Premiér a předseda ODS Petr Fiala a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Svérázný dárek, který dostal Andrej Babiš v předvečer svých 71. narozenin na předvolebním mítinku od jistého důchodce z Frýdecko-Místecka, připomenul jak jemu samotnému, tak nám všem, jaké důsledky může mít rozdělená společnost a neustálé štvaní jedné skupiny obyvatelstva proti druhé. V takové chvíli byl víc než potřebný určitý nadhled a zklidnění situace, bohužel politici ANO reagovali tím nejprimitivnějším, dá se říci ficovským způsobem a snažili se zapůsobit na veřejnost ublíženeckým tónem.
Karel Havlíček napsal na sociální síti, že „útok je jedním z důsledků nenávistné kampaně, kterou vede koalice SPOLU a Piráti a v posledních dnech opět STAN“. Tyto strany prý založily kampaň na vyvolávání strachu a nenávisti.
Babišovi podřízení se zachovali spíš jako děti, když někdo ublíží jejich tatínkovi. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš je jejich chlebodárcem, protože jen díky němu jsou poslanci a zastupiteli, je třeba mít pro jejich zmatek pochopení. Teď bude samozřejmě záležet na samotném Babišovi, zda bude pokračovat ve hře na chudáčka, kterého nemá nikdo rád, nebo tohoto incidentu využije chytřeji ke svému prospěchu. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby si z jeho reflexe celé události mohla vzít společnost nějaké ponaučení.
Každý takový útok je odsouzeníhodný, ale Andrej Babiš by měl dokázat se zamyslet nad příčinami růstu agresivity ve společnosti. Tvrzení, že současná vláda Petra Fialy je schopna proti němu vyvolat takovou vlnu nenávisti, jak tvrdí jeho podřízení, je absurdní. Jednou z agend, ve které tato vláda zcela selhala, je slibovaná deagrofertizace státní správy. Fialovi ministři nedokázali za čtyři roky vyhodit jediného vyššího úředníka, kterého si během své vlády dosadil Andrej Babiš. Ani „Babišova“ řepka z nafty nezmizela.
Vláda ignorovala rozhodnutí soudů o Babišově střetu zájmů a až pár týdnu před volbami – poté, co na nečinnost vlády upozornili novináři –, se ministerstvo zemědělství odhodlalo vymáhat od Agrofertu vrácení neoprávněně čerpaných dotací. Vládní strany se tedy chovají k Andreji Babišovi maximálně submisivně, ačkoli on sám je tvůrcem nepřátelského klimatu, které v naší současné společnosti převládá. Jak ukazují nejrůznější sociologické průzkumy, téma Antifiala dnes rezonuje mezi voliči mnohem silněji než Antibabiš.
Antifiala i Antibabiš jsou ovšem výsledkem vyprázdněnosti naší politiky. Politici se snaží především vyvolat dojem a emoce, nikoli představit voličům svůj program. Jejich největším problémem je dnes zaujmout pozornost nesoustředěného publika. Proto necílí na jeho rozum, ale snaží se vyvolat strach a postavit se do role zachránce. Volby nejsou soubojem různých konceptů řízení společnosti a politických idejí, ale soubojem marketinkových agentur o co nejnápaditější kampaň, která vyvolá ty nejsilnější emoce. Nabídek na rozptýlení je ale nepřeberné množství, takže politici musejí svoji rétoriku stále vyhrocovat.
Politici se ovšem chovají naprosto racionálně. Většina společnosti totiž nechce moc přemýšlet – a to nejen o své budoucnosti, ale ani o ničem. Lidé se chtějí především bavit a dobře se cítit. Náladám ve společnosti nepomáhá situace ve světě, jehož budoucnost je čím dál nepředvídatelnější. Už tři roky probíhá nedaleko nás válka, budoucnost je krajně nejistá a svět čím dál nebezpečnější. Lidé se proto cítí mnohem méně komfortně a jsou čím dál frustrovanější.
Popularita populistů typu Andreje Babiše je založena na vyvolávání nedůvěry vůči státním a mezinárodním institucím, současnému pořádku a celému systému liberální demokracie. Bez mobilizace veřejnosti proti současným elitám by jejich existence ztratila oprávnění. V takové atmosféře mohou frustrovanému jedinci povolit nervy a může pocítit potřebu si svoji bezmocnost na někom vybít. To byl zřejmě i případ důchodce, který zaútočil berlí na Babiše.
Ostatně Andrej Babiš měl štěstí, že nejsme na Slovensku, které tak touží následovat a k jehož vůdci tak vzhlíží. Tam je atmosféra mnohem vyhrocenější a projevy nenávisti nebezpečnější. Odstrašujícím příkladem je také způsob, jakým chtěl Fico atentát na svoji osobu využít proti opozici, kdy se postavil do role mučedníka a začal ještě více rozdmýchávat nenávist ve společnosti. Právě ze Slovenska by si naši politici – včetně Andreje Babiše – měli vzít ponaučení a usilovat o vytvoření tolerantnější atmosféry ve společnosti.
