Zatímco se hnutí ANO a ČSSD přetahuje, kdo si přivlastní úspěchy společné vlády, realita je syrovější. Aktuální bilance státního rozpočtu za leden až únor je nejhorší od roku 2011. Ekonomika brzdí, klesají příjmy státu a prudce stoupají výdaje. Zlaté časy pro vládu končí.

[ctete postid=“237088″ title=“Utajený plán Schillerové: Zvýšit zdravotní odvody firmám, zaměstnancům a živnostníkům“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/02/Schillerová-Vojtěch-385×230.jpeg“ excerpt=“Žádná sleva není zadarmo. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje nižší přímé “ permalink=“http://forum24.cz/utajeny-plan-schillerove-zvysit-zdravotni-odvody-firmam-zamestnancum-a-zivnostnikum/“]237088[/ctete]

Nevzrušivý průběh sjezdu ČSSD, která se poplácala po zádech a ujistila se, že vstup do vlády s hnutím ANO je to nejlepší, co mohla udělat, částečně narušila mediální přestřelka. Sociální demokraté představili svoje údajné úspěchy ve vládě stavbou domečku z kostek, což vyvolalo nesouhlasné reakce z koaličního tábora.

Přivlastňují si naši práci

„Všiml jsem si, že někteří členové ČSSD si přivlastňují naši práci a úspěchy naší společné vlády,“ reagoval na toto počínání Andrej Babiš pro server Novinky. Hlavně mu vadilo, že si čerstvá posila vedení sociální demokracie Jana Maláčová přisvojila „rekordní“ navýšení důchodů o 900 korun.

„Současná paní ministryně na důchodech žádnou zásluhu nemá, protože v té době ministryní nebyla,“ uvedl premiér a neopomněl zdůraznit, že jde o zásluhu jeho první jednobarevné vlády. Bagatelizoval i vliv dalšího nového místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka, který na sjezdu označil za úspěch prosazování sebevědomé zahraniční politiky.

„Zahraniční politiku má na starosti především premiér, ten jezdí na Evropské rady a nejvyšší jednání,“ zdůraznil Babiš. „Doufám, že se po sjezdu začnou kolegové Maláčová a Petříček intenzivně věnovat svým rezortům s cílem ušetřit, protože jsem měl dojem, že si před sjezdem ze svých ministerstev dělali hlavně PR agenturu,“ rýpnul si.

Propad o 45,7 miliardy

Úspory budou skutečně nezbytně nutné, ale týkají se všech členů vlády. Téhož dne totiž ministerstvo financí zveřejnilo aktuální únorovou bilanci státního rozpočtu. Je nejhorší za posledních osm let, od doby ekonomické krize. Rozpočet se meziročně propadl o 45,7 miliardy korun do schodku 19,9 miliardy korun.

Nikoli náhodou premiér těmto údajům, na rozdíl od sjezdu ČSSD, nevěnoval ani slovo. Svůj facebookový profil raději zahltil fotografiemi z návštěvy Národní galerie a jednáním s ředitelem pařížského Centre Pompidou Sergem Lasvignesem.

Samotné ministerstvo financí přiznává, že největší vliv na tento výsledek měl meziroční růst výdajů o 33,9 miliardy korun. Na tom mělo největší podíl pokračování ve zvyšování platů ve státní správě (několikanásobně převyšující inflaci) a sociálních dávek. Ty stouply o 11 procent především díky zmiňovanému růstu důchodů nad rámec zákonné valorizace.

Druhým významným důvodem je celkový pokles příjmů, ke konci února nižších o 11,8 miliardy korun. Vysychá proud závěrečných plateb z evropských fondů u starších projektů, které spolu s celkovým objemem investic, nižším než za předchozích vlád v době krize, významně vylepšovaly bilanci Babišových státních rozpočtů. Chybět tak budou desítky miliard korun.

Daní se vybírá méně

Neblahý je však i vývoj daňových příjmů, které v téže době meziročně klesly o 1,5 miliardy korun. Zaráží to především u DPH, považované za klíčový pilíř daňové soustavy, jejíž výběr je nižší o 4,4 procenta.

Premiér Babiš přitom vyhlásil boj karuselovým podvodům, zavedl nové byrokratické nástroje typu EET, kontrolních hlášení, zpřísněných sankcí a postupů Finanční správy, výrazněji nesnížil pravicovou vládou přechodně na tři roky zvýšené daně kvůli rozjezdu jím zrušené důchodové reformy a výsledek tomu letos zatím neodpovídá. O 7,9 procenta poklesl i výběr spotřebních daní.

Obrat ve vývoji hospodaření státu prognózují i ekonomičtí experti. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové končí série let, kdy státní rozpočet končil lépe, než byl plánován. Letošní schválený schodek ve výši 40 miliard korun se podle ní podaří dodržet jen tehdy, bude-li vláda šetřit. Musí s tím ale začít hned, což bude velmi složité.

Rizikové faktory

Jaká jsou hlavní rizika do budoucna? Odpadnou mimořádné příjmy z minulosti a slábnoucí výběr hlavních daňových položek odpovídá sestupnému trendu české ekonomiky, navázané na globální vývoj.

Andrej Babiš sice hovoří o úsporách a ministryně financí Alena Schillerová žádá členy vlády, aby ušetřili 25 miliard korun, ale příliš si od toho slibovat nelze. Především plán propustit 10 procent státních úředníků po letech jejich skokového navyšování narazí na realitu. Stěží ho splní i samotná Schillerová, pokud nepůjde o čarování s neobsazenými tabulkovými místy.

Vláda je antireformní a nechce příliš slyšet o osekávání zákonem stanovených mandatorních výdajů. Naopak je chce nadále razantně navyšovat. Po slevách v dopravě jsou na stole obědy školáků zadarmo, růst rodičovského příspěvku o 11 miliard korun a důchodů znovu o 900 korun, tedy o 33 miliard.

ČSSD překypuje snahou získat zpět voliče, které jim přetáhlo hnutí ANO. Proto tolik sází na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, která prosazuje růst sociálních dávek o další desítky miliard korun. Kde na to vzít peníze, příliš neřeší.

Pod kotel přitápějí i Středulovy odbory, žádající současně skokové navyšování mezd, kratší pracovní týden a delší dovolenou. Všechno na vrub podnikatelů, jejichž už tak narůstající problémy je nijak netrápí. Podporu jim v tomto nátlakovém boji avizují nejen sociální demokraté, ale i komunisté.

[ctete postid=“237244″ title=“Novákovou potápějí výroky k drahým datům. Proč ji brání prezident Zeman?“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Nováková-Marta-385×230.jpeg“ excerpt=“Nad ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou se stahují mračna. Potápějí ji “ permalink=“http://forum24.cz/novakovou-potapeji-vyroky-k-drahym-datum-proc-ji-brani-prezident-zeman/“]237244[/ctete]

Koaliční neshody lze očekávat i ve způsobu posilování příjmů, přičemž zvyšování daní už připouštějí všichni. Babiš chce mimo jiné revolučně a riskantně zvýšit všem zdravotní odvody o zhruba 80 miliard korun, výměnou za zrušení plateb za nevýdělečné státní pojištěnce (děti, senioři, nezaměstnaní) a nižší přímé daně. ČSSD naopak vytrvale a neúspěšně prosazuje zavedení sektorových daní, zejména v bankovnictví.

Nikdo dnes neřeší, kde vzít do roku 2022 snových 1,2 biliónu korun na realizaci Babišem loni vyhlášeného megalomanského Národního investičního plánu, neústrojně spíchnutého po výjezdech menšinové vlády ANO do regionů.

Negativní vlivy mohou přijít i ze zahraničí. Jen tvrdý brexit by se projevil dalším snížením rozpočtových příjmů o 15 až 20 miliard korun.

Signály neberou vážně

Všechny sliby mají své meze, což v případě Babišova týmu platí dvojnásob. Hnutí ANO se do značné míry přetahuje s ČSSD, ale i s KSČM, o podobný typ voličů, sázejících na silnou roli státu a štědré sociální systémy bez ohledu na to, kdo je v budoucnu zaplatí. Proto pokračuje boj o voličské hlasy, o sliby, kdo nabídne víc, a o zásluhy, kdo tyto sliby prosadí nebo si je mediálně přisvojí.

Lze se proto důvodně obávat, že Babišova vláda, opřená o komunisty, nebude přes „spořící“ rétoriku brát množící se varovné signály uvnitř ekonomiky příliš vážně. Únorová bilance státního rozpočtu je dalším v řadě.