V uprchlické otázce jsme tak zásadoví, až jsme poněkud trapní. Stop stav ministra Chovance a Babišovo heslo „ani jednoho ilegálního migranta“ je ukázkou dogmatického fanatismu.
Ta Babišova věta zněla: „Trvám na tom, že žádného ilegálního migranta z Itálie ani odjinud nevezmeme.“
Hloupost takového vyhlášení spočívá v tom, že kategorie migrantů, kteří pomoc potřebují, jsou ze své podstaty právě ti „ilegální“ příchozí. Ti, kdo utíkají z oblastí různých pohrom, odejít a někam přijít většinou ani legálně nemohou. Pokud Babiše, Zemana a Chovance napadá, jak by to měli dotyční udělat, ať dají vědět.
Prezident Donald Trump rozhodně není znám jako nějaký příznivec uprchlíků. Vede kvůli tomu vleklý spor s Mexikem a také uvnitř americké politické scény. Teď ovšem jeho administrativa uvažuje, že tisícům Venezuelanů, kteří do USA uprchli před krizí ve své zemi, udělí takzvaný dočasný ochranný status.
Trump důrazně kritizuje situaci ve Venezuele a nejradši by napomohl tomu tamní vládu Nicoláse Madury, která zemi do bídy dovedla, odstavit od moci.
„Spojené státy dočasný ochranný status udělují lidem ze zemí zasažených přírodními katastrofami nebo válečnými konflikty. Umožňuje jim ve Spojených státech zůstat do doby, než se situace v jejich vlasti zlepší. Trumpova vláda tento ochranný program pro občany některých zemí ukončila, ale na otázku, jak to bude s jeho rozšířením na Venezuelany, odpověděl šéf Bílého domu, že ‚to velmi vážně zkoumáme‘. (ČTK)
Trump může mít samozřejmě různé motivy a jedním z nich může být, že toho Madura skutečně nemá rád a líbí se mu, že mu to může dát nějak najevo. Ovšem lepší takové motivy než žádné. Ani do této fáze redukovaného humanismu jsme však u nás ještě nedospěli.