mu na to nepřišli. Sliboval jim „ani náboj pro Ukrajinu“, ale zapomněl doplnit, že materiální, humanitární a vojenská (skrze komerční sektor na Slovensku) pomoc Ukrajině bude pokračovat. Útočil na Ukrajinu jako na nejzkorumpovanější zemi v Evropě, ale zapomněl připomenut, že v Užhorodu podepsal Ukrajincům neuvěřitelné memorandum o územní celistvosti a nedotknutelnosti Ukrajiny. A teď vzkazuje tomu zlému Západu, že do války na Ukrajinu nepošle ani jednoho jediného slovenského vojáka, ačkoli zapomněl zmínit, že to od něj bez souhlasu jeho vlády a „jeho“ parlamentu nikdo ani požadovat nemůže.
Boj o poslední pevnost
Skutečným cílem je dobytí poslední opoziční pevnosti a definitivní odstranění Petra Pellegriniho z velké politiky do paláce, kde může slavnostně a bez mocenských ambicí mluvit o klidu pro Slovensko. Všichni budou spokojení, Fico i Pellegrini. A běžní Slováci? Ti se zatím můžou nechat děsit vymyšlenými nočními můrami o válečné mobilizaci, do které je podle potřeby občas povolá Fico.
