Sněm hnutí ANO 12. 2. 2022 FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se souhlasem autora
Babišovo hnutí ANO si v sobotu zvolilo nové vedení. Jeho součástí se nově stali i bývalý ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, který obsadil post prvního místopředsedy, a šéfka poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová, která nastoupila na pozici řadové místopředsedkyně. Babišovo uskupení se tak postupně připravuje na prezidentskou kandidaturu svého předsedy a na jeho případný odchod z čela hnutí. Zásadní otázka přitom zní: Co bude s hnutím ANO pak?
Místopředsedou Babišova hnutí po víkendovém sněmu zůstal bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec a někdejší předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Z této sestavy naopak vypadla poslankyně a bývalá hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová. Kromě Schillerové pak do ní přibyl i poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Pozoruhodné je, že Alena Schillerová a Karel Havlíček, na kterých dnes opoziční působení hnutí ANO v dolní komoře parlamentu do velké míry spočívá a kteří se v médiích vyjadřují snad ještě více a častěji než samotný Andrej Babiš, se členy hnutí stali teprve loni v říjnu.
Ještě zajímavější pak je, že několik let byli součástí Babišova kabinetu bez jakékoli potřeby do jeho hnutí vstupovat. A o svém členství v ANO dokonce neuvažovali ještě ani před volbami do sněmovny loni v září. Vše se změnilo až s tím, jak hnutí ANO přešlo do opozice a Schillerová se stala předsedkyní jeho poslaneckého klubu a Havlíček místopředsedou.
Předstupeň ke zvolení předsedou
Přitom v září loňského roku Alena Schillerová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uváděla: „Vstoupit do ANO neplánuji. Prosazuji politiku hnutí ANO, ale nikdy jsem nebyla v žádné straně ani hnutí. Navíc kdybych byla v hnutí, určitě bych se ho snažila nějak ovlivňovat. Jsem člověk, který je velice aktivní a vždy se snaží věci nějakým způsobem změnit. To se nedá dělat jen tak napůl.“
A Karel Havlíček pro změnu koncem září zdůrazňoval: „Nikdy jsme neřešili, že bych tam měl vstoupit. Hnutí ANO není postavené na stranických knížkách. V hnutí ANO se naštěstí vždy posuzovala výkonnost. Reprezentuji hnutí ANO, kopu za něj, snažím se pomáhat v programu. Na to nemusím mít knížku.“
Při zpětném pohledu je zřejmé, že jejich vstup do ANO byl předstupněm k tomu, aby na víkendovém celostátním sněmu hnutí mohli být zvoleni do jeho vedení a Karel Havlíček se mohl stát prvním místopředsedou hnutí ANO a Alena Schillerová zase řadovou místopředsedkyní.
Aktuální stav potom opět můžeme vnímat jako předstupeň k tomu, aby Havlíček, Schillerová anebo případně Ivo Vondrák, který v rozhovoru pro Novinky.cz prohlásil, že má ambici být příštím předsedou ANO, Andreje Babiše jednoho dne vystřídali na postu šéfa hnutí ANO, pokud to bude nutné a Babiš tuhle pozici opustí.
Hlasovací mašinérie
Bývalý premiér už teď tvrdí, že funkci předsedy hnutí zastává své poslední období a znovu se o ni ucházet nebude. Do čela hnutí tak již znovu kandidovat nehodlá a stejně tak už ani nechce usilovat o hlasy voličů ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2025, takže v dolní komoře tak rovněž zasedá své poslední volební období.
Jedinou možností, jak by mohl pokračovat v politice, kterou Andrej Babiš připouští, je, že by byl zvolen prezidentem republiky, pokud ovšem bude na Pražský hrad vůbec kandidovat. Definitivně se tak rozhodne až v září. Tak to alespoň říká dnes. Babišova slova však musíme brát s velkou rezervou.
V minulosti už kolikrát něco prohlásil, a nakonec bylo všechno úplně jinak. I tak se ale zdá, že si Andrej Babiš připravuje prostor na to, aby se mohl přemístit na Hrad a hnutí ANO přenechal Havlíčkovi, Schillerové či Vondrákovi.
Zároveň i tohle „přenechání“ musíme vnímat se značnou licencí. Těžko si představit, že se Babiš od ANO zcela odstřihne a nechá svým případným nástupcům volné pole působnosti. Samozřejmě, asi už nebude možné, aby do něj zasahoval na každodenní bázi, ale pořád to bude v principu jeho hnutí a jeho hlasovací mašinérie, což je nutné si neustále připomínat i v kontextu jeho prezidentské kandidatury a možnosti, že by se opravdu stal hlavou státu.
