Australský kardinál George Pell byl shledán vinným v případu sexuálního zneužití dvou chlapců. Stalo se to údajně v roce 1996 a kardinálovi hrozí trest až 50 let vězení. Je mu 77 let a nyní byl vzat do vazby.

Ve Vatikánu se vědělo o odsouzení kardinála George Pella v jeho rodné Austrálii za údajné sexuální trestné činy už od prosince. Proto nebyl Řím nijak zvlášť znepokojen, když bylo v úterý vyhlášeno rozhodnutí o jeho vině. Všichni měli tři měsíce na to, aby se na tento den připravili.

Oficální vatikánské prohlášení je zajímavé tím, jak málo toho vlastně říká. Žádné zbavení kardinálské hodnosti ani vyloučení z duchovního stavu, jako se to stalo nedávno v případě amerického kardinála McCarricka.

V čem je mezi těmito případy nějaký rozdíl? Podle Johna L. Allena Jr., který to komentoval na webu Cruxnow, jde o to, že v Římě nejsou zřejmě o Pellově vině zcela přesvědčeni.

Názorové linie jsou tu přitom docela zajímavě rozděleny. Vinou si zřejmě nejsou jisti ani ti hodnostáři, kterým se jinak nelíbí některé z Pellových politických a teologických postojů a nemají ho moc rádi ani osobně. Paradoxem je, že ti, kteří odsouzení nejvíce vítají, nejsou nějakými opravdovými reformátory, pokud jde o případy sexuálního zneužívání, ale spíše ti, kteří se vlažně stavěli k Pellově působení během jeho krátkého funkčního období jako šéfa vatikánských financí. Pell měl dát vatikánské peníze do pořádku, což se někomu možná nelíbí.

Problémem je i celková atmosféra. Stát dnes na straně člověka, který byl odsouzen jen z důvodu nějaké profesní loajality, by zamenalo pokračovat v problému a ne ho řešit. Zkušenost ukázala, že každé obvinění musí být bráno vážně.

Pochybnosti jsou ale založeny na samotných obviněních, které vyžadují, aby někdo věřil, že arcibiskup známý přísným dodržování liturgického pořádku, by najednou nevysvětlitelně porušil protokol a vydal se v rušnou neděli do sakristie katedrály bez běžného doprovodu. Tam by najednou objevil dva osamocené ministranty a sexuálně je zneužil, zatímco by měl na sobě liturgická roucha, která nešla rozepnout způsobem, jak to bylo popsáno. Pak se vrátil pozdravit účastníky mše. To všechno aniž by byl zpozorován spoustou lidí, kteří se při takové příležitosti neustále v sakristii pohybují.

Australský jezuita Frank Brennan, který se účastnil soudního procesu, napsal: „Tvrzení, že ty činy byly spáchány bezprostředně po mši zcela liturgicky oděným arcibiskupem a v sakristii s otevřenými dveřmi a zcela otevřené pohledu z chodby, mi připadalo neuvěřitelné.“

K Pellovu odsouzení došlo při druhém soudním řízení poté, co jeho první soudní proces v srpnu skončil u poroty. Deset z dvanácti porotců bylo připraveno ho osvobodit. Lidé se teď mohou divit, jak k takové dramatické změně názoru mohlo dojít od jednoho soudu k druhému.

John L. Allan Jr. uvažuje o tom, jestli není příčinou i australská politika a negativní mediální pokrytí, protože Pell má v Austrálii pověst asi takovou, jako měl v Americe Usáma bin Ladin po 11. září. Není si jistý, zda je za takových okolností spravedlivý proces vůbec možný.

Vatikán zatím vyhlásil, že počká na výsledky odvolání a že Pell trvá na své nevině a má právo se hájit až do konce.