ANALÝZA / Česká republika bez ruského plynu. Něco, co se ještě před lety zdálo nemožné, je od 1. ledna letošního roku realitou. I přes uzavření plynovodu přes Ukrajinu se u nás nehroutí ekonomika a nic takového ani nehrozí. I přesto, že mnozí věštili apokalypsu. Plynu je zkrátka dost. Česko totiž dokázalo ten ruský nahradit, obdobně je na tom celá Evropská unie.

Zastavený průmysl, zhroucená ekonomika a politické nepokoje. Tak měla podle jednoho z nejbohatších Čechů a majitele společnosti Sev.en Energy Pavla Tykače vypadat Česká republika poté, co by k nám přestal proudit plyn z Ruska.

„Je nereálné teď skončit s ruským plynem. Není to o snižování pokojových teplot o pár stupňů. Důsledek by byl pro Česko strašný. Zastavil by se náš průmysl. Zhroutila by se ekonomika a možná by přišly politické nepokoje, proti nimž by byl listopad 1989 jen drobným představením,“ prohlásil Tykač v roce 2022 ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj by s koncem ruského plynu výrazně klesala životní úroveň.

Miliardář tehdy zároveň označil za fatální chybu to, že se z Ruska stal naprosto dominantní dodavatel. „Důležité ale je nebýt závislý na jednom dodavateli. Pak by Rus byl jedním ze soutěžitelů, ale ne jediný dominantní dodavatel. Jelikož žádnou alternativu teď nemáme, stali jsme se závislými,“ řekl před téměř třemi lety Tykač.

Ve stejné době kritizoval úvahy o konci ruského plynu také předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek. „Když někdo říká, ať rychle uzavřeme kohouty s ruským plynem, tak vůbec netuší, o čem mluví. Návrat do středověku nepřeji vůbec nikomu,“ nechal se slyšet na konferenci Dny teplárenství a energetiky.

Babiš zařízl nezávislost na Rusku

Snížit závislost Česka na ruském plynu se přitom povedlo prosadit už v roce 1997, kdy vláda i přes odpor tehdejšího premiéra Václava Klause uzavřela dvacetiletý kontrakt na dodávky plynu s norskou státní firmou Statoil. Norové dodávali do tuzemska zhruba čtvrtinu veškerého plynu. Smlouva však vypršela v roce 2017, za vlády Bohuslava Sobotky, ve které seděl také Andrej Babiš. Česko se tak stalo opět závislé pouze na ruském plynu.

Dále čtěte

Ukrajina ponížila Rusko. Nutí ho kupovat si od Západu svůj vlastní plyn

KOMENTÁŘ / Ruská federace zvažuje možnost, že začne nakupovat zemní plyn na západních trzích. Donutila ji k…

Konec smlouvy o dodávkách norského plynu ale nebyl jediný příběh, který způsobil maximální závislost na plynu z Ruska. Česko totiž mělo možnost napojení plynárenské sítě na polskou, což měla zajistit výstavba plynovodu Stork II. Prostřednictvím polského LNG terminálu by přitom mohl do Česka proudit plyn ze Spojených států, Kataru i dalších zemí. Plány se objevily ještě před obsazením ukrajinského Krymu Ruskem, následně se ale projekt začal zadrhávat. Premiér Sobotka se situaci v roce 2016 pokusil zachránit tím, že uzavřel memorandum o spolupráci na plynovodu s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou.

Babišova vláda se ale na plynovod z Polska vykašlala. Sobotka je přesvědčený, že krach projektu nebyl náhodný. „Myslím si, že to souviselo s tím, jaký vliv na zahraniční politiku měl prezident Miloš Zeman, kterému Andrej Babiš vycházel vstříc v rámci některých zahraničněpolitických priorit. Nelze vyloučit ani variantu, že priorita realizace plynovodu Stork II se ztratila v chaosu, ve kterém Babišova vláda dlouhodobě rozhodovala. Takže, vidím to tak, že buď v tom byla Babišova vstřícnost vůči Zemanovi, nebo celkově chaotický přístup Babišovy vlády,“ řekl v roce 2022 Seznam Zprávám.

„Mrzí mě, že energetická bezpečnost byla předcházející vládou extrémně zanedbána. Že jsme neudělali žádný krok třeba k výstavbě plynovodu Stork II nebo něčemu takovému, co by naši energetickou závislost na Rusku snížilo,“ vyjádřil se tehdy současný premiér Petr Fiala (ODS).

Česko bez ruského plynu

Největší obrat v historii České republiky nastal hned v první den letošního roku, kdy Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie přes své území. Stalo se tak po ukončení pětiletého kontraktu mezi ukrajinskou společností Naftohaz a ruským Gazpromem. Kyjev ukončení přepravy ruského plynu odůvodnil ukrajinskou národní bezpečností, protože Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení proti Ukrajině.

Dále čtěte

Loni jste nám poslali dva miliony. Děkujeme! Letos půjde o hodně

Vážení a milí, redakce deníku FORUM 24 už bezmála deset let funguje díky tomu, že má tak skvělé čtenáře, kteří…

Ani více než dva týdny po uzavření ukrajinské trasy, která byla desítky let hlavním kanálem pro dovoz plynu i do Česka, se nestalo nic mimořádného. Realita ukázala, že odpojení od ruského plynu nepředstavuje žádný problém. Dřívější závislost na Rusku je jednoduše pryč. „Díky našim dřívějším krokům, strategickým investicím, robustní infrastruktuře a zajištění alternativních dodávek plynu nebude mít zastavení tranzitu vliv na Česko,“ oznámil 1. ledna mluvčí ministerstva průmyslu Marek Vošáhlík.

Plyn do České republiky v současné době proudí z Německa, přes které se k nám dostává především z Norska a také z nizozemského terminálu Eemshaven. Energetická společnost ČEZ v něm má do roku 2027 pronajatou část plovoucího terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn), kde má ročně k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu pocházejícího převážně ze zámoří. 

Z Německa podle údajů státní firmy NET4GAS, která spravuje páteřní tranzitní potrubí plynovodů, přichází do Česka kolem 15 milionů kubických metrů plynu denně. Jedná se zhruba o poloviční množství odebírané lokálními distributory. Druhá půlka se čerpá z podzemních zásobníků, které byly k 16. lednu naplněny z necelých 59 procent. To odpovídá normálu v této části roku. Zásoby plynu jsou aktuálně na čísle 2,5 miliardy kubických metrů a v případě úplného výpadku tras ze zahraničí by v současném zimním období měly vystačit na 60 dní.

„Na tuto situaci jsme se dlouhodobě připravovali, máme dostatek zásob a zajistili jsme alternativní dodávky ze Západu. Díky robustní infrastruktuře jsme také schopni v případě potřeby pomoci okolním státům,“ přiblížil ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) s tím, že se nedostatku plynu nemusíme bát.

Dále čtěte

Orbán může úplně zrušit evropské sankce proti Rusku. Unie hledá záchrannou brzdu

Maďarsko zatím není připraveno podpořit prodloužení evropských sankcí proti Rusku, k němuž má dojít na konci ledna. Podle ministerského předsedy…

Je důležité zmínit, že plyn nenakupuje stát, ale obchodníci. O velkou část tuzemského trhu se dělí společnosti Innogy a ČEZ. Obě firmy tvrdí, že plyn z Ruska nenakupují. „Ukončení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu nemá vliv na dodávky do Česka a pro naše zákazníky. Innogy totiž nenakupuje žádný ruský plyn,“ sdělil deníku FORUM 24 mluvčí společnosti Pavel Grochál. „V období energetické krize nás stálo velké úsilí, abychom pro naše zákazníky z důvodu bezpečnosti dodávek zajistili výhradně neruský plyn,“ dodal.

Také ČEZ se podle svého mluvčího Ladislava Kříže ruskému plynu vyhýbá. „Můžeme zaručit, že žádný námi kupovaný plyn nepochází z Ruska – to máme i podmínku u našeho LNG terminálu,“ řekl deníku FORUM 24.

Na čele LNG a norský plyn

Přímé ekonomické ztráty z ukončení tranzitu přes Ukrajinu ponese zejména Rusko a dosavadní významní odběratelé ruského plynu. Z těch v nejobtížnější pozici je z hlediska okamžité náhrady Slovensko. Přesto ani u našich východních sousedů riziko fyzického nedostatku plynu nehrozí. Česko pak prostřednictvím ministra Vlčka Slovensku nabídlo už v závěru loňského roku přepravní kapacity přes své území. Možnosti ale zatím nevyužilo.

Že je v tomto boji hlavním poraženým Rusko, dokazují i data pro celou Evropskou unii. Podle Evropské rady klesly dodávky ruského plynu do EU na naprosté minimum. Zatímco ještě v roce 2020 tvořily asi 40 procent, nyní je to pouhých 6 procent. „V posledních letech jsme provedli bezprecedentní změnu v naší skladbě zdrojů energie. V rámci plánu REPowerEU jsme snížili veškerý dovoz ruského uhlí, většinu dovozu ruské ropy a více než dvě třetiny ruského dovozu plynu,“ přiblížila pro deník FORUM 24 mluvčí Evropské komise pro energetiku Anna-Kaisa Itkonenová.

Ruský plyn se do Evropy dostával několika plynovody, konkrétně přes již zmíněnou Ukrajinu, dále přes Pobaltí, Finsko a Turecko. Existovala také cesta přes baltský Nord Stream a Jamal, které byly uzavřeny už v roce 2022. V loňském roce tak už proudil ruský plyn pouze přes Ukrajinu (5 procent z celkových dodávek do EU) a Turecko (6 procent). V současné době už zůstává jen turecká trasa přes plynovod TurkStream.

Evropa aktuálně nejvíce využívá zkapalněný plyn převážený po moři zejména z USA a Kataru (36,4 procenta z celkového množství). V mnoha zemích se proto budují přístavní terminály, ve kterých je možné LNG uskladnit. Ruský plyn nahradilo také Norsko, které ihned po začátku války na Ukrajině upravilo svá naleziště v Severním moři tak, aby mohlo těžit co nejvíce. Na celkových dodávkách do Evropy se podílí téměř 30 procenty. Zhruba 11 procent plynu zajišťuje těžba v severní Africe, asi 10 procent je Evropská unie schopna zajistit si na svém území. Z východní trasy tak už míří do EU pouze asi 6 procent plynu.