Automobilky z Ruska neutíkají s lítostí, ale s potěšením. Zbavily se chamtivých Rusů, tvrdí expert

Ilustrační foto. (Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY 2.0)

Ilustrační foto. | FOTO: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY 2.0

Na Západě máme dojem, že po začátku války na Ukrajině odcházejí zahraniční automobilky z Ruska nerady a jen z povinnosti. Automobilový expert Sergej Aslanian to ale vidí úplně naopak. Firmy zakoušely v Rusku takové problémy a ústrky, že je pro ně odchod nakonec úlevou.

Na serveru The Insider autor nejdříve popisuje období, kdy po sovětském nedostatku lidé chtěli zahraniční auta. Místo výroby vlastních aut byli přilákáni zahraniční výrobci. „Proč se namáhat, když to cizinci umí lépe? Nejdůležitější bylo nalákat je do země, nechat je postavit továrny, samozřejmě pod naším vedením. Koneckonců chtěli, abychom jezdili v dobrých autech, tak je nechme tvrdě pracovat.“

(Týdeník FORUM)

Jakmile se ale cizince podařilo přesvědčit, že je Rusko investičně atraktivní a aby tam začali stavět výrobní závody, začali je v zemi ponižovat, komandovat, diktovat jim a měnit pravidla.

Aslanian popisuje, jak se to stupňovalo: „První nestoudný požadavek byl vznesen v roce 2005 pod číslem 166. Požadoval, aby cizinci vyráběli 25 000 automobilů ročně. Zároveň jsme vymysleli lokalizaci výroby (auta musela být alespoň z 30 procent ruská). Cizinci byli trpěliví, a tak jsme o rok později vydali vyhlášku č. 566, která požadovala zvýšení výroby i lokalizace. Vyhláška č. 718 z roku 2009 pravidla opět změnila.

Na podzim roku 2010 se požadavky velmi upřesnily, počínaje 300 000 vozy ročně, motory a převodovky se měly montovat pouze v Rusku, přičemž lokalizace měla činit 60 procent… Prosazování našich požadavků jsme přišli na chuť natolik, že jsme v roce 2010 nařídili automobilkám VW a Hyundai, aby nám postavily společnou továrnu na výrobu automatických převodovek. Korejci byli ohromeni, ale Němci v září 2010 narychlo zorganizovali schůzku Martina Winterkorna, předsedy VW AG, s Vladimirem Putinem a útok odrazili, čímž se jim podařilo Korejce zachránit a sebe ochránit.“

S náporem ruských ministerstev, resortů a zkorumpovaných úředníků se investiční atraktivita Ruska měnila. Od otevřenosti v roce 1995 se všechno změnilo v pravý opak.

(FORUM 24)

„Aniž bychom si války všimli a namlouvali si důstojné partnerství, tváříme se, jako by se sankce v automobilovém průmyslu omezovaly jen na tento segment ekonomiky a jako by cizinci hluboce litovali, že opouštějí ruský trh. Ve skutečnosti však věci vypadají jinak. Jsme odporní, zlí, chamtiví a velmi hloupí partneři. Cizinci z Ruska neutíkají s lítostí, ale s potěšením. Sankce pro ně byly vítanou záchranou, protože jinak by bylo těžší se mstivých Rusů zbavit. Pohádka o ruské obrovitosti, přitažlivosti a perspektivách skončila. Automobilky zavírají továrny, rozdávají je zdarma každému, kdo se nabídne, že je převezme, odepisují celé Rusko jako ztrátu a snaží se stáhnout do bezpečné vzdálenosti. Zdvořile slibují, že prozkoumají možnost návratu, a doufají, že se do této divoké země úplatků, výpalného a bezpráví nevrátí. Zvykli jsme si jejich zdvořilost vykládat v náš prospěch, oklamáni světlem na horní palubě Titaniku.“

Pak Sergej Aslanian líčí nevalné vyhlídky Rusů, kteří se teď pokusí vyrábět auta sami.

„Zvláštností ruské průmyslové politiky je, že nejsme ‚vlastníky nápadů‘. Vždy jsme raději brali (kradli, okrádali, kupovali) cizí věci, místo abychom je sami vyráběli. Proto Rusko nemá vlastní výrobu ložisek, pístů, jednotek ABS a ESP, airbagů, palivových zařízení a dalších věcí. Cizinci si automobilový průmysl vzali s sebou, když odešli. A auto z ničeho nevyrobíte.“

Ilustrační foto. (Pixabay/TheDigitalArtist)

Prioritní automobilový průmysl náhle zemřel. Všechny továrny v zemi se zastavily. Pouze KAMAZ tvrdí, že pokračuje a vrátil se k normám z roku 1990, ale cílem automobilky nyní není ani tak vyrábět auta, jako spíše zajistit pracovní místa pro zaměstnance.

Cizinci si ale neodvezli jen automobilový průmysl, ale i údržbu, dodávky náhradních dílů a pověstné logistické koridory.

„Vláda, která prohrála první kolo zahrnující automobilový průmysl, ztratila podle očekávání i trh s náhradními díly, protože nedokázala dostatečně rychle zařídit výpalné, intriky a úplatky a poštvat na izolované obchodníky policii a vyšetřovací komisi. Náhradní díly jsou však k dispozici a jsou stále dodávány. Jen je třeba udržovat lidi ve strachu, aby se ospravedlnilo bezprecedentní zvýšení cen.“

Nová zahraniční auta ale z ulic velkých měst nezmizí. Už za sovětských dob si je mohli vyvolení pořídit. Vyvolený neznamená totéž co bohatý: „Vracíme se tak k socialistickému způsobu života, kdy si auto nemohli koupit ani bohatí lidé. Ale lidé na vysokých postech nebo se známostmi ano. V SSSR vždy existoval sekundární trh. Sovětský člověk mohl vlastnit ojetý automobil i v roce 1937. Takže vládní úředníci budou dál jezdit ve zbrusu nových autech a my budeme čekat, až nám přivezou auto s pravostranným řízením z Japonska nebo ojeté z Emirátů. A to tak dlouho, dokud neskončí válka.“

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články