Finanční správa používáním zajišťovacích příkazů nezákonně zničila desítky firem, které se začínají obracet na stát se žádostí o odškodnění. Ministerstvo financí jako první instance tyto žádosti odmítá, ačkoli existují pravomocné rozsudky soudů. Těžko si lze představit větší aroganci moci.
[ctete postid=“232552″ title=“Finanční správu šetří policie kvůli nelegálně placeným tajným agentům“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/10/Janeček-finanční-správa-385×230.jpeg“ excerpt=“Policie vyšetřuje Finanční správu kvůli podezření, že přes fiktivní pracovní dohody “ permalink=“http://forum24.cz/financni-spravu-setri-policie-kvuli-nelegalne-placenym-tajnym-agentum/“]232552[/ctete]
Bývalý ředitel Finanční správy Martin Janeček odešel po řadě skandálů a nezákonných postupů jeho podřízených. Na svědomí má řadu neprávem zlikvidovaných či těžce poškozených firem, vrchnostenskou šikanu novomanželů kvůli vyúčtování svatebních hostin, a objevilo se dokonce podezření, že jeho úřad v rozporu se zákonem vyplácel tajné informátory.
Babiš: Odchází s čistým stolem
Janeček veškerá pochybení odmítl a postavil se za něj i Andrej Babiš, který ho do funkce dosadil. „Pana Janečka si vážím, je to čestný člověk, stojí za ním obrovská práce. Pokud teď někteří do něj kopou, je to skutečně ubohé. Odchází s čistým stolem,“ bránil premiér důrazně symbolickou postavu daňové inkvizice ještě loni v listopadu.
Na jeho místo v lednu nastoupila ředitelka Tatjana Richterová, která slibuje změny v přístupu, ovšem do té doby byla Janečkovou pravou rukou. Pokud by však někdo očekával reflexi nezákonné praxe finančních úřadů a vyvození odpovědnosti, hluboce by se mýlil. V tom se nezměnilo vůbec nic a arogantní přístup ministryně financí Aleny Schillerové nic takového nevěstí ani do budoucna.
Reportéři ČT se v jedné ze svých lednových reportáží věnovali vůli ministerstva financí vyrovnat se z nezákonností berních úředníků při používání zajišťovacích příkazů. Za Janečkova působení počet těchto mimořádných nástrojů, kdy úřad zabaví majetek firmy a začne jej rozprodávat často při pouhém podezření z daňového deliktu, prudce vzrostl.
Tristní bilance státu
Počátkem loňského prosince bylo evidováno 80 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve prospěch postižených firem ve sporu se státem, které se domáhaly přezkoumání zákonnosti použití zajišťovacích příkazů. Do té doby to byla plná třetina podaných správních žalob a toto číslo rozhodně není konečné.
Bilance státu je opravdu tristní. Nejvyšší správní soud jako konečná instance rozhodl z 25 soudních případů oprávněnosti zajišťovacích příkazů jen za rok 2018 téměř z poloviny pro postižené firmy.
„To znamená, že došlo ke zrušení zajišťovacího příkazu anebo k potvrzení zrušujícího rozsudku krajských soudů. Svědčí to o tom, že by se mělo s tímto nástrojem šetřit,“ uvedla místopředsedkyně soudu Barbara Pořízková.
Nezákonně poškozené firmy začaly logicky po státu vymáhat odškodnění. „Pokud někdo požaduje náhradu škody za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí daňových orgánů, musí se nejdříve obrátit na ministerstvo financí, teprve potom může jít k soudu,“ potvrdil další postup deníku FORUM 24 Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců.
Dosud žádné odškodnění
Přístup státu, který nese odpovědnost za miliardové škody, je však zatím velmi laxní a odmítavý. Ministerstvo financí počátkem ledna oznámilo, že obdrželo dvanáct žádostí firem o náhradu škody kvůli nezákonným zajišťovacím příkazům v úhrnné výši 700 milionů korun. Celkový počet a finanční objem žádostí o odškodnění však bude ještě vyšší a stále bude narůstat.
Ministerstvo přiznalo, že šest žádostí zatím odmítlo a zbývajících šest bylo stále v řízení. Není zatím znám jediný případ, kdy by poškozené firmě vyšlo vstříc a napravilo tak nezákonný exces úřadů, který často nevratně zasáhl do svobodného podnikání a lidských osudů. Vysvětlení Aleny Schillerové, proč její rezort žádnou žádost nepřijal a nevyplatil žádné odškodnění, je absurdní.
„Ono je to velice komplikované a složité řízení, kde důkazní povinnost je na straně toho subjektu, na straně toho žadatele. On musí prokázat, že existuje skutečně rozhodnutí, které je nesprávné, které se zakládá na nesprávném úředním postupu, že vznikla nějaká majetková újma, že je mezi nimi příčinná souvislost, když to řeknu velmi zjednodušeně,“ řekla ministryně financí Reportérům ČT.
Totální výsměch
Její slova zní neuvěřitelně i pro majitele firmy Autotrans Petrol Jaromíra Kryštofa, který po zásahu berních úředníků přišel úplně o všechno. V jeho případě přišel zásah finančního úřadu bez varování. Nepředcházela mu žádná kontrola ve firmě ani upozornění Finanční správy, že se jí v jejím hospodaření něco nelíbí.
Úřad se pouze předběžně domníval, že by měla firma v budoucnu zaplatit DPH za pohonné hmoty přivezené do České republiky ze zahraniční rafinérie. Jaromír Kryštof má dnes už několik let v ruce v ruce pravomocný rozsudek, který jasně říká, že Finanční správa použila proti jeho firmě zajišťovací příkazy nezákonně.
Po tvrdém zákroku firma zkrachovala a na žádost o náhradu škody ve výši 200 milionů korun ministerstvo financí odpovědělo: „Dle názoru ministerstva doložený posudek jednoznačně neprokazuje vznik škody, který by byl v příčinné souvislosti s kontaktovanými nezákonnými rozhodnutími.“
„Toto vyjádření si překládám jako totální výsměch,“ reagoval Kryštof, avšak zdaleka není s podobným osudem jediný.
Měli jste to vědět
V téže situaci se octl majitel rodinné společnosti HOPR TRADE CZ, obchodující dvacet sedm let se železným šrotem, Radek Vrzal. Jeho firmu přepadlo v červenci 2016 ozbrojené komando Celní správy a úředníků Finanční správy. Uvalili na ni zajišťovací příkazy z toho důvodu, že některá v řetězci obchodních firem, jehož je HOPR TRADE CZ součástí, údajně neodváděla státu DPH.
[ctete postid=“231325″ title=“Stát utahuje šrouby. Celníci budou moci kontrolovat EET jako skrytí agenti“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/01/Schillerová-sněmovna-daně-385×230.jpeg“ excerpt=“Ministryně financí Alena Schillerová prosazuje další posílení státní represe. “ permalink=“http://forum24.cz/stat-utahuje-srouby-celnici-budou-moci-kontrolovat-eet-jako-skryti-agenti/“]231325[/ctete]
Podle úředníků měl majitel firmy vědět, že si některý z jeho obchodních partnerů počíná nekale. Měl si snad na všechny najmout detektivní agenturu, protože toto ověřování není zrovna jednoduché?
„Zajišťovací příkazy po roce a půl Nejvyšší správní soud zrušil a prohlásil je na nezákonné. Pro nás se ovšem v podstatě nic nezměnilo, protože nám poté měla Finanční správa uvolnit 31 milionů korun, které nám náleží, a dodnes je nemáme,“ řekl Reportérům ČT majitel firmy, která přežila jen s hlubokými šrámy. Soud mu přiznal nejen tuto škodu, ale i úroky 12 milionů korun, a to vše nyní bude požadovat po státu. Následovat ho budou minimálně desítky dalších.
Nulová odpovědnost
„V případě nezákonných zajišťovacích příkazů by náhrada škody měla být co nejrychlejší, protože pro firmu znamená okamžitou ekonomickou smrt,“ připomíná Tomáš Hajdušek.
Přístup Aleny Schillerové však zatím ničemu takovému nenasvědčuje a poškozené firmy se budou muset obrátit na soud. Zatímco na veřejnosti ministryně šermuje „úspěchy“ rezortu, které je nutné brát po zkušenostech s její datovou ekvilibristikou s určitou rezervou, v pozadí je nulová ochota přijmout jakoukoli odpovědnost za důsledky necitlivé státní represe často za hranou zákona, zavedené v éře Andreje Babiše.