Anticovidová opatření už moc nezabírají. Únava lidí? A proč pořád málo testujeme?

pixabay

Ilustrační foto | FOTO: pixabay

Všichni se těší na uvolňování, protože málokomu by se líbily „neuvolněné“ Vánoce. Viru je samozřejmě jedno, co se nám líbí. Jak si pojmenujeme dny v kalendáři, ho nezajímá. Má pracovní den pořád. Zlepšování virové situace se přitom v posledních dnech nějak zadrhlo.

V Česku ve čtvrtek poprvé po zhruba měsíci přibylo v mezitýdenním srovnání nových případů koronaviru. Ministr zdravotnictví Jan Blatný v pátek  označil situaci za „křehkou“, nevyloučil návrat k přísnějším omezením. Ta přitom vláda uvolnila jen den předtím ve čtvrtek. Blatný ale současně oznámil otevření lyžařských areálů už od 18. prosince, tedy o šest dní dříve, než se dosud zvažovalo.

archiv

Počet nových případů nákazy se snižuje pomaleji než v minulých týdnech a v některých regionech se pokles téměř zastavil, uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Reprodukční číslo, které uvádí průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, je podle Duška 0,93. Index rizika protiepidemického systému PES se už 12 dní po sobě drží na 57 bodech ze sta.

Jak uvádí ČTK: „Před zhoršením na čtvrtý stupeň a možná i třetí vlnou epidemie v Česku varovali spoluautoři výpočtu skóre systému PES Jan Kulveit a Jakub Steiner. Rozvolňování je podle nich příliš rychlé, kritizují také zmírnění opatření podle podrobnějších tabulek třeba pro kulturu a sport. Zájem učitelů o antigenní testy na koronavirus, které mohou ode dneška zdarma podstoupit, byl zatím spíše malý. Odběrovým místům zbývala řada volných termínů. Pokud by se testovali všichni, šlo by podle ministerstva školství asi o 170.000 učitelů.“

Takže to není celkem žádná velká sláva. Proč to všechno tak drhne? To je jen jedna otázka. Musíme se také podívat na to, jaká jsou ve skutečnosti ta čísla, která se dozvídáme. Víme už dlouho – a není to nic překvapujícího – že počet zjištěných případů nákazy se odvíjí od počtu provedených testů. V tyto dny ale testujeme jen polovinu lidí, než tomu bylo v době, kdy jsme testovali nejvíc. Jak to vypadá, ukazuje docela názorně porovnání obou grafů.

Ministerstvo zdravotnictví

To je ovšem jen za posledních 14 dní. Mnohem názornější je, když se podíváme na celé období od jara.

Ministerstvo zdravotnictví

 

Řečeno úplně polopaticky, čím je modrá čára (počet testů) víc nahoře, tím výš bude červená čára (počet zjištěných nakažených).

Pro přesnost je třeba doplnit, že klesá podíl těch, u kterých je virus v testech odhalen. V nejhorším období ze sta lidí, kteří se přišli nechat otestovat, jich bylo nakažených 35 a dnes je to kolem 20.

Ministerstvo zdravotnictví

Jan Kulveit, vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě a již výše zmíněný jako spoluautor výpočtu skóre systému PES, na svém facebooku 30. listopadu bilancuje, jak to dnes u nás vypadá.

Píše tam, že „společnost je pořád rozdělená, nesmyslný model ‚životy vs. ekonomika‘ je pořád běžný argument“. Problém se zlehčuje „memy typu lidé umírají ‚s covidem‘“. Chybí mu „jasné stanovení, o co se snažíme: Jediné společné minimum, na kterém se shodnou všichni kromě šílenců, je nepřetížení nemocnic“. Neexistuje „všudypřítomná osvětová kampaň k základním věcem“. „Incentivy (stimulační pobídky, které vyvolávají nebo zesilují motivaci – pozn. red.) proti vyhýbání se karanténám: V praxi nulový pokrok, ačkoli na to tlačil např. i vládní NERV.“ Ani zaměstnavatelé nedostávají podněty, aby se jim víc vyplatilo testovat než netestovat a motivovat zaměstnance ke karanténám. Trasování se také nedaří: „Trasovači stíhají obvolat, ale je velmi nízký udávaný počet kontaktů.“ Podle Kulveita to bude nejspíš problém mála podnětů pro lidi a „epistemická krize“ (ztráta schopnosti významné části společnosti mít sdílenou představu o realitě, která by tu realitu nějak zhruba správně odrážela).

A dále: „Epidemiologicky efektivní testování naráží na mnoho problémů, například odpor mnoha lékařů, kteří na testy posílají lidi pouze z klinických důvodů, nikoli z epidemiologických. Nebo nízkou kapacitu na venkově.“

A ještě Kulveit připomíná, k čemu měl být PES: „PES v původním ‚matematickém‘ návrhu byl navržený tak, aby ještě úroveň 3 měla šanci brzdit i za popsaného stavu, a docela dobře brzdila s dobře fungujícím trasováním. Ministerstvo zdravotnictví je ministerstvem kompromisu, takže ve výsledku přijatá tabulka opatření zvýšila riziko, že brzdění nebude stačit, výměnou za otevření více oblastí života. V poslední iteraci vznikají tzv. štěňata – ‚podtabulky‘ pro všechno možné, sport, kulturu, školství, hospody, veletrhy, casina… Podle informací, které se ke mně dostávají, to znamená další kompromis mezi předchozím kompromisem a tlakem vše otevřít, takže například: nonstop casina budou ve trojce otevřená (hazard ve 3 ráno je základní funkce společnosti), nebo ve školách se nařizuje dodržovat nemísení skupin, jen pokud by na to byl personál, ale když to nejde bezpečně, mají se děti míchat nebezpečně, a tak dále. Povolují se potenciálně superspreadingové události snad v deseti oblastech života.“

Nechceme tu formulaci podsouvat Janu Kulveitovi, ale zřejmě to můžeme číst tak, že byl vytvořen systém, do kterého se z politických důvodů vrtá, a výsledky pak vypadají podle toho.

Takže druhá vlna epidemie ještě není pryč a už se diskutuje o třetí. A to jsme teprve před Vánocemi.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner