Hnutí ANO si nemůže dovolit přejít prezidentské volby, mělo by mít svého kandidáta, případně aspoň někoho podpořit. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem to v neděli řekl místopředseda hnutí a šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček. Zda by mohl kandidovat on, si rozmyslí, je to podle něj velká „debata se sebou samým“. Bývalý prezident Miloš Zeman řekl Mladé frontě DNES (MfD), že podle jeho názoru by byl Vondráček optimálním kandidátem.

Češi si půjdou budoucí hlavu státu vybírat počátkem roku 2028. Prezident Petr Pavel zatím pouze opakovaně naznačil, že opětovnou kandidaturu zvažuje. Definitivně se chce rozhodnout příští rok.

„Myslím, že bychom měli postavit svého kandidáta, nebo alespoň mít jasně řečeno, že tohoto podporujeme, a ne se jenom dívat na to, kdo se přihlásí a pak se budeme bavit s tím, kdo následně vyhraje. V takové pozici hnutí ANO není,“ řekl v neděli Vondráček.

Dále čtěte

Bude první, koho jeho nácci naloží do deportačního vlaku. Exministr naložil Okamurovi, přidal varování

Na jeho místě bych se každý den podíval do zrcadla, vzkázal místopředseda občanských demokratů a bývalý ministr životního prostředí Pavel…

Na dotaz, zda má ambice být kandidátem hnutí ANO do prezidentských voleb, uvedl, že to je na velkou debatu se sebou samým, zda by „do toho šel“. „Až si to vyříkám já jako vevnitř Vondráček s Vondráčkem, kdy bych byl připraven,“ odpověděl na dotaz, kdy se chce rozhodnout. Později uvedl, že o své eventuální kandidatuře teď nepřemýšlí a Zemanovu podporu bere od někdejšího prezidenta spíš jako přátelské gesto.

„Samozřejmě mám zájem, aby tam (ve funkci prezidenta) seděl někdo, kdo umí to politické řemeslo, kdo je mi názorově bližší,“ dodal.

„Je zcela zřejmé, že pokud vládní koalice nepostaví vlastního kandidáta v příští prezidentské volbě, bude prezidentem Petr Pavel. Podle mého názoru by optimálním prezidentským kandidátem byl Radek Vondráček,“ řekl MfD před několika dny Zeman.

Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení) v pořadu Poledne s Moravcem uvedla, že prezidentskou volební kampaň spustila vláda, která označila Pavla za lídra opozice. Je podle ní potřeba respektovat, že prezidenta zvolila většina občanů. Pavel podle ní vykonává funkci korektně a dobře.

Vztahy mezi prezidentem a současnou vládou se vyostřily na začátku letošního roku. V lednu Pavel zrušil plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů poté, co se ani po hodinovém odkladu nedostavili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kteří byli na jednání vlády. Následně se společná jednání nejvyšších ústavních činitelů neobnovila a komunikace mezi Hradem a vládou se omezila především na přímá jednání prezidenta s premiérem.

Dále čtěte

„Koryta jsou víc než principy,“ kritizoval Vondra účast Motoristů ve vládě. Gregor nesouhlasil

Jaká je budoucnost Česka, jakým bezpečnostním výzvám čelí Evropa a daří se vládě plnit předvolební sliby? O tom debatovali v…

Rozpory mezi oběma stranami následně prohloubil spor o vedení české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Pavel také v červenci vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů.

Pavel byl zvolen prezidentem v přímých volbách v lednu 2023, ve druhém kole porazil šéfa ANO Andreje Babiše. Pětiletý mandát vykonává od inaugurace v březnu 2023. Podle ústavy nemůže být nikdo zvolen víc než dvakrát za sebou.

Babiš začátkem července vyloučil, že by příště proti Pavlovi kandidoval. Letos v lednu na volebním sněmu ANO řekl, že debata o možném společném nominantovi do prezidentské volby by měla začít na začátku příštího roku.