ANO pokračuje v tlaku na Českou televizi a Český rozhlas. Zkouší to přes důchodce

Generální ředitel České televize Petr Dvořák (ČTK/Kamaryt Michal)

Generální ředitel České televize Petr Dvořák | FOTO: ČTK/Kamaryt Michal

Když to nejde na přímo, zkusíme to bokem. Snahy o zkrocení a ovládnutí veřejnoprávních médií skrze radní typu Lipovská, Veselý, Matocha, Žantovský, Foltán či Kňourek politikům z ANO a SPD zatím nevyšly. Je tu ale další nápad: koncesionářské poplatky by nemuseli platit starobní a invalidní důchodci.

Nápad odkoukaný na Slovensku, kde úspěšně komplikuje život tamnímu rozhlasu a televizi, sice kvůli rozložení sil ve sněmovně nyní těžko projde, přesto je dobré tyhle snahy o další podříznutí financování veřejnoprávních médií sledovat.

(Týdeník FORUM)

Jde o další populistické gesto, snahu nadbíhat voličům a pokus dlouhodobě veřejnoprávní média vyhladovět a tlačit je tím k budoucí závislosti na státním rozpočtu – de facto k zestátnění a snadné kontrole a službě politickým zájmům.

Desetikoruna proti tisícovkám

To, že jsou důchodci od poplatků osvobozeni, je problém. Důchodců je stále více a koncesí tedy stále méně. Takže musí být smlouva se státem a z toho plyne napojení na stát,“ popisuje realitu ředitel Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) Luboš Machaj.

Jen za rok 2020 kvůli široce odpouštěným poplatkům vznikla v rozpočtu slovenských veřejnoprávních médií díra ve výši 11 milionů eur (přes 250 milionů korun).

I v Česku se nyní skupina poslanců opozičního hnutí ANO snaží ve svém návrhu novely zákona argumentovat svým lidumilstvím. Tedy potřebou snížení životních nákladů zranitelných skupin obyvatel“ (připomeňme, že výjimku z hrazení poplatků mají už nyní domácnosti s příjmy pod 2,15násobkem životního minima).

S odhadem dopadů do rozpočtů veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu se sice předkladatelé novely neobtěžovali, šlo by ale jistě o více než miliardu korun. Jen starobních důchodců bylo k červnu 2022 podle České správy sociálního zabezpečení 2 363 406 (od 2008 nárůst o 300 tisíc); a toto číslo v horizontu dalších čtyřiceti let překoná třímilionovou hranici.

()

Poplatek za rozhlas vyjde na 45 Kč měsíčně, televize na 135 Kč. V součtu je za to dnes tak jeden oběd v restauraci. Nebo tři plzně. Nebo krabička cigaret… I když tedy nejde o nic likvidačního, v možném zvýšení koncesionářských poplatků vidí problém i stávající vládní koalice, jakkoli sama původně slibovala, že „zajistí financování veřejnoprávních médií“. Teď od toho trestuhodně couvá.

Jak řekl ministr kultury Martin Baxa v rozhovoru pro týdeník Euro, vláda si nyní nedovolí přijít s návrhem na zvýšení koncesionářských televizních a rozhlasových poplatků: „Je těžké lidem říkat, že patnáct dvacet korun pro ně nic není.“

Jenže to tak je: není. Dobře se to dá ukázat právě na příkladu důchodců, kteří by teď snad neměli mít na ono – byť jen teoretické – zvýšení poplatků a jež by ANO (coby svou klíčovou voličskou skupinu) chtělo tak chránit.

Jistě, všeobecné zdražování nyní pociťují všichni, podle čerstvého průzkumu Median je to 94 procent Čechů, ale jen v době, kdy se televizní poplatek zvyšoval naposledy – před 14 lety (!) – se mezi lednem 2008 a lednem 2009 důchody zvyšovaly třikrát: o 350 Kč, o 470 Kč a do třetice o 330 Kč, celkem tedy o 1150 korun – měsíčně. Výše rozhlasového poplatku se nezměnila dokonce od roku 2005.

Jak postupně rostl průměrný důchod v Česku 

Český statistický úřad / se souhlasem
FOTO: Český statistický úřad / se souhlasem

Jen letos se důchody zvýšily už třikrát – v lednu, v červnu a v září. A od ledna 2023 zase – průměrná penze by měla vzrůst díky valorizaci o dalších 825 korun. Navíc se od ledna začne vyplácet bonus 500 korun za vychované dítě.

Šilhání po neliberální demokracii

Důchody tak s přehledem předhánějí inflaci. Což se o rozhlasových a televizních poplatcích rozhodně říct nedá. Mezi lety 2008 -2021 kumulovaná míra inflace dosáhla 28,4 %. O tolik se tedy reálně propadly příjmy na výrobu rozhlasového a televizního vysílání, jakkoli nominálně zůstávají stejné – zhruba sedm miliard u ČT a 2,3 miliardy u ČRo.

Tabulka inflace v České republice za roky 2008–2021

Český statistický úřad / se souhlasem
FOTO: Český statistický úřad / se souhlasem

Hlavními konzumenty veřejnoprávního vysílání jsou navíc starší lidé. Jak ukázal červencový průzkum Eurobarometru, který zkoumal návyky občanů EU v oblasti médií, největší důvěra panuje právě ve veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice.

Pokud vnímáme veřejnoprávní média jako přirozenou protiváhu k dezinformační smršti různých obskurních webů, jejichž vliv na společnost je vyšší, než si obvykle myslíme, měl by se tento postoj zhmotnit v navýšení poplatků – těch pár desetikorun měsíčně za to stojí.

Důvěra v média v EU podle průzkumu Eurobarometr

Evropský parlament / Eurobarometr / se souhlasem
FOTO: Evropský parlament / Eurobarometr / se souhlasem

Pro 75 procent respondentů – s převahou těch starších 55 let – zůstává televize hlavním zdrojem informací.

Důvěra (a očekávání pravdivých zpráv) ve veřejnoprávní média je v Česku dokonce těsně nad průměrem EU (V ČR 50 %, průměr EU je 49 %).

A rozhodně není náhoda, že naopak nejhůře jsou na tom v Evropě ty země, kde si původně veřejnoprávní média zestátnila momentálně vládnoucí garnitura, jež se zhlíží v „neliberální demokracii“: v Polsku a Maďarsku státní televizi důvěřuje sotva čtvrtina občanů.

Stejně tak není náhoda, že strany jako ANO a SPD (nejen) ve vztahu k tuzemským veřejnoprávním médiím pošilhávají právě směrem k Orbánovi a Kaczyńskému.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články